25 km/h

Taky jsem měl chvíli tu krizi středního věku. Krvácely mi hemoroidy, svinsky se mi začala zvětšovat tonzura, měl jsem nutkavou potřebu začít víc honit, abych ještě dohonil vše, co jsem dosud nestihl ještě před tím, než ztratím ten tvrdý pohled lovce škeblí a skončím na bingu ve starobinci, no a zmítala mnou neodolatelná touha na všechno se vysrat a skáknout si na fichtlu do Warnemünde. Paxem si ale uvědomil, že sedět dvanáct hodin na mučivě ztvrdlém koženém kvádru, krutě se zarývajícím do prdele na každém výmolu, nebude pro ty hemoroidy zrovna dokonalá terapie, zapařená helma by mi akorát tak ještě zvětšila tu temenní pleš, a že se mi vlastně v podstatě vůbec nechce hrkat se někde severem NDR a moknout jak čurák. Navíc s bráchou vycházím skvěle. A tak jsem si jen zajel autem na Fifejdy do lékárny, napajcoval se viagrou, vrazil nitrák pod jazyk a celé to divné období v pohodě překonal pícháním čerstvých, flexibilních a roztomilých dvacítek. To tuhle mantáčtí bratři Jürgen s Wilhelmem unáhleně a návalově zvolili variantu A), vrátili se mokří, špinaví, smradlaví, s rozšmelcovanýma prdelema a plni traumatů ze zatuchlých, vytahaných a škaredých německých čtyřicítek, což po závěrečných titulcích patrně vedlo k prohloubení krize a dvěma sebevraždám. Ale zase ty Babety zjevně sbližují, a tak si to kluci aspoň hodili plni bratrské lásky. Je z toho veskrze příjemný oddechový film Dva kokoti tankují mix, sice tak nějak o ničem, pokud vám netáhne na pade a nepromrdali jste život staromládeneckým sezením s lahváčema v nějaké barabizně na zaprděné vesnici u Lipska nebo jako 24/7 permanentně zařezávající vrcholový nenažer hedžových fondů, nicméně film mile natočený, nenásilný, příjemně plynoucí a místy i vtipný. (21.08.2019)

Německý humor je pověstný svojí nehumorností a tak jsem spíše než dobrou zábavu u tohoto filmu hledal tu road movie. Ty já rád. Jak zpívá Mňága tak dobře víme, že i cesta někdy může být cíl a o tom je vlastně tento film celý. Dva bratři, jeden udržující rodinné sídlo doma ve Schwarzwaldu i s umírajícím otcem a vším co s tím souvisí a druhý weltman. Rozlítaný po celé zeměkouli toho času zrovna v Singapuru. Smrt otce a rodinný pohřeb opět bratry svede dohromady. A zatímco jeden se cítí zneužitý a irituje jej volnost toho druhého, druhý tak trochu chápe, že nebyl vždy po ruce když bylo třeba. Po ostré výměně názorů si bratři vzpomenou na dávný sen co měli v patnácti. Na svých mopedech dojet až k Baltu a tam se z mola na počest dokončené akce vyčůrat z mola. A aby cesta nebyla jednotvárná, vymysleli si tehdy množství úkolů od povalení stojící krávy na bok po sex s dívkami co cestou potkají, ochutnání drog atd... Chvilku se hecují a pak, jen tak jak jsou ve smutečních šatech, vytáhnou z garáže chrchlající zaprášené dvoutakty a s modrou dýmovou clounou za zády se rozhodnou splnit si ten dávný slib. Cestou potkávají mnohé lidi a zažívají různá dobrodružství. Jak říkám, humor slabší byť ten sprintující magor s lukem byl výbornej :-). I ten step či bitka v pinčesu. U mně ale více fungovala ta vážnější, příjemně laskavá nota a navíc mi byli oba chlapíci velmi sympatičtí. V souhrnu tak divák dostane přesně vyváženou dávku emocí v celkem reálném příběhu na který se dobře kouká nejen kvůli ubíhajícím bílým čarám na silnicích Německa, ale i díky supr soundtracku. ten namíchal někdo kdo věděl a hned u první písničky od The Cure na mne taky dýchla ta doba devadesátek... Takže dávám za 3 smeče. Příjemný standard řekl bych. * * * (12.12.2022)

Velmi příjemné pohodové road movie. Moc jsem od tohoto německého filmu neočekával a ani začátek mě zase tak úplně nenadchnul, ale po čase se to začalo měnit v něco silně člověčenského. A už jsem byl chycen a vezl se s těmi dvěma parťáky přes celé Německo vyčůrat se do moře. Vydařená komedie s hlubším podtextem. (23.05.2019)

Celkom slušný roadmovie z Nemecka. Dvaja dospelý, samozrejme dostatočne odlišným charakterom a životným štýlom, sa rozhodnú splniť svoj detský sen (dostať sa k mori a ...). Ako to už býva, počas cesty sa dostanú do najrôznejších (príjemných a nepríjemných) situácií a odhalí sa aj zopár tajomstiev. Záver by rozhodne mohol byť trošku originálnejším. Keby to tak bolo, tak pravdepodobne aj s tým hodnotením by som išiel vyššie. Osobné hodnotenie: 73% (***) (09.12.2019)

Boskovicky kino naslepo je fakticky bomba. Na začátku když na mě vybafli německý titulky a já usoudil, že nám v kině budou promítat německý film trochu jsem se leknul, každopádně netrvalo to ani 5 minut a já viděl, že se dívám na něco vyjímečného. Film si na nic nehraje, dělá si srandu, jak z lidí a jejich zaslepenosti tak i ze své vlastní země a jejich zvyklostech. Vše je zde trochu umocněné, ale celkový dojem je více než pozitivní a já se sám viděl jak se proháním prériemi novodobého německého venkova a splňuji si svůj dětský den. Vím, jistojistě, že na tento smělý unikát budu mile rád vzpomínat. (06.06.2020)