Poslední štace

Týmto filmom ako keby Murnau zaviedol do kinematografie pojem deus ex machina. Ale k veci. Murnau expresívne vyjadruje pocity starého človeka, ktorý prežíva poníženie, keď je v hoteli, v ktorom pracuje, doslova degradovaný presunom na nižšiu pozíciu. Áno, z dnešného hľadiska sa môže divák pozastavovať nad osudovosťou situácie, zamestnanec mohol ísť predsa v kľude a pokoji do šťastnej penzie. Lenže Murnaovi išlo podľa mňa o vykreslenie osamelosti staroby, o neschopnosti sa prispôsobovať novým veciam a životným situáciám a vďaka kontroverznej záverečnej časti, ktorú sám nazýva v medzititulku ako vysoko nepravdepodobnú, ukazuje rozdielny prístup ľudí k chudobe a k bohatej elite, čím demonštruje ich pokrytetstvo. Der letzte Mann je rovnako, ak nie viac, zaujímavý aj z technického hľadiska. Navodzuje atmosféru kontrastom svetla a tmy, množstvom tieňov a takmer až hororovým vyznením niektorých pasáží. Máme tu zoom, pohyblivú kameru, triky, snové vízie a dvojexpozície. (14.02.2013)

Velmi působivé dílo Fridricha W. Murnau o muži, který měl tragický osud. Vložený happyend neberu teď v potaz. Filmu dominuje výtečná kamera a herecký projev Emila Janningse. Jeho výkon bych označil za jeden z nejlepších v celé němé éře. Jeho herectví je dojemné, výstižné a osobité. Jeho pohyby a grimasy řeknou naprosto vše, dialogy nejsou třeba. Výborná je také hudba Giuseppe Becce. Celkový dojem tak kazí onen vložený nepravděpodobný šťastný konec. Film je přesně na pomezí 4 a 5 hvězdiček. Kvůli konci se nakonec nerad přikloním k té nižší také proto, že mě jiné němé filmy doslova unesly. (08.05.2009)

Plánoval jsem dát diplomatické 3, především kvůli neznalosti hudebního podkresu, ehm, zajímavé projekci, mé ospalosti a hlavně dokonalému závěru (odteď vím, kdo udělal vůbec nejlepší happyend). Líbila se mi také atmosféra, pobavily "mezititulky". Ovšem to ostatní? Pro mě velmi nevýrazné po všech stránkách, nezajímavé a snadno zapomenutelné.. (abych to rozkódoval; nic moc příběh, nestotožnění s postavami, nuda). Hodně neprofesionální pohled (holt takový už asi jsem), ale zas nádherně subjektivní, no ne? :-). (29.07.2007)

(1001) A ještě mu utrhnou knoflík z kabátu! Kruté a výmluvné. Kéž by víc dnešních filmařů umělo používat stíny, kameru, detaily, srdce. -"Normálně by náš film končil zde, protože malý člověk nemá moc co dělat v takové situaci. Avšak autor se nad ním smiloval..." Tomu říkám zcizovací efekt. Je to podobná představa ráje jako když Dustin Hoffman sní v Půlnočním kovbojovi, ale kdo by to takovým postavám mohl vyčítat. Skvělé je, že soucítí s ostatními stařečky. (26.11.2014)

Třetí Murnau, první kammerspiel mé divácké historie a především atmosférická pecka, která nepotřebuje mezititulky, aby vyjádřila emoce. Emil Jannings odvádí bravurní výkon, především v prvních dvou třetinách filmu, kdy se neustále stupňuje bezvýchodnost situace a tlak na postavu degradovaného portýra. Opravdu je mi líto, že film nekončí scénou v koupelně, ale naděje bylo v neradostných dvacátých letech třeba. (17.07.2012)