Underground

Kusturicu prý někteří salónní blbci na "západě" kárali za to, že jeho Underground je prý příliš prosrbský, zatímco některým domácím srbským kruhům se prý zdál zase málo vlastenecký. Všem lidem se holt člověk zavděčit nemůže. Tak snad potěšil aspoň některé filmové diváky. Na mě je Underground popravdě příliš afektovaný, je to zkrátka taková divoká balkánská fraška a já mám radši trochu jiný filmový jazyk. Ale Kusturicovy filmy mám rád taky, rozumím jim a konec Undergroundu se mi hodně líbí. (07.03.2014)

Kusturicův temperament z filmu naprosto čiší, nečekaně se ale ve změti hudby, tance a střelených akcí hrdinů objevují i vážná témata, historické výpovědi, přesah do natáčení filmu, klonování hrdinů jako ve filmu Forrest Gump, válka, úniky jako ve filmu Kanály... prostě směs všech žánrů, témat a prostě všeho, zamíchané do Eintopfu, který zblajznete jako grepfruit a v ústech vám pak zůstane jen nahořklá chuť. (01.08.2011)

Zvyknout si na Kusturicovu balkánskou extravagantnost, agresivní stylizaci a neočekávané kloubení komiky a tragiky chvíli trvá. Na pochybné myšlenkové podhoubí filmu si člověk zvyknout ani nemůže. Underground ale svému divákovi dává dost času na to, aby se do něj ponořil. A v poslední třetině se před ním vyloupne jako nesmírně ambiciózní freska, která nakonec drží pohromadě a Kusturica z ní vytěžil podívanou, kterou člověku dá hodně práce vyhnat z hlavy. Portrét jugoslávské povahy v celé její kráse i ohavnosti, ambivalentní film celým svým konceptem, který nemá v rámci evropské kinematografie obdoby. 85 % (03.12.2017)

Kusturica má svůj nezaměnitelný režiiní styl, ve kterém rád střídá bláznivě komediální až absurdní scénky s jemným, nenápadným humorem. Vše předvedl i v tomto filmu, který odstrašuje na komedii monstrózní délkou, která je jedním z kamenů úrazu tohoto jinak povedeného snímku. Ačkoliv je film na některých místech opravdu vtipný je zároveň i dost zdlouhavý a převážně vychutnávání velkých veselic režisér občas přehání stejně jako vkládání zbytečných scén, které film zbytečně brzdí (jako např. natáčení filmu - ačkoliv jeho ukončení patří k jedné z nejvtipnějších scén). Věřím tomu, že by se film vešel do dvou hodin, které by určitě byly snesitelnější. (12.04.2010)

Mohli by sme len slepo špekulovať nad tým, ktorý z ústredných motívov a myšlienok bol hnacím prvkom Kusturicovo myšlienkového pochodu počas tohto príbehu. Faktom ale je, že hlavných motívov je počas filmu niekoľko a každý z nich dostane dostatok priestoru no to, aby ho Emir stihol svojim tradičným, tragicko-humorným štýlom, ktorý miestami zachádza až do absurdnosti, vyjadriť a spracovať ucelene a komplexne. Originalita v Kusturicových filmoch naberá nové rozmery. Predstavivosť, tvorivosť, kreativita, farebnosť, hudobnosť, z toho všetkého srší toľko energie, že aj napriek nesmierne vážnej a tragicky ladenej atmosfére som bol po filme pozitívne naladený. Príbeh sa fiktívne drží skutočných faktov balkánskej politicko-vojnovej histórie. Jednotlivé dejové časti príbehu pôsobia nanajvýš hekticky a raritne, celok je paradoxne pomerne ucelený a komplexný. Aj keď som pozeral kratšiu (167') verziu, tak som mal najväčší problém s dĺžkou. 80%. (19.05.2009)