Moskva na Hudsonu

Proamerický a protisovětský film, který ukazuje socialistickou bídu a nesvobodu v protikladu svobody a demokracie pro všechny sociální vrstvy v USA. Ten rozdíl je tak propastný, že vysokému státnímu úředníkovi v SSSR stojí za to, aby emigroval do USA a tam prodával párky na ulici (vždyť jde hlavně o svobodu, že?). Herecky velice dobré, ale bohužel jde o klasickou agitku studené války, takže za mě 45%. (17.06.2017)

Myslel jsem si, že to bude opravdu hodně americké, ale ono je to takové nezávislé. To, že byl mezi Amerikou a SSSR té doby rozdíl, to je jasné, ale je to podáno nijak nadneseně. Jsou problémy i v USA, i když zde nejsou tak zdůrazněny. Celkové vyznění filmu je moc příjemné, hlavně díky skvělému Robinu Williamsovi, který dal do postavy, co mohl. Některé vtipy příjemné, ale ne přehnané. Stejně tak i dramatická rovina vyvážená. (06.03.2015)

Miloučký film srovnávající klady a zápory dvou protilehlých společenských systémů. Není to jednoduché - v úsměvné nadsázce a zdánlivě jako by nic se vší vážností vyexstrahovat a postavit proti sobě to nejzákladnější, co mezi baštami socialismu a kapitalismu stojí. Zde se to opravdu povedlo; také díky neokázale mistrovskému Robinu Williamsovi. (04.08.2010)

Ideálně namíchaný koktejl komedie, dramatu a romantiky popichující absurdity tehdejší železné opony, který (až mírně propagandisticky) popichuje Američany, že si mají vážit svobodné atmosféry vlasti, ve které žijí. Protože nic není tak růžové, začátky v nově nabyté svobodě nejsou také jednoduché a postava Robina Williamse (podávajícího jeden z nejlepších výkonů kariéry) to pozná na vlastní kůži. Režisér Paul Mazursky natočil povedený "nevážně vážný" film, který ani po pádu železné opony neztrácí nic ze svého lesku. Velice příjemně sympatická Maria Conchita Alonso si po boku Williamse odbyla nejlepší roli, kterou už nikdy v budoucnu nedokázala zopakovat. (30.12.2015)

"Nacpat se a vyprázdnit je podstatou lidského štěstí." I já jsem stával fronty a musím uznat, že ty na toaletní papír patřily k těm nejúžasnějším. Asi proto se mi líbila ta radost v očích prostých Sovětů, když měli zaručené informace o jemnosti dodávaného zboží. A kdybych s Ivanovem filmově emigroval v době vzniku Moskvy na Hudsonu, tak bych se taky nechal unést pozlátkem kapitalismu a nevěřil bych tomu, že při plnění amerického snu budu s jaderným fyzikem umývat nádobí. Dneska už na zboží nevěřím, hamburger mi nechutná, americká reklama na svobodu mi připadá falešná, zbožňování nesmyslu zvaného baseball nerozumím a tak mě pobavilo hlavně sdělení, že břitva utne každou diskuzi. To je ta správná Amerika, do které má noha nikdy dobrovolně nevstoupí. (09.05.2017)