Metropolis
Režie:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrají:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (více)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(více)Recenze (420)
Dílo, o které v době vzniku nebyl skoro žádný zájem, tak se verze zkracovaly a do dnešní doby se nedochovala asi čtvrtina filmu. V roce 2001 se někdo rozhodl zkompletoval premiérovou verzi a chybějící části byli doplněny titulky, popřípadě i fotografiemi, hlavně tehdy, kdy to bylo důležité kvůli ději. Fritz Lang vytvořil něco neuvěřitelného. ()
Jeden z mých oblíbených filmů z němé éry. Vidět, jak si lidé před sto lety představovali budoucnost - budoucnost, ve které teď žiji je pro mě zážitek. Říkám si, co si budou říkat naši potomci až uvidí film z naší doby, ve kterém si představujeme jejich budoucnost. Na svou dobu je Metropolis velmi povedený film - líbí se mi kulisy i příběh. ()
Je obrovská škoda, jaký neblahý osud film Metropolis postihl. Německý film se totiž během posledních let dostal nejen do popředí, ale v mém repertoáru na samý vrchol oblíbenosti. Osobitý styl zpracování třicátých let je naprosto úchvatný, jeho velkomyslnost skvostná a jeho atmosféra nevídaná. Dnešní producenti by si z takovýchto klenotů měli brát příklad, protože nad tím, co všechno dnes může přijít na svět, zůstává často rozum stát. ()
na počátku bylo... ()
Občas příhlížim, že film je hodně starý, ale tady na to kašlu. Dokoukat to fakt nedokážu to bych ten čas, trávil radši v práci. Nechápu to hodnocení. ()
Nadčasové dielo ktoré predbehlo svoju dobu prakticky vo všetkých smeroch.. Režiséra menom Fritz Lang som poznal s dejepisu. Filmový tvorca ktorý pred vzostupom tretej ríše ušiel do USA. Hitlerov vrajnajobľúbenejší film. Je to silný príbeh ktorý má ešte stále svoju výpovednú hodnotu o zmysle ľudského života a zaradení do spoločnosti. Má to silne sociologický kontext. Rozdelenie vrstiev do vyšších (smotánka na povrchu) a nižších (robotníci v podzemí) ma nesmierne prekvapilo. Príbeh mal tak silnú myšlienku o ľudských túžbach kto ju nezachytil a pozeral iba na vizuálnu stránku prišiel o veľa. Dalšia vec ktorá ma tu dostala boli dokonalé efekty. Sledoval som všetky ! a nemohol uveriť že ide o Nemecko rok 1927. Od nájazdov na monumentálne budovy budúcnosti cez elektrické výboje až po prekrývanie obrazu s obrazom som nemohol odtrhnúť oči. Proste fantastické ! Dokonca mi tu nevadila hudba.. ktorá mi v nemých filmoch často prekáža, lebo sa holt opakujú mnohé sekvencie a motívy do zbláznenia, tu sa mi páčila. Za ďalšie plus beriem zaujímavý koncept robota a progresívnu prácu s kamerou. V tomto ročníku som nevidel detail na oči.. tu však áno. Veľkofilm svojho času má dokonca asi najčastejšie sa opakujúce klišé akčného žánru, a to záverečný súboj na vrchole mrakodrapu kde sa kladná a záporná postava pobijú až záporná spadne.. Jediné mínus ktoré mi táto snímka ponúkla , ale aj tá sa nakoniec vysvetlila, bola tá že film akosi nedržal po kope a scénky na seba poriadne nenadviazali.. Po pozretí som sa dočítal že 1/4 filmu je nenávratne stratená takže sa nedá nič robiť. Veľkofilm ! ()
Nadčasová, veľkolepá nádhera. 2,5 hodiny mi ušlo ako voda a plakal som dojatím. ()
V poradí 2222 film, ktorý som na čsfd hodnotil a 600 ktorý som komentoval mal byť výnimočný, a svojim spôsobom aj bol. Vizionárske, nadčasové dielo v čase svojho vzniku však určite zanechalo väčší dojem, ako je tomu teraz. Kedže som zhliadol jeho dlhšiu verziu, ktorá sa objavila kdesi v Argentíne a po rokoch vďaka týmu nadšencov opäť uzrela svetlo sveta, musím povedať že v prípade tohto filmu je jeho epickosť na škodu. Áno, je tu množstvo skvelých scén, ako napríklad záplava mesta po vzbure robotníkov, a skľúčujuco pôsobia najmä pasáže odohrávajúce sa v továrni ktoré sú v ostrom kontraste s veľkomestom, avšak príliš veľa priestoru je nevyužitého. Film, ktorý si posvietil na triednu nerovnosť príliš neočaril. Nie je na škodu si ho pozrieť, určite však nepatrí k filmom, ktoré ak neuvidíte nebude sa môcť pokladať za filmového znalca. Vizuálne pekné, avšak nudné. 60%. ()
