Tvůj syn

Celý film oplývá napětím, které by divák skoro nečekal. Solidní drama s vyvrcholením nečekaného. Osobně bych se také snažila o potrestání násilníků, ale jak známo mince má dvě strany,  a neb nic není jen bílé a nebo černé a na závěr, rodič se musí zákonitě zeptat sám sebe...jak dobře znám vlastní děti? (26.10.2021)

Celou dobu jsem ani nemukala, jakou to mělo výbornou atmosféru. Jose Coronado byl vynikající, jeho emoce se mu daly číst z výrazu obličeje. Lékař který by měl být podstatou rozvážný se dostal do nelehké situace a já jsem přemýšlela, jestli ho mám odsoudit a nebo prožívat jeho vnitřní boj s ním. Závěrečná část byla strhující, ačkoliv samotný film měl spíš pomalejší spád. Kdo je to ten Miguel Ángel Vivas ? (11.12.2019)

Film možno trochu doplatil na svoju až prílišnú komornosť , ale mne tieto filmy sedia. Scenár nemusí byť originálny, dôležitejší je asi ten prístup. Pomalší rozjazd, ale postupne ako sa to rozvíja prepadáme spolu s hlavným hrdinom tlaku okolností a film naberá na obrátkach. Veľmi pomáhajú realistické výkony hercov, veľmi podobne s horúcou hlavou by takúto situáciu riešil nejeden otec, hoci ja osobne by som v závere reagoval trochu inak, tak ako káže zdravý rozum, ale každý sme iný a takých bezbreho milujúcich otcov je určite dosť. V poslednej dobe sa veziem na španielskej vlne a som max. spokojný. 80%. (11.03.2020)

Otcovská láska je víc, než všechno. Víc, než pravda, nebo lež. Klasický příběh o pomstě, s pro mě nečekaným rozuzlením, které potvrzuje jedno staré, známé pravidlo, že všechno se má dělat s chladnou hlavou a ne emocemi, což tady platí v závěru na druhou. Vynikají, tlumený výkon Josého Coronada povyšuje tenhle film lehce nad hranici čtyř hvězd. (23.08.2019)

Nenechte se zmást popisem, který by mohl lákat na nějakou akční revenge, protože tohle je čistokrevný španělský slow-burn s mnoha nekonvenčními záběry, pomalým tempem, ale zato o to údernější atmosférou. Hollywoodem znetvořený divák pak bude remcat, ale fanda slow-burnů, festivalovek a netradiční filmařiny bude nadšeně skákat radostí. Nebo spíše nadšeně dumat depresí. Stopáž se může zdát natahovaná a s mnoha “tupými” záběry, které snímají hlavní postavu zblízka po několik minut a které vlastně nic neříkají, ale bystrý divák pochopí, že vše zde má svůj účel a celé je to rafinovaný způsob, jak divákovi co nejvíce přiblížit hlavní postavu, způsob jejího uvažování a celý přerod z klidného chirurga do zoufalého otce, který by pro svého syna udělal vše a za jakoukoli cenu. Atmosféra diváka dusí od prvních minut, ztvárnitel hlavní postavy je známá tvář ze španělské tvorby a opět si to tady zandal s citem a celý jeho vývoj jsem mu zkrátka sežral, a v závěru pak přijde finální rozuzlení a zvrat, na který jsme čekali celý film a konečně je odhalen důvod, proč se všichni chovají tak tajemně a zvláštně po celou dobu filmu. Španělé to prostě znova dokázali a já si film užil naplno. Jen se mu prostě divák musí odevzdat a musí chtít cítit ty emoce s hlavní postavou, v opačném případě je to jinak “jen” obyčejný film, který divák bez nálady bude znuděně přeskakovat a bude nadávat, že se půl filmu nic neděje. Těžká, dusná, ale o to kvalitnější filmařina. (03.11.2023)