Režie:
Claudio PoliHudba:
Remo AnzovinoVOD (1)
Obsahy(1)
Chagall, Monet, Picasso, Matisse, Kokoschka. Nacisté je ve své době veřejně označili za „neschopné šarlatány“ a jejich díla zakázali. Co stálo za nacistickou obsesí výtvarným uměním a jaké poklady skrývaly tajné sbírky Hitlera a Göringa? A co se našlo teprve před pár lety za zdmi mnichovského bytu Cornelia Gurlitta, syna vůdcova sběratele? Oscarový herec Toni Servillo provází na fascinující cestě mezi pěti současnými výstavami velkých a nacisty zapovězených umělců v New Yorku, Paříži, Nizozemsku a Německu. Film plný unikátních archivů a pohnutých svědectví skládá příběh systematické destrukce a rabování – od osudu rodiny galeristů Bernheimerových, která skončila v koncentračním táboře, až po neuvěřitelnou kauzu Cornelia Gurlitta, syna nacistického kolaboranta a sběratele umění. Na 1500 děl, mezi nimiž nechyběly dosud neznámé obrazy Picassa nebo Moneta, bylo odhaleno teprve v roce 2010 a jejich cena byla vyčíslena na více než milion eur. Díla „zvrhlého umění“, která už neměla spatřit světlo světa, se konečně vrací do galerií. (Aerofilms)
(více)Recenze (5)
Líbivý titulek a předražené vstupné, kterým se musí zaplatit autorská práva pro galerie. Jinak je dokument nedotažený, otevírá mnoho tematických okruhů a neuzavírá vůbec žádný. Jde-li divák na dokument na pas blind, tématem nepolíben, tak si z toho možná něco přínosného odnese, osobně bych však řekl, že sledování je ztrátou času. ()
Nejzajímavější je pro mě závěr dokumentu pojednávající o spravedlnosti navracování ukradených děl. To je po lidech , kteří se zrovna navrátili z koncentráku byly požadovány stvrzenky o koupi obrazu, nebo fotky je nehorázné. Mnoho obrazů pohltila tzv. umělecká mlha jak zaznělo v dokumentu. O padělateli, který napálil Gohringa byl natočen film. nyní se německá povaha nesnášející Židy zamilovala do Afričanů a Arabů, kteří je vlivem nízké porodnosti v Německu pomalu nahrazují. ()
Nenechte se oklamat názvem filmu. Spíše bych volil titulek Nacisté a jejich vztah k umění, či něco takového. Já jsem se nechal obalamutit a s očekáváním, že dostanu umělecký dokument, jsem dostal převážně historický. Děj filmu je postavený na tom, jak se za dob nacistického Německa chovalo k umění. Ovšem není to žádné podrobné rozebírání uměleckých děl jako takových, spíše se jedná jenom o jejich řadové jmenování. Historici budou určitě více spokojeni, protože tu najdou tuším tři reálné příběhy lidí, které toto vše postihlo, ať už v době 40. let, nebo po nich. Celkově to jako dokument moc nefunguje, jelikož snímek si bere možná až moc velké sousto a otevírá tolik témat, že jsem sám nevěděl na co se mám zaměřit. Přecházelo to dále a dále, ale přitom žádné téma nebylo uzavřeno. 55% ()
Zajímavé téma, ale způsob jeho převyprávění mi úplně nesedl. ()
Milovníci Toni Servilla si můžou nechat zajít chuť. Za předabování do angličtiny, * dolů. ()