Seber prachy a zmiz

pre taketo roly sa asi znamy neuroticky reziser Wudy Allen /zelig, Spac 1973/ narodil : vyborna komedia o bankovom lupicovi a jeho neuspechoch so zenami, v hudbe alebo hoci aj v kriminale. W. Allen dobre vie, ze obycajne dialogy prevladaju, to dodrzuje aj tento film, a vynimocne US styl humoru sa priblizil Europe, to je tiez pozitivum : 92 % (26.08.2017)

I po těch letech stále svěží a vtipné dílko, které mi přišlo filmařsky invenční a nápadité. To míchání hraného filmu s dokumentárním přístupem zde funguje velmi dobře, méně už tak humor, který mi místy přišel strašně nucený (za každou cenu tam narvat maximum fórků, ech...). Příjemná a vtipná podívaná, která díky krátké stopáži uteče jak voda. Nejen fandům Woodyho Allena lze tento film směle doporučit. (30.10.2011)

Plán na vyloupení banky za použití zdraně začíná natáčením s chytře ukrytou kamerou. A také nesmíme zapomenout na to, že Virgil pojmenoval dítě po své matce. Místy má sice film slabší pasáže, ale už je z něj Woody cítit. Nezapře duši romantického snílka především ve chvīlích, kdy řeší, jestli je to láska. (10.02.2020)

Prvni opravdovej rezijni pocin Woodyho Allena a hned takovahle pecka. Celej film je naprosto strestena komedie o vecnym smolarovi a lupici Virgilovi v podani jeste mladyho Woodyho, ktera je natocena lehce dokumentarnim stylem, takze tu je porad hlas vypravece a sem tam rozhovor s rodicema, ucitelem, pripadne kamaradama. A i kdyz se sem tam nakej vtipek da predvidat, vetsinou to jsou fakt perfektni fory a neni tu zadny hluchy misto, vtipny scenky jsou neustale, film je sviznej, ma jen 80 minut a je to proste skvela zabava, ktera ma sanci pobavit i lidi, co Allena dvakrat nemusi, protoze tady nehraje zadnyho neurotika. (26.01.2009)

"Teď vám pustím pár filmů z banky. Uvidíte je jen jednou. Pak, abychom zlikvidovali důkazy, filmy sníme. Bude to formou švédského stolu. Támhle je bramborový salát. Žena uvařila kávu." - Až do poloviny 70. let točil Woody Allen podobně ztřeštěné groteskoidní komedie jako je tahle (snad s vyjímkou mého oblíbeného Zahraj to znovu, Same - které ovšem sám nerežíroval) a pokud se vám tento styl zamlouvá, myslím, že nebudete zklamáni. Je zde sice řada fórků nefunkčních a našlo by se i pár trapných, ale těch dobrých až skvělých je podstatně víc. Je nad slunce jasnější, že v dobách tohoto počinu Woody stále hledal svůj osobitý styl (během filmu se například nevyskytuje žádná jazzová hudba a tento ani nezačíná titulkami, považte!). Na skoro-debut (neboť úlet "What's Up, Tiger Lily?" těžko považovat za allenovku) je to však úžasný výkon! (21.05.2005)