TY - Série 1

Ještě před nedávnem hodně nenápadný seriál, u něhož už ani nedokážu říct, co mě k němu vlastně přivedlo. Nicměně za rozhodnutí jej zkusit nyní sám sobě líbám nohy, protože tak intezivní seriálový zážitek jsem už nějaký čas nezažil. Penn Badgley byl pro mě až doposud zcela neznámou osobností, role Joea se ale zhostil tak přesvědčivě, že k sobě prakticky už nepotřebuje žádné další silné postavy. Elizabeth Lail znám již z OUAT i loňského hororu Countdown a musím přiznat, že až do YOU se mi i dost líbila. Tady si ale střihla tak šíleně nepříjemný charakter, že jsem pro ni nedokázal cítit vůbec žádnou lítost. Naštěstí se tu ale mihla Peach, která se zasloužila o ty vůbec nejlepší momenty série. [viděno na Netflixu] (31.01.2020)

Kdyz to zrovna nesklouzává ke Gossip Girl, je to ohromně zabavný. Po dlouhý dobe zase voice over, který má opodstatnění. Přesouvání sympatií z jedné postavy na druhou a zase zpátky jim hodně dobře vychází a spočívá v tom kromě hlavního představitele, na kterým to stojí a padá, největší deviza seriálu. (01.02.2020)

Své mouchy to samozřejmě má, ale chápu, že coby náběh k dalším sériím to mnohým stačí. Mazaný manažer newyorského knihkupectví Joe a jeho jediný cíl: srdce krásné začínající spisovatelky Beck. Přítel internet mu dal řadu indicií. Kdo bude stát v cestě, okusí obří terárium. Nejprve ale musí naše naivní blondýnka spadnout do kolejiště. A ona je vlastně docela prospěchářská koketka. Nevadí. Joe má jasno. Rozjezd je fajn, včetně vnitřních satirických monologů. Baví i vysmívání se narcistickému a sebestřednému životu nejen na sociálních sítích. Jenže postupně sklouzáváme k povrchní zábavě, kdy jsou v popředí šílené náhody a pořádná dávka štěstíčka. Co třeba ten táborák uprostřed lesa? Nebo zbavování se ukradených „talismanů“ během předehry? Nebo „půjčování si“ tašky s osobními věcmi během literární akce? Nebo producírování se po domě na venkově? Mohl bych pokračovat, ale tyhle „adrenalinové“ momenty prostě do reálného světa nepatří. Míra uvěřitelnosti v polovině první série klesá. S blížícím se finále ale tenhle sociopat na bílém koni zase začíná bavit. Ozve se minulost. Nejednou. Holt závislost je monstrum. (04.01.2022)

Človek síce určité pasáže (z logického hľadiska) akceptuje len so sebazaprením, pričom toto určite nie je spracovanie o sériovom vrahovi podľa otrepaných šablón, no čuduj sa svete - ono to veľmi solídne baví. Ono totiž to romantično je tak pekne, temne podané, že bez váhania siaham aj po druhej sérii, nakoľko skutočne nemám ani potuchy, čo by mohla ponúknuť. P.S.: Pre ženy, pre široké, nenáročné publikum, ideálna voľba. (05.03.2021)

Příběh psychopata, který je v očích diváka celkem dobrák, ale ve skutečnosti se umí proměnit ve zvíře. Zrovna jsem viděl všechny řady Dextera a tak myšlenka je dost podobná, ale přitom jsou to dva naprosto odlišné seriály. Dexter neměl emoce, naopak Joe je zamilovaný až po uši a svou lásku neumí kočírovat a snaží se pomáhat lidem okolo sebe. Pokud mu ale někdo nepadne do oka a cítí hrozbu, začíná teprve to pravé ořechové. Děj v této sérii není špatný, napětí nechybí a velký klad je způsob vyprávění, divák se snadněji dostane do děje. Můžete si udělat představu, jak je v dnešní době snadné někoho dohledat přes sociální sítě a co vše hrozí, pokud si člověk své důležité údaje nehlídá. První série má své mouchy, ale rozhodně jako náběh do druhé, naprosto dostačující. (06.01.2020)