Duels : Chaplin - Keaton, le clochard milliardaire et le funambule déchu
Obsahy(1)
Dojemný tulák s buřinkou a muž s kamennou tváří. Jaký měli mezi sebou vztah a jak se lišily jejich životní cesty? Postavy věčného tuláka i kamenně vážného Friga znamenají pro řadu generací filmových i televizních diváků jediné: záruku zábavy a smíchu. Jim samotným ovšem do smíchu často nebylo. Oba strávili dětství ve varietním či cirkusovém prostředí. Chaplin měl do života o poznání těžší start než Keaton, ale pro oba platilo, že se vypracovali na výsluní popularity s pomocí obrovského talentu a píle. Oba se stali hvězdami němého filmu, ale pouze všestrannější Chaplin se na vrcholu udržel i po nástupu zvuku. Keaton se na něj už nikdy nevrátil. Dnešní dokument porovnává kariéry, umění i soukromé osudy těchto dvou mužů, kteří byli rivaly jen na filmovém plátně. (Česká televize)
(více)Recenze (9)
Dvaja géniovia kinematografie, dva rôzne prístupy k filmu a životu. U mňa je víťaz jasný, a tak nejak to rozhodol aj vývoj ich kariéry. Tá je v dokumente síce stručne ale vecne porovnávaná. Keď myslím stručne, tak naozaj strucne, ide len o hlavné medzníky kariéry, a tak dostanú priestor ukážky z filmov a hlavné, často nesmrteľné, scény. Tie od Chaplina sú mi poväčšine známe a preto ma potešili najmä Keatonove, ktoré sú nemenej zaujímavé, a akoby precíznejšie. ()
Dvě legendy éry němého filmu, zejména grotesek. Každý byl jiný, své diváky si získali osobitostí, stylizací svých ikonických postav a také schopností bavit lidi. Osobně mám raději Chaplinova tragikomického a dojemného tuláka, avšak Keatonův muž s kamennou tváří a kloboukem s pevnou krempou mě také nejednou zaujal. Porovnávání v tomto dokumentu zaujme každého fanouška těchto dvou herců, resp. filmových tvůrců a přinese i řadu zajímavých informací a postřehů. Zajímavé by bylo porovnat tyhle dva herce ještě s Haroldem Lloydem. ()
Jsem na grotesku zatížený, takže dokument o těchto dvou gigantech mě hladí po duši. Mysleli, psali, točili a hráli každý o něčem jiném, a tak jsou marné všechny snahy dopátrat se, který z nich byl ten lepší. ()
Zbytečně moc francouzského filozofování a trestuhodně málo dovádění. Už jen ty Keatonovy kaskadérské eskapády by vydali za samostatný dokument. Neříkám, že se občas nedostane na zajímavé téma -jako to o rozporech v Chaplinově řeči těla- ale často je to jen prázdné inťoušské blábolení. Příště bych si to dal spíš z amerického pohledu. ()
Chaplin má ve filmech citelnou kritiku kapitalismu tovární výroby. Ve 40.letech otevřeně projevil své levicové názory a v 50. letech v době McCartismu dokonce vyhoštěn z USA. Chaplinův styl je založen na nevhodném zacházení s předměty, ale propojuje ho s patosem (smutkem), tragičnem co vzbuzuje lítost. S publikem navazuje intimní vztah a vzbuzuje emoce. Keaton má charakteristický kamenný až mrtvolně stále stejný výraz, což dotváří komický efekt. Jeho vrcholným filmem je Frigo na mašině - dokonalé použití filmových technik, struktura výprava, záběry, rychlý rytmus a příprava mizanscény. Celé jeho tělo funguje nezaloženo na citovém propojení s divákem, ale je to odtažitost a střih v něm hraje velkou roli. Keaton se na rozdíl od Chaplina adaptuje na nový svět. Sice odcizující svět strojů, ale on se snaží najít v něm místo. ()
Reklama