Sibel

Čiernomorská oblasť Turecka ma upútala už vo filme Med (2010). Husté lesy, tabakové a čajové plantáže, v jednom kuse dážď. A hlavne: žiadni zasraní all inclusive turisti. Na pozadí týchto dramatických scenérií o nič menej dramatický príbeh, ktorý sa ale rozbieha až ku koncu. Neodpustím si ale istú kritiku. Neverím totiž, že by sa okolie takto zle správalo k postihnutej mladej žene, ktorá dobre vyzerá a hlavne je dcéra samotného starostu... 3,5* (16.01.2020)

Film sa odohrava v odlahlej Tureckej dedine.A hlavna hrdinka komunikuje s vlastnym jedinečnym jazykom.Film pripomina tvorbu bratov Dardenovcov.Sibel ma aj svoju mysticku stranku,ktora je ponorenym sa do miestneho folkloru a vznešeneho prostredia krajiny.Sibel je vzpurna samotarka,ktora sa pre svoje rečove postihnutie stala v komunite v ktorej žije videdencom,otec ju dokaže pochopit no nezaobchadza s nou s rešpektom.Sibel putuje po okolitych lesoch,občas sa rozprava so šialenou ženou Narin,alebo lovi vlka.Až jedneho dna stretne vojnoveho dezertera Aliho.Zo Sibel sa stava feministicka hrdinka,ktora sa rozhodla bojovat aj napriek všetkym rizikam a ponižovaniu,ktore so sebou tento boj prinaša.Turecko sa stalo živnou pôdou pre silne filmy zamerane na ženy.P.S.predstavitelka Sibel Damla Sonmez ma krasne zelene oči. (20.07.2019)

Sibel je od piatich rokoch nemá, komunikuje iba pískaným jazykom. Pre okolie je postihnutá, vyvrhnutá z komunity, tá, ktorá prináša nešťastie. V lese má svoju chatku, kam chodí denne striehnút na vlka. Neopúšta ani otca, ani sestru. Pre rodinu je viac menej slúzka. Stará sa o chod domacnosti. Jej rovesnícky sa vydavaju, ona je vsak stale sama. Chyba jej laska, ludskost.... Jedneho dna v lese stretne raneného muza. Vznikne medzi nimi krátky, ale nezný vztah.... (16.07.2019)

Pozoruhodný film z pro nás exotického prostředí, avšak jeho téma je univerzální. Cagla Zencirci (ročník 1976) je režisérka narozená v Istanbulu, natáčí spolu s Guillaume Giovanettim. Film táhne Damla Sonmez s uhrančivým pohledem, nicméně i ostatní aktéři působí autenticky, uvěřitelně. Zajímavé komentáře: https://variety.com/2018/film/reviews/sibel-review-1202917280/ http://zone-critique.com/2018/10/26/sibel-de-guillaume-giovanetti-et-cagla-zencirci/ https://www.hollywoodreporter.com/review/sibel-review-1198763 (09.09.2019)

V první řadě musím podotknout, že oficiální obsah distributora (Cinemaxu), je snad dělaný nějakým google obsahátorem...je zcestný a jeho autor film zcela jistě neviděl. Turecká vesnice není překvapivě taková exotika, jak by se mohlo zdát, používají se mobily, sleduje se TV...přesto je v místních lidech zakořeno mnoho zvyků, které se nám mohou zdát jako z pravěku. Je to jiná kultura, kultura, které se trochu bojíme. Dvě třetiny filmu jsem byl zklamaný. Bez znalosti současného tureckého venkova nepoznáte, jak moc bylo chování Sibel "za hranicí", nedochází vám, co se vám tvůrci snaží sdělit. Jde o rodinné drama, jde o revoluci Sibel, nebo jen ukázku, jak tvrdý je venkov v Turecku? Poslední třetina mi dala odpověď a vlastně nebudu spoilerovat když napíšu, co jsem si ze Sibel vzal já. Viděl jsem, jak moc úsilí a času zabere, než se změní myšlení lidí, kteří jsou nositelé tradic, které podle mého názoru, do dnešního světa nepatří. Jeden krátký úsměv děvčátka a jedno rázné zapískání otce vytvoří vzkaz pro diváka...nehažte nás do jednoho pytle. Takže nakonec dobrý. Každopádně představitelka Sibel je nejen krásná ženská, ale i skvělá herečka...tak ukecaný obličej, jsem viděl jen u Evy Green. (02.09.2019)