Reklama

Reklama

V roce 1963, v době studené války a závodů v dobývání kosmu mezi SSSR a USA, plánují Rusové výstup kosmonautů do vesmíru z lodi Voschod -2. První prototyp, bezpilotní družice, bude určen k testování. Start Voschodu je určen na rok 1967. Američané však oznámí, že také chystají výstup do vesmíru. Generalita se rozhodne vyslat loď s kosmonauty již v roce 1965, aby si SSSR zajistil světové prvenství. Pro let jsou vybráni dva zkušení piloti, Alexej Leonov a Pavel Beljajev. Konstrukční kancelář Sergeje Koroljova urychlí práce. Bezpilotní družice je vynesena na orbitu, kde simuluje pokusný výstup, ale nakonec se družice na oběžné dráze rozpadne. Konstruktér Koroljov nechce riskovat životy kosmonautů, ale vedení SSSR trvá na svém. Voschod-2 není doveden k dokonalosti. Skafandry jsou podle pilotů neohebné, ale oba jsou ochotni pro vlast riskovat. 18. března 1965 vesmírná loď s Leonovem a Beljajevem na palubě odstartuje z Bajkonuru. Let je normální a Voschod-2 dosáhne orbity. Leonov upoutaný lanem vstoupí přes vzduchovou komoru do vesmíru a vznáší se opojně ve volném prostoru. Zanedlouho mu stoupne tlak, puls i teplota a nemůže se vrátit k modulu. Beljajev s ní ztratí spojení. V letovém středisku se autority dohadují, co dál. Generál Nikolaj Kamanin je proto, aby se vzduchová komora odstřelila, i když v tom případě Leonov zahyne ve volném prostoru. Leonovi se mezitím podaří zachytit modulu. Nafoukl se mu skafandr a nemůže ohýbat ruce, nohy a prsty. Dostane se do komory hlavou napřed. Poklop do vesmíru se však nedovře a Leonov vyvine velké úsilí, aby ho zavřel. Když ho Beljajev přitáhne do kabiny, Leonov omdlí. Beljajev ho resuscituje. Ze Země jim blahopřejí nejvyšší představitelé SSSR. Chystá se návrat na Zemi a je odstřelena komora, což otočí modul o dvacet stupňů. Podle přístrojů je v kabině dvakrát vyšší tlak, systém tam totiž pumpuje čistý kyslík, protože v plášti modulu vznikla mikrotrhlina. Jedna jediná jiskra a kosmonauti by mohli uhořet. Hrozí jim otrava kyslíkem a začínají se u nich projevovat zrakové halucinace. Musejí rozříznout potah kabiny a odpojit kompenzační čidlo. To se jim podaří, ale oba upadnou do bezvědomí... (TV Prima)

(více)

Recenze (143)

