"Moje tvář byla po léta značkou, která se ve filmovém a divadelním světě vyplatila," řekl kdysi o sobě Buster Keaton, hvězda němých grotesek, klaun s pohyblivým tělem a nehybnou kamennou tváří, pro níž byl přezdívaný Frigo. Z výsluní slávy dopadl až na samé dno. Ale život ho přesto nezlomil.
Vlastním jménem Joseph Fracis Keaton, narodil se 4.10. 1895 v Pickway ve státě Kansas. Zajímavé je, že krátce na to byla Pickway smetena větrnou smrští. Chlapce na Bustera překřtil sám velký kouzelník Houdini, který vystupoval s jeho rodiči. Jednou malý Joseph upadl na schodech a rozplakal se. Houdini ho zvedl a poznamenal: "No, tohle je nějaký buster." Slovo buster v angličtině znamená křikloun nebo taky nezmar. A takové jméno už chlapci zůstalo.
Ve třech letech začal Buster s rodiči vystupovat ve vaudevillu v jejich show Tři Keatonovi. Tatínek Joseph s ním vytíral podlahu, házel s ním do orchestru, do kulis i po scéně, zkrátka předváděli ho coby 'lidské koště'. Byla to sice tvrdá škola, ale z chlapce vyrůstal nesmírně ohebný akrobat. Lidé se divili jak je možné, že to dítě nepláče, jenže když Buster viděl, jak se obecenstvo napjaté a tají dech, rány skutečně necítil. Navíc ho otec naučil skvěle padat. Brzy také pochopil, že když se usměje, diváci se už nebaví jako dřív. A tak se stále tvářil vážně a ten nehybný obličej mu už v hereckém světě zůstal napořád. Při kočovném životě však nemohl chodit do školy, a tak ho maminka Myra naučila aspoň číst, psát a počítat. V jednom městě jej přece jen do školy poslali, ale pro Bustera to bylo pouze další divadlo. Poté, co z přízemí vyskočil z okna, ho učitelka poslala domů se vzkazem: "Už nikdy neposílejte tohoto chlapce do naší školy."
V dětství vystupoval se svými rodiči, ale později, v roce 1917, jeho život změnilo setkání s komikem Roscoe 'Fatty' Arbucklem. Herec natáčel v produkci Joea Schencka vlastní krátké grotesky a přizval Bustera ke spolupráci. V té době se filmové produkci v Hollywoodu dařilo, a talentovaný pohledný mladík brzy dostal příležitost režírovat vlastní filmy. Podle smlouvy, kterou uzavřel se společností MGM se však na veřejnosti nesměl nikdy usmát, a tak se prý smál tajně. V roce 1921 se oženil s herečkou Natalií Talmadgeovou. V letech 1923 - 1927 vzniklo deset jeho nejlepších celovečerních grotesek, mezi nimi i filmy FRIGO, OBĚŤ KREVNÍ MSTY (Our Hospitality, 1923), FRIGO JAKO SHERLOCK HOLMES (Sherlock Jr., 1924), FRIGO JAKO MOŘEPLAVEC (The Navigator, 1924), FRIGO A KRÁVA (Go West, 1925) nebo FRIGO NA MAŠINĚ (The General, 1927).
Busterova žena Natalie Talmadgeová byla neúspěšná mladá herečka a jejich manželství se už dlouho rozpadalo. Obvinila ho, že chce unést jejich dva syny, když je chtěl vzít na dovolenou do San Diega, a zakázala mu se s nimi vídat. Tak Frigo propadl alkoholu, navíc od začátku zvukové éry jeho obliba poněkud klesla a filmy už nedosahovaly takové úrovně jako dřív. Jednoho rána za ním přišla Natalie v doprovodu advokáta a strčila mu do ruky žádost o rozvod. V kocovině papíry podepsal a tím se sám připravil o všechno. O dům, auta i konto v bance. Natalie pak nechala změni příjmení synů z Keatonových na její a zakázala Busterovi se s dětmi stýkat. Herec tím byl příliš zraněn, ale kočovný život s rodiči ho naučil nezvykat si na přepych. Koupil si tedy obytný karavan a přestěhoval do něj vše, co mu zbylo.
Následující léta byla nejhorším obdobím v jeho životě. Denně vypil láhev whisky, neměl peníze, na natáčení chodil opilý. Šéf MGM Louis B. Mayer mu dal výpověď. Buster se z alkoholismu zkoušel dvakrát neúspěšně léčit. Navíc se ocitl bez práce. Ale hrdost mu nedovolila, aby si půjčoval peníze nebo aby požadoval zaplacení dávných dluhů.
Když Keaton dostal roli scénáristy, nastaly lepší časy. Vymýšlel gagy pro bratry Marxovy nebo Clarka Gablea. Také se oženil, s podstatně mladší tanečnicí Eleonorou Norrisovou a jednou do roka spolu vystupovali v pařížském Cirkusu Medrano. Buster se už pomalu vzdal naděje, že by se ještě někdy objevil na stříbrném plátně, ale šanci mu dala televize. Vytvořil několikadílnou Show Bustera Keatona a účinkoval i ve slavné Show Eda Sullivana. V roce 1950 dostal malou roli ve Wilderově SUNSET BOULEVARDU a také Charlie Chaplin ho obsadil do svého filmu SVĚTLA RAMP (Limelight, 1952), v němž Keaton hrál téměř slepého pianistu. V roce 1960 vydal vlastní autobiografii s názvem "Můj nádherný svět grotesky".
Začátkem 60. let mladí diváci znovu objevili kouzlo starých Keatonových filmů. Frigo, ohebná postavička s melancholickým obličejem, se stala legendou. Buster Keaton zemřel 1.2. 1966. Jedno je však jisté - vedle Charlieho Chaplina a Harolda Lloyda se stal nejslavnějším komikem všech dob.
Lady "Teya" Stardust
