Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mistrovské dílo němé filmové éry natočil v Hollywoodu proslulý německý režisér Friedrich Wilhelm Murnau, autor průlomového hororového díla Upír Nosferatu. Přestože Východ slunce vznikal s velkými náklady, studio 20th Century Fox se ve smlouvě zavázalo, že nebude nijak zasahovat do režisérových záměrů. Murnau vypráví milostný příběh o mladém venkovském farmáři, kterého oblouzní městská krasavice. Na její naléhání se muž rozhodne způsobit smrt manželky a odstěhovat se do města. Nedokáže však svůj čin provést do konce. Místo toho prožije se svou ženou krásný den ve městě a uvědomí si, že jeho pouto k životní partnerce je mnohem hlubší a pevnější než pouhé erotické vzplanutí. Nečekaně však dojde k nehodě a mladá farmářka se domněle utopí... S pomocí expresivního hereckého výrazu, ale i nápadité pohyblivé kamery vytváří Murnau emotivně vypjaté situace, ve kterých rozehráva velmi široký rejstřík lidských pohnutek a pocitů, od vášnivého vzplanutí přes drásavé pocity viny až po uvědomění hlubokého a trvalého citu. To vše s mimořádně kultivovaným užitím filmového jazyka - takřka každý záběr v tomto filmu je působivým výtvarným dílem. Východ slunce je historicky jedním z prvních filmů, který získal Oscary. V roce 1929, kdy se ceny Akademie udělovaly poprvé, uspěl Východ slunce ve třech kategoriích: nejlepší herečka v hlavní roli (Janet Gaynorová), nejlepší kamera (Charles Rosher a Karl Struss) a nejlepší film. Nominován byl také za výpravu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (124)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Jó to ještě bejvávaly ty doby, kdy chlápek přišel dom pozdě k ránu z dostaveníčka s cizí cuchtou, k tomu se vypleskl se zasviněnejma botama na postel, a jeho ženuška ho za to milovaně až zbožně pozorovala, starostlivě přikryla dekou a nechala dál chrnět…takhle nějak jízlivě jsem o filmu zpočátku uvažoval, protože mi začátek příliš nesednul a rušily mě detaily typu pohled ženy do kamery či v 1 záběru otevřená, v druhém už zavřená vrátka. Ovšem od pozvání na projížďku loďkou jsem přece jenom s nadějí zbystřil a opravdu to přišlo! Od té chvíle si mě film každou svou další minutou čím dál víc získával. A to ať už kvůli opravdu poutavému příběhu, vcelku propracované psychologii postav a ostatně i vztahu ústředního páru, nenásilným přechodům mezi žánry (střídání romantiky vážné a komediální, přičemž druhá převažovala), zábavnými pasážemi (od té v holičství jich následovalo hned několik), krom začátku a konce pohodovou a příjemnou atmosférou, scénami, které měly vzhledem k ději překvapivě velkorysý prostor, avšak vůbec nebyly přetažené a přitom rozesmály („čuník“ či „ramínka šatů“). Samostatně musím vyzdvihnout hlavní hereckou dvojici, oba mě svými výrazy dost bavily (zvláště Janet Gaynor mi svým laskavým a zároveň laškovným pohledem přišla odzbrojující a jakože němé filmy „dobrovolně“ nevyhledávám, kvůli ní bych snad i udělal nějakou tu výjimku). A co se týče technické stránky, přišla mi také dobře zvládnutá (i ty zadní projekce, na které jsem tak háklivý, mě tady nebyly do očí), rozpočet se na ní také viditelně projevil, ovšem ze všeho vybočuje pasáž s bouřkou, protože ta byla udělaná naprosto parádně. Za slabší bych označil už mnou zmíněný začátek a pak 1 trend; pokud se v dnešních filmech mluví o tom, že v nich bylo třeba „přefiltrováno“ či „přezpomalováno“, zde je zas až trochu „přeprolínačkováno“ (ale ne že by mě to nějak rušilo, spíš mi to přišlo trošku úsměvné). Východ slunce je pro mě snad první němý film, kde mi ani na moment nechyběla hudba a přitom jsem cítil takřka plnohodnotný zážitek, proto dávám slabších, ale 5*. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Když člověk umí, příběh pro něj nepředstavuje žádnou překážku. Podmanivá síla obrazu zvýrazňuje bezeslovnou doslovnost a navrch přidává složitý morální propletenec, který by mohl závidět i Woody Allen. Herci v němých filmech vyloženě musí přehrávat, protože člověk bez hlasu není celým člověkem a Východ slunce v tomto ohledu nepředstavuje výjimku, ačkoli oba hlavní představitelé hrají o dušu. Hororový vliv je sice zvlášť v první třetině dobře patrný, lehkost s níž Murnau přechází k romantické komedii, resp. grotesce, však mnohé dost možná vyvede z míry. A téměř shakespearovský závěr? Kam se na něj hrabe Titanic (a to není ironie). I vzhledem k době vzniku před sebou máme bezednou studnici rad a nápadů pro začínající filmaře, malý krok od expresionismu k impresionismu (avšak velký krok k prvojakostnímu umění), film hluboce lidský a dojemný, po technické stránce opět inovátorský (vezměte si kupříkladu práci se zadní projekcí, hru stínů nebo plynulé prolínání jednotlivých scén). 90% Zajímavé komentáře: Dan9K, faced, Persona ()