Hodnotím hlavně technickou stránku, která je na svou dobu skutečně revoluční. Kamera (švenky, jízdy), střih (střihové tempo), výprava, dekorace, trikové scény a technologická prozíravost (např. videotelefon :-))... i v dnešní době velmi působivé. Obsahová stránka už - na rozdíl od výrazové a vizuální - bohužel tolik nenadchla. ()
Konečně jsem viděl tento film, který je uváděn snad v každé jen trochu serioznější knize o filmu. Je to bezpochyby klasika a právem je Metropolis uváděn jako jedno z přelomových děl, ovšem na mne nijak zvlášť nezapůsobil. Nebyl to můj první němý film, takže se dokážu "sžít" s tehdejším herectvím a musím říct, že jsem viděl lepší němé výkony. Film je působivý spíš svým tématem, ale zpracování mě nechává jaksi chladným. Nebudu se přetvařovat, tento film se mi nijak zvlášť nelíbil. ()
Moje první setkání s němým filmem. K Metropolis jsem se dostal vlastně tak trochu náhodou, když jsem si prohlížel televizní program a zaujala mě fotografie robota, kolem kterého krouží elektrická pole (lepší termín mě nenapadl). Tento výjev jsem znal z videoklipu od Queen, a tak jsem se rozhodl nahrát si Metropolis (restaurovaná verze z roku 2002) na DVD. Po prvním zhlédnutí čtyři hvězdy, ale později jsem byl nucen udělit pětihvězdičkové hodnocení a zařadit Metropolis mezi mých pět nejoblíbenějších filmů. Je naprosto neuvěřitelné, jakých technických prostředků dokázal Lang využít už v roce 1926. Pravda, kulisy působí občas trochu umělým dojmem (záměr?), ale z hlediska architektury se jedná o skvosty (oblíbil jsem si Novou babylonskou věž a "Cik-cak" budovu). Taky je mi sympatické, že tvůrci nesázeli pouze na futuristické prvky, ale využili i řadu dobových artefaktů - automobily, letadla, kostýmy. Vize budoucího dystopického světa je ztvárněna zcela podle dobových tendencí a ač nijak zvlášť nesympatizuji s levicí, životní podmínky dělníků, jejichž rezignaci výtečně ztvárňuje jejich zoufalý, šouravý pochod, a jejichž čas se nepočítá na dny, ale na směny, mnou dokáží docela otřást. Z hereckého hlediska je film přijatelný a přehnaná gestikulace mi nevadí. Poměrně zajímavou postavou je pro mě Joh Fredersen, "vládce nad Metropolis". Možná proto, že se nejedná o klasického záporáka, který je pro svůj prospěch ochoten obětovat i životy svých blízkých, možná taky proto, že ač bychom jej mohli považovat za vůdce sociálního útisku, vyzařuje z něj jakási elegance, důstojnost a racionalita a není prototypem nějakého uřvaného demagoga. Nejoblíbenější scény: úvodní sekvence s se stroji a výměnou směn; Freder jede za otcem do Nové babylonské věže a my vidíme krásu Metropolis nad povrchem; oživování člověka-stroje. "Ty nejsi Marie!" P.S.: Pokud zapátráte, naleznete na internetu kolorované obrázky z Metropolis. (36.) ()
Je mi úplně jedno, kdy ten film vznikl, líbil se mi a to stačí. ()
Sci-fi určitě není žánr, který bych nějak žrala, přesto mě tento film lákal a narozdíl od jiných němých jsem u něj necítila takovou tu povinnost dívání se, ale spíše chuť. Legendární film, který byl ve své době bombou, nejen co se technického zpracování týká. Na tehdejší dobu opravdu krásné vizionářské město. A vůbec celý film je vizionářský, však se jím nechalo inspirovat bezpočet režisérů. Co ještě musím vyzdvihnout, to je ústřední herečka. Moc se mi líbilo, jak dokázala zahrát dvě naprosto jiné polohy. A obě byly uvěřitelné. Nemám k Metropolisu moc výtek, tenhle film je u mě mezi němými zatím mezi nejlepšími. ()
