Spacewalker

Rusové si tady neodpustí řadu klasických ruských vlastností. I přesto se ale jedná o skvělý film. Pokud totiž přežijete prvních politických 40 minut, tak se dočkáte vizuální nádhery, která mě s radostí uvedla do blaženého stavu nevědomí. Je fascinující, že zrovna Rusové si dokáží s filmem vizuálně pohrát tak, jako třeba Amíci. A když přetrpíte onu socialistickou čtyřicetiminutovku, tak se dočkáte hezkého filmařského zážitku. (10.02.2018)

Režijně dobře zvládnuto (až na úvodní scénku s Migem), má to spoustu nádherných nebo obrazově hravých momentů a dokonce i ty podivně nepravděpodobný problémy a jejich řešení, se skutečně staly. Vlastně to asi kazí jen některý horší herecký výkony (promluvy některých lidí mi tam přijdou strašně... prkenný) a asi zbytečně natahovanej závěr se zamrzlým prstem, kterej ve výsledku i přes vážnost situace působil už trochu úsměvně. Jinak spokojenost - je to příjemnej konkurent Apolla 13 (druhý Gravity od toho nečekejte), kterej se nemusí za nic stydět. (10.09.2017)

V krátkom čase som sa dostal k ďalšej ruskej vermírnej odysey mapujúci sovietsky vesmírny program. Ako pri výbornom "Saljut-7" tak i teraz ide o komplexné dielo, ktoré podrobne vykresľuje udalosti v čias vesmírnych pretekov počas studenej vojny. Trikovo na vysokej úrovni, kamera pekná, hudba vhodná, trochu naťahované dialógy. (15.04.2018)

Filmová rekonstrukce letu Voschod z roku 1965 , který byl fascinující tím, že se Rusové za každou cenu snažili předběhnout Američany ve výstupu do volného vesmíru, že tento let byl hodně velkou loterií, včetně přistání posádky zpět na zemi kdesi na Sibiři 2000km od plánovaného místa. Jeden z nejlepších ruských filmů, které jsem potkal za posledních let. Nabízí se srovnání s Hanksovým Apollo 13 (1995) , kde se řešili taky věci jako ruční řízení při přistání nebo úhel klesání a taky to má takový pěkný nažehlený retrovizuál za nadprůměrné peníze a dokonce si Rusové odpustili patriotismus ve větší míře než malé množství. Hodně příjemné překvapení. (16.11.2020)

"Teď se shromáždí, zvolí si předsedu komise, pak se každý vysloví a začne diskuse. A ty se divíš, že jsem neodpovídal. Už bych byl pod drnem." Černý humor aneb schopnost improvizace pod tlakem, známá obyvatelům východního bloku. Možná vypadá neprofesionálně, ale mnohdy je účinnější než spoléhání na oficiální cestu. Začátek filmu je poněkud zbrklý, přičemž Leonov je líčen tak, že bych se divil, kdyby ho z programu nevyrazili, ale jak se blíží start, celé se to konstantně zlepšuje. I Leonova jsem začal brát, hlavně když Koroljovovi vyprávěl o dětství a drsné zkušenosti se sovětskou realitou třicátých let. A pak pasáž ve vesmíru je parádní, napínavá, skvěle natočená i vygradovaná, stejně tak jako přistání v tajze doprostřed sibiřské zimy. Výtku bych měl trochu jen k představiteli Leonova. Tomu bylo v době letu Voschodu 2 třicet let, zatímco Jevgeniji Mironovovi je padesát a je to vidět (tím nemyslím, že vypadá staře, ale není to mladík). Paradoxní pak je, že Chabenskému je o šest let méně a přitom hraje o deset let staršího Běljajeva. Ta postava se mi ale líbila nejvíc, ne takový optimista na odstřel (jak říká lékárník Šofr) jako Leonov na začátku, ale dříč a systematický člověk s trochou zdravého pesimismu. Hodně se mi líbilo i ztvárnění Koroljova, jehož osobnost si podle mě zasloužila vlastní pořádný film nebo seriál. Dobré navázání na Gagarina, ovšem dramatičtější, místy však také poetičtější, např. krásně udělané vzpomínky na dětství nebo přelet Voschodu přes osvětlený Měsíc, to by skoro chtělo zarámovat. (01.09.2017)