ripo 

všechny recenze uživatele

Ruská kinematografia ešte nezomrela. Práve naopak, týmto "kozmickým" filmom dokázala, že ešte drží aké také tempo so zahraničnými miliónovými produkciami. Lebo toto je klasický blockbuster. Rusi videli, a vedeli, že v kozme sa stalo mnoho zaujímavých vecí a vedeli aj to, že za čias boľševika sa na svetlo božie nedostalo nič, čo by nebolo prefiltrované aspoň dvadsiatimi politickými komisiami. Američania mali svoje "Apollo 13", Rusi ukázali veľmi dramatický skutočný príbeh z čias, keď si amíci a sovieti merali svoje pipíky a súťažili kto ďalej načúra. Tu konkrétne šlo o to, kto bude prvým človekom vo voľnom kozmickom priestore. Bol to Alexej Leonov. Ako malé dieťa som sa dočítal len to, že Sovietsky zväz ukázal svoju prevahu v dobýjaní kozmu a po prvej družici, po prvom kozmonautovi, prvej žene v kozme šlo už len o to, kto vystúpi ako prvý mimo kozmickú loď. Sovieti by obetovali aj životy letcov - kozmonautov, len aby docikali najďalej práve oni. Preto sa právom tá doba nazýva preteky v dobýjaní vesmíru. Leonov bol prvý, ale doteraz som nemal ani tušenia, aké nesmierne dramatické to bolo. A to mi ukázal práve tento veľmi dobre natočený ruský film, ktorý sa nebál hodiť trošku kritiky na vtedajšiu dobu. Tí čo majú radi "kozmické" filmy podľa skutočnosti by si ho určite nemali nechať ujsť. 4**** ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Příběh ze života o skutečné statečnosti se kvělými filmovými řemesly a speciálními efekty, který nás zavede do časů studené války o ovládnutí kosmu. V Apolu 13 jsme viděli americký pohled, zde ruský. Alexey Leonov (Evgeniy Mironov) bravurně nouzově přistane se svou stíhačkou a je oceněn zahrnutí do Sovětského vesmírného programu. Je doba, ve které Sovětský Svaz soutěží s USA, který člověk vstoupí první na měsíc. Prvním milníkem byl výstup kosmonauta do vesmírného prostoru. Kosmonauti se setkávají s mnoha život ohrožujícími problémy, vidíme flashback do Alexova dětství a scény s jeho ženou a rodinou, které nemají pořádné ponětí o co jde, než vidí živé televizní vyílání z kosmu. Sergej říká, že kosmonauti jsou takoví vojáci, kteří jsou v nepřátelské oblasti vesmíru. Záběry z volného kosmického prostoru připomínají film Gravitace s její závratí z tohoto prostoru. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Rusové se tady opravdu vytáhli. Především gradace ve vyprávění je mistrovsky načasovaná, ale i akční scény můžou směle konkurovat americkým blockbusterům viz odpad části rakety, když se blížila do atmosféry. Obrazově je to vysloveně mistrovský výkon. V čem bych měl mírnou výčitku je rozvláčný záčatek a někdy zbytečně natahované dialogy. Velmi sympatická postava šéfa velínu, kvalitní civilní herecké výkony. V rámci CHT zatím nej film. ()

filipvrbik 

všechny recenze uživatele

Toto se rusům fakt povedlo... Takové Apollo 13 pro SSSR, a výsledek je vynikající. Je to sice strašně dlouhé, ale zajímavé a vizuál je opravdu povedený. Sice moc nevěřím, že někomu stálo za to je zachránit, v ruském zvyku bylo hlavně se nedostat do rukou nepřítele, ale filmu to neubralo, naopak. Ať už je to podle pravdy, nebo není, film stojí za to, a nebýt geniálního Prvního člověka, byl by asi i vrcholem dosavadních filmů o vesmíru....95% ()

luka4615 

všechny recenze uživatele

Stejně jako snímek "Gagarin: Pěrvyj v kosmose", je i Vremya Pervykh vizuálně vtahujícím a do historické hloubky jdoucím dramatem, které každého fanouška kosmonautiky zaujme na první pohled. Avšak i přes tento zjevný úspěch mám s filmem dva problémy v podobě příliš dlouhé stopáže a silně citelnou inspirací filmem "Apollo 13", pročež vážně velmi zamrzí, že se režisér Dmitrij Kiseljov nevydal vlastní, originální cestou. Až na tyto detaily se tedy jedná o velmi povedený snímek, ke kterému se rozhodně budu v budoucnu rád vracet. ()

Galerie (56)

Zajímavosti (6)

  • Sergej Koroljov (Vladimir Ilin), zásadní tvůrce sovětského raketového programu, zemřel rok po letu Voschodu 2. Za příčinu je označována rakovina, na jeho zdravotním stavu se však dlouhodobě podepsal pobyt v gulagu, kam byl odsouzen za stalinských čistek. (kulyk)
  • Plukovník Pavel Běljajev (Konstantin Chabenskij) zemřel pouhých pět let po přistání Voschodu 2, ve 44 letech, na následky nepovedené operace žaludečních vředů. (kulyk)
  • Generálmajor Sovětských vzdušných sil Alexej Leonov (Jevgenij Mironov) měl svůj další let podstoupit na palubě Sojuzu 11. Při předstartovní prohlídce byl u jednoho z členů posádky, Valerije Kubasova, na rentgenovém snímku zjištěn stín na plicích. I přes Leonovův nesouhlas nebyl vyměněn jen on, ale posádka celá. Náhradníci Dobrovolskij, Volkov a Pacajev se při přistání udusili vinou technické závady. Alexej se však do vesmíru přesto vydal opět v roce 1975, a to jako člen prvního americko - sovětského experimentu Apollo - Sojuz. (kulyk)

Reklama

Reklama