Mezi evropskými expresionistickými filmy němého období zaujíma Langova Metropolis mimořádné místo. Není to první vědecko-fantastický film, je však situovaný do naší doby (za tucet let). Městské reálie s nadzemními drahami, sportovními areály atd. odpovídají naší dnešní zkušenosti. Naše Metropolis (ne na rozdíl od Langova) je vybudována na sedmi základních slabostech člověka (sedm smrtelných hříchů nechme Savonarolovi) a na její špici je Homo consumes altissimus, který ji řídí a ovládá. Ze sedmi "hříchů" se stalo sedm "cností", které jsou sdruženy do pojmu "konzumace". Ekonomický stimul "nabídky a poptávky", byl nahrazen subverzivní "maximální konzumací": kdo víc utrácí, ten víc šetří a víc investuje do ochrany životního prostředí. Langovu Metropolis tvoří antagonická společnost, naše je už založena na vzájemném konsensu (boj proti jinakosti, tj. terorismu). Lang našel prostředníka mezi rozumem a tělem v srdci, nás jedno, druhé ani třetí už moc nezajímá. Nejspíš už čekáme jen na Nevěstku babylonskou, kterou ve filmu zahrála mimořádně strhujícím způsobem Brigitte Helm - jedna z nejlepších ("nejukecanějších" němých filmových rolí. Nedomnívám se však, že jde o vrchol němého filmu. ()
Okem dnešního diváka takřka nehodnotitelný film. Je v něm sice kus historie, ale čtení zajímavostí je zábavnější než samotný sledování filmu. Má na svou dobu nepochybně jedinečnou vizuální stránku, ale jeho stopáž je na němý film neúnosná. Zkrátka je dost důvodů, proč ten film obdivovat, ale zároveň ho ani nedokoukat. Já jsem to do konce zvládnul, ale bylo to teda trápení. ()
Skvělé. Konec filmu je hodně naivní a mě osobně zklamal, ovšem celkově jsem nadšen. Hlavně zpracování scény "7 hříchů" mne uchvátilo. ()
ocenenia : "Vatikánsky zoznam" (vznikol v roku 1995) - zaradené v sekcii 'Umenie' ()
Ruku v ruce s Křižníkem Potěmkin jde o nejinspirativnější a nejcitovanější film němé éry. Kdo si chce toto Langovo kinematografické arcidílo užít ještě lépe, ať sáhne po studii T.Elsaessera (vydalo nakl. Casablanca v r. 2007) a seznámí se s okolnostmi vzniku (16 měsíců natáčení), dobovými kritickými ohlasy i širokou paletou výkladů, které na sebe za 80 let existence nabalilo. ()
Příběh tak obecný a ve všech dobách (včetně té současné) platný, že se jeho vyprávění stává až banálním. Nad mravním poselstvím by se proto dalo sáhodlouze uvažovat, ale to myslím již u tohoto filmu není na pořadu dne. Tady jde již hlavně o formu, jež je skvostná. Pochopitelně z pohledu dnešního stavu kinematografie a diváka je Metropolis muzejní kousek, jenž by těžko dokázal po dvě hodiny udržet pozornost někoho, kdo o shlédnutí tohoto skvostu nestojí naprosto vědomě. Omezené prostředky herců nucených vyjadřovat veškeré emoce a dokonce posouvat děj kupředu pouze pomocí pantomimy dnes mohou svými výsledky vyvolávat leckdy úsměv. Kulisy a triky samozřejmě nedosahují dnešních kvalit, o tom se není třeba zmiňovat. Ale... Když pominu, o jak velkolepé se jedná dílo již pouhým jeho rozsahem, titánskou prací studií, v nichž město vzniklo, na svou dobu překvapující kvalitou analogových triků atd., byl jsem naprosto unešen uměleckým zpracováním. Výtvarně expresivní zjevení futuristické megalopole pojaté zcela v duchu kubismu (už sám úvod filmu ostatně může být promítán jako úvod nějaké přednášky o dynamismu a futurismu) mi v kombinaci s žánrem fantastiky přivodil nezapomenutelný estetický zážitek. A to nemluvím o tom, jak procítěně si Marie v podání Brigitte Helm tiskla „srdce“, to bylo vskutku rozkošné :). ()
