Báchorky

No, i když sem na film narazil náhodou, tak sem nic velkýho nečekal. Ale hodnocení to má dobrý, takže těsně před puštěním sem přeci jen už něco čekal, navíc když v tom hraje Vica. Jenže to pnutí mezi hercema je minimální, akce a dramatickejch scén poskrovnu. Přišlo mi to celkem nucený. Jen na jedno použití. 50%. (29.07.2021)

Druhá svetová vojna sa v Európe už skončila, nikto už nebojuje o holé prežitie, ale spustu vojakov sa pomaly vracia zo zajatia. Krajina je zmrzačená aj hlavné mesto Maďarska je v troskách a vládne tu chaos a neistota. Archívne zábery nám predstavujú zbombardovanú Budapešť, čím sa dostávame do základnej atmosféry filmu. Drobné príbehy sa rozbiehajú keď hlavný hrdina Balázs Hankó vyhľadáva v inzerciách životné príbehy, kto koho hľadá, kto zmizol na fronte a kto sa nevrátil z nasadenia. A on bezohľadne zneužíva týchto ľudí, ktorí, aj keď od neho dostanú vymyslené správy o milovanom človeku, sú ochotní za tieto táraniny mu dať hocičo, nádej ich tak aj bude ďalej sprevádzať. Aj tu sa objavuje všemocná sovietska posádka, ktorá všetko rieši gulagmi alebo úplatkami. Tu musím poukázať na činnosť Sovietskej NKVD v Maďarsku v povojnovom období, veľmi pekne vykreslenej v úžasnom maďarskom filme „Večná Zima“ ( Eternal Winter), 2018. Nakoniec v poslednom príbehu sa vykresľujú povahy všetkých hlavných aktérov filmu, záver naberá na napínavosti a postupne sa vypĺňa zmysel skorších jednotlivých motívov a tém. Predstavujem vám ďalší vynikajúci maďarský film, tento krát z obdobia tesne po vojne a pevne verím v silný filmový zážitok. (20.07.2020)

„Já nekoušu. Jenom když jím.“ Příběh msty z poválečného Maďarska kombinuje v sobě více žánrů a musím říct, že dokud se odehrával v dobrodružné a později ve vztahové rovině, se mi zamlouval mnohem víc, než když sklouzl ke konci k pateticky vypjatému thrilleru. Jestli tvůrci chtěli film přiblížit poválečné éře nejen dobovou výpravou, ale i stvořením moderní variace na film-noir + využitím monumentálně hlučných hudebních motivů ve vypjatých pasážích, tak se to asi povedlo. I když osobně bych určitě přivítal ubrání na téhle patetičnosti a úplně mi nesedlo ani to zvláštní řešení prolnutí dvou časových rovin v zásadním zvratu. Úvod mě nechytil, „zimní“ flashbacky s téměř hororovým nádechem trochu rušily, ale od scény útěku přes vlak a les jsem se plně dostal do atmosféry dění. Ocenil jsem vedle vizuálu a hereckých výkonů i pomalé budování napětí s důkladným vykřeslením netradičního lesního prostředí a postupného odhalování a vyvíjení vztahů mezi hlavními postavy. Tajuplný příběh s dusnou a mlhavou atmosférou lesa, v němž i malý kluk řádí s puškou, má i zapamatovatelné momenty a nakonec mu po delším váhání dám i 4. hvězdičku. O některých starších filmech zvyknou lidé psát, že byly na svou dobu dobré. O Báchorkách bych osobně taky řekl, že jsou výborné s ohledem na dnešní tvorbu, v rámci níž člověk žánrové filmy s vlastní poetikou a výraznou hloubkou příběhu běžně nepotkává. Tento maďarský kousek Atilly Szásze je pro mě v tomto směru menším zjevením, podobně jako o rok starší český Havelkův Hastrman. [75%] (01.09.2021)

Vzťahová dráma na vysokej úrovni plus tá povojnové ovzdušie, no dá sa len chváliť. Samozrejme námet nie je originálny, takých diel, či už literárnych alebo filmových sme tu už mali. Ale predsa ma to nesmierne bavilo a očami som odďaľoval koniec, v podstate 75 minút som si vychutnával každú sekundu tej atmosféry. Len ten záver som očakával prepracovanejší, vyznel dosť teatrálne, a úplný koniec sa mi zdal zbytočne komplikovaný. (28.12.2020)

Nestáva sa mi to často, no keď som odchádzala z Drobných bájok z kina, nevedela som sa dohodnúť sama so sebou, či sa mi to, čo som videla, veľmi páčilo alebo naopak vôbec. Rada si nechávam príbeh uležať v hlave, dávam mu čas, aby pomaly doznel a až potom sa k nemu vyjadrujem. Dnes v tom ešte stále nemám jasno, ale prikláňam sa viac k tej prvej verzii. V maďarskej kinematografii sa v poslednom čase pohybujem dosť často a tentokrát išlo o príbeh z povojnového obdobia. Muž, ktorý uteká z Budapešti na svojej ceste využíva emocionálne zlomených ľudí, ktorí čakajú, že sa im z vojny každú chvíľu vráti otec/syn/manžel. Potrebujú aspoň iskričku nádeje, že to nie je vylúčené. On im tvrdí, že má o ich rodine čerstvé správy. Takto spozná aj ženu so synom, ktorí žijú v lese. Ona však po návrate svojho muža netúži, pretože je to údajne netvor. Postupne medzi nimi vzniká láska, až kým sa jedného dňa jej manžel nevráti z frontu... V deji nastáva niekoľko zaujímavých zvratov a občas si naozaj nie ste istý, kto hovorí pravdu a kto len rozpráva vymyslené bájky. Atmosféra, kostými a herecké výkony hodnotím slušne. Mala som však trošku problém s tým, že mi snímka ako celok prišla akási “neuprataná”. Nájdete v nej prvky typické pre mnohé žánre (dráma, western, dokonca aj noir...), čo v konečnom dôsledku môže dopadnúť veľmi dobre, ale aj naopak úplne katastrofálne. Aktuálne máme v kinách Parazita, v ktorom režisér Bong Joon-Ho zo striedaním žánrom naberá majstrovsky, no toto sa podarí naozaj málokomu. V tomto prípade mi to miestami vadilo, napriek tomu dávam tvorcom palec hore za odvahu vybočiť z bežných zaužívaných praktík a aj zato, že si ten film v hlave stále analyzujem. (06.12.2019)