Reklama

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Podle mého názoru je toto dílo Friedricha Murnau lepší než "profláknutý" Nosferatu či Faust. Samotný film osciluje od thrilleru do romantiky přes vložené komediální prvky do dramatického konce. Ale možná proto film nenudí a líbí se i po těch letech. Z hereckých výkonů mě nejvíc zaujal George O'Brien. ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Janet Gaynor akoby Drew Barrymore v staršom vydaní vo filme s jasným morálnym posolstvom a tak trocha jednoduchým príbehom. Keby takýto film natočili dajme tomu o 5 rokov neskôr, tak by som už asi neváhal hodnotenie znížiť, no v časoch priam teatrálneho, no pritom nápadom priam geniálneho Metropolisu, ktorý inšpiroval aj Fresca k Venus projectu, je to ešte znesiteľné, aj keď to má dlhé scény s príliš výraznými pohybmi tela. Je to idealizmus z časov nemého filmu, ktorý miestami pôsobil ako horor, akurát tiež môžme byť radi, že na záver to dopadlo tak, ako to dopadlo, lebo ak by tam mal zvíťaziť hnev, tak by to u mňa výrazne spadlo, môžme byť radi za náhodu, takto to nie je aspoň pokazený film. ()

Dr.Zhivago 

všechny recenze uživatele

Pravděpodobně nejkrásnější filmový příběh všech dob. Murnauův první americký film je čistou filmovou prací, za zmínku stojí především herecký koncert dvou hlavních představitelů (George O'Brien a Janet Gynor), ale rovněž také samotná Murnauova režije a naprosto dokonalá kamera, ketrá byla rovněž oceněna oscarem. (tehdy poprvé). ()

Galerie (32)

Zajímavosti (22)

  • F. W. Murnau plánoval natočiť film bez použitia titulkov, podobne ako to urobil pri filme Posledná štácia (1924), avšak štúdio mu to nedovolilo, pretože sa domnievalo, že sú potrebné pre amerických divákov. Murnau a kameraman Charles Rosher sa preto usilovali urobiť titulky tak, akoby vizuálne patrili na scénu. Napríklad v scéne, kde zvodkyňa nabáda muža k utopeniu manželky, sa titulok rozpúšťa v čiernom pozadí, akoby sa skvapalňoval a ponáral sa do vody. (Michal74)
  • V roce 2002 byl film časopisem Sight & Sound zvolen 7. nejlepším titulem všech dob. (ČSFD)

Reklama

Reklama