Související novinky
Francis F. Coppola připravuje vysněný projekt
Legendární režisér Francis Ford Coppola (Kmotr, Apokalypsa) dnes slaví osmdesáté narozeniny, na důchod ale rozhodně nepomýšlí. Místo toho totiž oživuje svůj vysněný sci-fi projekt Megalopolis, který… (více)
DAS FILMFEST nabídne filmové hody
Bláznivá špiónská komedie, thriller o pomstě a spravedlnosti, ponurá dystopie nabízející neutěšený obraz naší budoucnosti, film o slavném spisovateli Stefanu Zweigovi nebo fascinující příběh dvou… (více)
Festival Das Filmfest chystá filmové hody
Historicky první zpracování Stokerova Draculy, jeden z nejstarších evropských zvukových filmů, snímek oscarového Michaela Hanekeho, nejnovější film z dílny kultovního Fatiha Akina Šrám či vizuálně… (více)
Metropolis konečně kompletní
Tady na CSFD je určitě zbytečné vysvětlovat, jakou je dystopická sci-fi Fritze Langa z roku 1927 klasikou, jak změnila kinematografii a jak moc ovlivnila jiné tvůrce a díla (za všechny jmenujme… (více)
Jedinečná pozice Metropolis v historii světového filmu, stvrzená v roce 2001 listinou UNESCA „Memory of the World“ (snímek byl do ní zapsán jako vůbec první dílo z oblasti kinematografie) ani v nejmenším nespočívá ve stylistické koherenci či myšlenkové originalitě. Film se ale dovedl otevřít všem vlivům doby, v níž vznikl, a „rozkošnicky“, „nestřídmě“ je do sebe vsáknul. Mobilizace všeho, čím žilo Německo respektive „civilizace Západu“ v krizových 20. letech minulého století, naprosto různorodých a často protichůdných světonázorů i výtvarných stylů, toto sloučení neslučitelného se „zapomnělo“ pojistit pevně vymezenou filosofií (v závěru filmu implantovaná morálka o sbratření kapitálu a proletariátu nepřesvědčila už dobové kritiky). Podobenství o „molochu“, které film na jednom místě tak působivě vizualizuje, platí i na něj. Metropolis je dítětem „všežravého“ eklekticismu, který by bezpochyby skončil uměleckým fiaskem (většina estetiků a estétů 20. let Metropolis právě kvůli jeho myšlenkové nejasnosti a stylové heterogenitě striktně odmítla), kdyby za ním přece jen nestála jednotící síla: poetika jednoho z největších filmařů 20. století Fritze Langa. Ten se v roce 1925 nacházel na vrcholu strmého vzestupu, jaký v německém filmu neměl a nemá obdoby. Protože Metropolis představuje mimo jiné také vyvrcholení nepřetržitého řetězce uměleckých (a přinejmenším do té doby i diváckých a kritických) triumfů jednoho režiséra: předcházely mu snímky Unavená smrt (1921), Doktor Mabuse, dobrodruh (1922) a Nibelungové (1923): tři mistrovská díla éry tzv. výmarského filmu (1918-33), jednoho z umělecky nejinspirativnějších období filmové historie. Metropolis je legenda i ve filmově-historickém smyslu, a jako takovou ji musíme brát (patří k ní i vděčný, téměř nezbytný detail: neúspěch u dobového publika, který ovšem byl jen relativní vzhledem k finančním nákladům a manažerské lehkovážnosti). Strukturu legendy má už sám děj: paradoxní „pověst z budoucnosti“ o hypermoderním, vertikálně rozděleném velkoměstě Metropolis. Přepych horních vrstev je tu vykoupen nelidskou dřinou dělníků žijících v temných podzemních kobkách. Útěchu nacházejí jen ve slovech panenské dívky Marie (Brigitte Helmová). Šílený vynálezce Rotwang (Rudolf Klein-Rogge) zkonstruuje její dvojnici, aby vnesl svár mezi nespokojené dělníky, zprvu s vědomím vládce Metropolis a svého dávného soka Fredersena (Alfred Abel). Plánovaná provokace „falešné Marie“ ale přeroste ve vzpouru, která hrozí zničit celé gigantické velkoměsto. Teprve pravá Marie a Fredersenův syn (Gustav Fröhlich), který se do ní zamiloval, dosáhnou na poslední chvíli „smíření rukou a mozku