Tranzit

Petzold upravil roman nemeckej spisovatelky Anny Seghers a z roku 1944 o utečencovi v Pariži ho presunul do sučasnosti.Je to drama z 40.rokov 20.storočia s autami a ulicami 21.storočia a policajnymi uniformami.Film z toho všetkeho vytvara skutočne dezorientujuci a znepokojujuci učinok.Franz Rogowski hra utečenca Georga a Paula Beer hra Mariu,krasnu enigmaticku ženu,ktora ako všetci ostatni hlada cestu z Marseille.Tranzit je viacvrstvovy a inteligentny triler. (09.09.2019)

Těžkopádná nuda určitě nemusí vadit všem,mně ano.Styl vyprávění by určitě nebyl to nejhorší,ale tenhle mix o migrační sféře,lásce a konečného rozuzlení vyšuměl z mého mozku jakmile jsem ukončil film.Už těžce nacházím slova,který z letargie dosahuje právě snímek Tranzit.Ta změna identity byla skvělá,ale co dál. Franz Rogowski moc nebavil a to je celou dobu na plátně.Konec byl sice mírně wauuu,aby vzápětí to opět zabil.Takže postavičky okolo jsou jen zbytečnost sama.Nejvíc se zastavíme za matkou a jeho synkem,který si rád kope do míče.Z toho trochu vzejdou nějaký emoce o lásce,který vlastně si sám scénář vezme a opět ukáže pobíhající Paulu Beer.Tak čemu věřit?Náhodě?Konec si můžete domyslet jak chcete a je to vlastně jedno. 50% (22.01.2021)

Německý režisér a scenárista Christian Petzold se filmem Tranzit trefil přesně do mého vkusu. Dramatický příběh s lehce romantizujícím nádechem a tragickými etudami, v jejichž středobodu se ocitá hlavní hrdina Georg ve velmi přesvědčivém podání charismatického Franze Rogowského, se mi dostal pod kůži hned od úvodních minut a udržel si mou plnou pozornost až do závěrečných titulků podkreslených mému sluchu lahodící skladbou Road to Nowhere od slavné novovlnné skupiny Talking Heads. Mám neodbytný pocit, že zasazení událostí spojených s druhou světovou válkou do současného světa dodalo veškerému dění téměř děsivý rozměr. (90%) (16.04.2022)

LFŠ 2018, Film 17: Film o úniku před nacisty, zasazený v jakémsi zvláštním mezičasí. Policisti mají automatické zbraně, ale cestuje se především loděmi a vlaky. Hlavní hrdina se shodou okolností dostane do přístavního města Marseille, kde si musí vyřídit tranzitní povolení k cestě do Mexika. Do cesty se mu ale připlete žena, která však miluje jiného. Prostě taková Casablanca 2.0, až na to že tu není žádný humor. K tomu navíc režisér nasilně přidal dějovou linku s africkou manželkou hrdinova kamaráda a jejím malým synkem, snad aby zde měl i nějaké to etnikum. Naštěstí se zde nekoná žádné přirovnávání k uprchlické krizi počátku 21. Století, a pokud ano, tak jen v náznacích. (31.07.2018)

S vděčností jsem přijala vyprávěné myšlenkové pochody hlavního představitele.Tohle chci vidět ještě jednou i kdyby čert na koze jezdil!Rogowski není žádný krasavec ale charizma z něj přímo kape.Byla to trefa do černého režisérská volba.Vynikající scénář a i kamera.Ta se musí obzvlášť vyzdvihnout.Obešla se bez filtrů a kameraman se s ní nepotácel po place jak když se vrátil právě z mejdanu! (21.11.2020)