Neviditelné

Příjemný „sluníčkářský“ příběh s nezlomně optimistickým dobrem. Sociální pracovnice pomáhají ženám bez střechy nad hlavou. Je zde mnoho svérázných klientek denního stacionáře, kterému hrozí zrušení. Školí se pro návrat do společnosti v různých řemeslech. Těchto filmů v nichž charitativní alternativa bojuje s byrokratickými předpisy je více. Režisér a scénárista Petit odhaluje postupně soukromé zázemí pracovnic a pohnutou minulost bezdomovkyň, vesměs nehereček z ulice. Sbírce ztracených existencí vévodí dojemně zábavná postava vlekoucí neustále celý majetek v taškách a bojující o vlastní důstojnost. Film je namířen proti ustálenému modelu mladých pěstěných krasavic. Na šedém předměstí, kam mondénní styl bulvárů nedolehne, se plně přiznává každá vráska, každý obnošený hadřík i každé kilo navíc. (24.05.2020)

Milý film o lidech, kteří nemají potenciál být úspěšní v dravém světě. Tedy skoro sociální drama, za komedii bych se to neodvážil vydávat. Hlavní metodou je práce s ošklivými neherci. Nepoznáte, kde končí herec a začíná hraný looser. Škoda, že se to nepodařilo natočit veseleji, jako třeba Formanovi. (18.06.2019)

Dobre natočený, remeselne zvládnutý film, ktorý ma však osobne neoslovil, resp. miestami až vytáčal vzhľadom na to, že máme sociálny prípad v rodine... Tí ľudia často naozaj "nechcú". No, každopádne fajn sonda do tohoto prostredia, veľmi zamerané na ženy, avšak značne patetické. Oceňujem obsadenie autentických bezdomovkýň (afaik), ktoré hrali skvelo. (12.06.2019)

Neviditelné mají jasné poslání, které je vyjádřeno humornou formou. Základní stavebním kamenem mého problému s tímto filmem je fakt, že dobrovolnice vůbec neakceptují ten fakt, že řada žen vlastně ani nemá zájem pracovat. Vidíme výmluvy nebo jejich nemožnost zařazení. Místo mnohých vymyšlených kurzů, které dámy vaří na místě by bylo vhodné raději poslat je na skutečná školení, sebevzdělávání či doplnění vzdělání. Jenže to se neděje. Hledají se možnosti, jak to zařídit, ale nevychytává se příčina, pouze důsledek. Je to sociální drama. Připomíná nám, že na ulici nebo do svízelné situace se člověk může dostat mnohými způsoby. Také sociální pracovnice to mají složité, úřady jim mnohdy házejí klacky pod nohy. Jenže to není nic překvapivého. Kdo nemá klapky na očích a sem tam něco čte nebo kouká na zprávy, tak to ví. Pro mě je tu ale právě i druhá stránka mince, což i jedna z postav sama přiznává, že dámy nelze neustále vodit za ručičku a musí se též snažit samy. (22.05.2023)

Označení „komedie“ mi připadá značně zavádějící. Už jen volba nehereček z ulice a realisticky polodokumentární vzhled míří úplně jiným směrem. Profesionální dobračky, které by nejradši pomohly i těm, co o to nestojí, a přitom nemají čas žít svůj vlastní život, bych asi měl obdivovat. Fajn film někde na festivalu, ale bohulibým úmyslům navzdory je hlavně snadno zapomenutelný. (11.08.2023)