prostřednictvím srdce“. Příběh, který jeho autorka a tehdejší Langova žena Thea von Harbouová vydala také v podobě románu (ohledně jeho literární bezcennosti jsou si minulí i současní badatelé vzácně zajedno), posloužil režisérovi k rozpoutání vizuální symfonie, před jejíž technickou bravurou a působivými trikovými efekty smeknul po svém způsobu i Hollywood: dovedl se jimi obsloužit po celá desetiletí, nejviditelněji ve filmu Ridleyho Scotta Blade Runner (1982). Svět je v Metropolis nazírán „architektonicky“: nejen v impozantních futuristických stavbách, ale také v inscenování scén s lidskou masou, proměněnou v odosobněný ornament. Verze filmu: Původní verze o délce cca 180 minut, dnes již neexistuje. Premiéra v německých kinech dne 10. ledna 1927. Verze pro distribuce v USA, zkrácena na 63 min. Premiéra 7. března 1927. Verze pro německá kina z roku 1927 zvaná Německá verze '28 Restaurovaná verze východoněmeckého Staatliches Filmarchiv z konce 60. let. Barevná verze o délce 139 min. uvedená Giorgio Moroderem v roce 1984 se zvukovými efekty a moderním soundtrackem, pro který angažoval řadu tehdejších popových hvězd, mimo jiné i Queen s Fredym Mercurym. Verze vytvořená Filmmuseum Munich z roku 1995, kde byly ztracené scény nahrazeny titulky dle původního scénáře. Obsahuje scény, jež nejsou obsaženy v žádné z předchozích zkrácených verzí. Dva a půl hodinová verze z roku 2001 sestavená Martinem Koerberem a předvedená v témže roce na festivalovém Berlinale. Digitalizovaná verze z roku 2002 o 118 min., jež obsahuje další zrestaurované scény a hudbu dle původní partitury. Německé studio UFA tak po premiéře vystříhalo asi čtvrtinu scén, americký distributor Paramount sestříhal film ještě brutálněji. Filmoví historici se pak po letech snažili sestavit původní verzi, ale mělo se za to, že asi čtvrtina původního snímku byla nenávratně ztracena. Obrat přinesl až argentinský filmový historik Fernando Pena. Setkal se s divákem, který si stěžoval, že v 80. letech byl na "nekonečném" promítání Metropolis. Pena nakonec vystopoval "nekonečnou" verzi s pomocí své bývalé ženy Pauly Felixové-Didierové, která se začátkem letošního roku stala ředitelkou filmového muzea Museo del Cine v Buenos Aires. Společně prohledali archivy muzea a v únoru nalezli tři kotouče s původním filmem. Ukázalo se, že v roce 1928 argentinský filmový distributor Adolfo Wilson získal kompletní verzi Metropolis, která se mu líbila víc, a nakonec komplikovanými cestami skončila v Museo del Cine. Felixová-Didierová pořídila z původního křehkého materiálu záznam na DVD, který dovezla do nadace Friedricha Wilhelma Murnaua ve Wiesbadenu. Possmann autenticitu nalezeného materiálu potvrdil. "Film může být nyní víceméně promítán v takové podobě, jakou Lang zamýšlel. Pokud jde o porozumění toho, o čem film je, uvidíme nové dílo," řekl Possmann. Podle něj bude k nynější verzi přidáno dalších 20 až 25 minut, které uvádějí některé vedlejší postavy a osvětlují celou zápletku. Stále však zřejmě chybí asi pět minut originálu, řekl šéf nadace. Metropolis fascinoval i hudebníky: Kraftwerk natočili ke skladbě Trans-Europe Express videoklip inspirovaný Langovým filmem, stejně jako Queen. Populární byl kolorovaný remix z 80. let s hudbou Giorgia Morodera. Vytvořit hudbu k Metropolisu - stejně jako k dalším němým filmům - se stalo svéráznou disciplinou pro mnohé avantgardní soubory. Plakát k filmu se stal v roce 2005 nejdráže prodaným v historii. Neznámý americký sběratel zaplatil tisk ve stylu art deco 650 tisíc dolarů. Prodaný výtisk je jednou ze čtyř známých kopií, které se ze stovek originálů dochovaly. Jeden vlastní newyorské Muzeum moderního umění. () (méně) (více)