Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mistrovské dílo němé filmové éry natočil v Hollywoodu proslulý německý režisér Friedrich Wilhelm Murnau, autor průlomového hororového díla Upír Nosferatu. Přestože Východ slunce vznikal s velkými náklady, studio 20th Century Fox se ve smlouvě zavázalo, že nebude nijak zasahovat do režisérových záměrů. Murnau vypráví milostný příběh o mladém venkovském farmáři, kterého oblouzní městská krasavice. Na její naléhání se muž rozhodne způsobit smrt manželky a odstěhovat se do města. Nedokáže však svůj čin provést do konce. Místo toho prožije se svou ženou krásný den ve městě a uvědomí si, že jeho pouto k životní partnerce je mnohem hlubší a pevnější než pouhé erotické vzplanutí. Nečekaně však dojde k nehodě a mladá farmářka se domněle utopí... S pomocí expresivního hereckého výrazu, ale i nápadité pohyblivé kamery vytváří Murnau emotivně vypjaté situace, ve kterých rozehráva velmi široký rejstřík lidských pohnutek a pocitů, od vášnivého vzplanutí přes drásavé pocity viny až po uvědomění hlubokého a trvalého citu. To vše s mimořádně kultivovaným užitím filmového jazyka - takřka každý záběr v tomto filmu je působivým výtvarným dílem. Východ slunce je historicky jedním z prvních filmů, který získal Oscary. V roce 1929, kdy se ceny Akademie udělovaly poprvé, uspěl Východ slunce ve třech kategoriích: nejlepší herečka v hlavní roli (Janet Gaynorová), nejlepší kamera (Charles Rosher a Karl Struss) a nejlepší film. Nominován byl také za výpravu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (123)

jonyyy 

všechny recenze uživatele

Mám pocit, že jsem si na úplný konec nechal ty nejnudnější filmy z IMDB topky. Sunrise má nepochybně velkou uměleckou hodnotu, ale bohužel, pro mě je zastaralý a nudný. Jediné, co se mi líbilo byla práce se zvířátky - pes bránící ženě k odchodu a opilé prasátko (chudák). Nemám rád němé filmy a jedinou němou extratřídou pro mě zůstává Frigo na mašině. 50% ()

Falko 

všechny recenze uživatele

Jednoduchy, ale zaujimavo natoceny pribeh o laske, ktora je silnejsia, nez vrazda alebo nevera. Zaujimavo su natocene kamerove prechody zaberov, ako ide dvojica medzi autami a hned na to dalsi zaber v prirode, ale takych tam bolo viac a na rok 1927 to muselo byt urcite velmi zaujimave. Na jednej strane to mali herci lahsie, ze sa nepotrebovali ucit texty, pretoze stacilo len otvarat ustami, ale dolezita bola hlavne mimika a hudobny doprovod, ktory dokazal presne opisovat emocie. Preto aj film zasluzene dostal 3 Oscary za kameru, najlepsi film alebo herecku v hlavnej ulohe Janet Gaynor a nominovany bol aj za vypravu. Zaujimave je aj to, ze je to vlastne prvy film v historii, ktory dostal Oscara za najlepsi film roka, pretoze prve udelenie cien Akademie sa konalo 16.05.1929... 12.08.2010 ________ George O´Brien - (Muz) +++ Janet Gaynor - (Zena) +++ Margaret Livingston - (Zena z mesta) +++ Bodil Rosling - (Sluzka) +++ J. Farrell MacDonald - (Fotograf) +++ Hudba: Willy Schmidt-Gentner +++ ()

Reklama

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Murnau získal neopakovatelnou příležitost od Foxu natočit si film zcela podle vlastního gusta bez jakéhokoliv zásahu studia. To znamenalo, že se spojil s německým štábem a vytvořil za velmi slibný rozpočet evropský snímek v amerických reáliích a s americkým espritem. Vznikl neodolatelný zážitek, který je daleko od klasického stylu. Zpočátku vévodí chmurná atmosféra nedaleká německému expresionismu, přenášející manýru do architektonicky osobitých interiérů (falešné perspektivy, zveličené části dekorací) i do přepjatých hereckých výkonů (fatální svůdnice má velmi blízko Nosferatovi v ženských šatech). Poněkud těžkopádný počátek, provzdušněný nanejvýš typicky odpoutanou kamerou (působivé jsou momenty, kdy kamera nalezne v ladném oblouku výmluvný detail obličeje ve výrazný moment) se však začíná náhle projasňovat a nastupuje podmanivá lekce impresionistických postupů s vábivými prolínačkami (především zrození nového dne skrze vodní hladinu) i animovanými mezititulky a umným užitím víceexpozicí, pronikajících do mysli hlavního protagonisty. Po zažehnané tragédii přichází nejzajímavější část započatá silně poetickou cestou pitoreskní tramvají (velmi umně zkomponovaná zadní projekce s notnou dávkou stylizace) , která vnáší dvojici do víru velkoměsta, které jim nabídne bezpočet příležitostí pozvednout jejich vztah s popela - nastává nečekaný žánrový zvrat - vír scének z různých prostředí, míchající civilismus se situační komedií a prvky grotesky, v nichž je znát i typické středoevropské figurkaření a zemitější humor. Na diváka je dvojnásobně přenášena úleva a katarze, která je však jen mezičasem před další ranou osudu, která velmi rychle vrací příběh do temných rovin a v německém stylu (nyní již výrazně dynamičtějším) snímek také vrcholí. Murnau se zde skutečně stává stylovým a žánrovým chameleonem, ovšem vzhledem k rozvíjení příběhu postupuje zcela organicky - evropská i hollywoodská zkušenost má spíše podobu rozsáhlého rejstříku, z něhož Murnau velmi obratně vybírá prvky a postupy, které nejniterněji a zcela vizuálně dokáží rozvíjet příběh v daných okamžicích. Oba herci v hlavních rolích se v průběhu děje postupně otevírají, Gaynorová po emotivních výpadech nalezne svoji spontánnost a její výkon se stává velmi pozoruhodným, O´Brien působí spíše klasickým "prožívaným" herectvím, ale proměna jeho postavy je velmi koherentní. Východ Slunce je jedním z vrcholů dovršeného stylu němé kinematografie, obohacený navíc velmi silným příběhem a svojí emotivní sílu neztratil ani po více než 80 letech. První historický Oscar se skutečně dostal do těch nejsprávnějších rukou. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Takže už v roce 1927 se musely dělat titulky, protože americké publikum by nepochopilo obraz samotný. Zajímalo by mě, jestli tenhle impuls vycházel vážně od diváků, nebo ho vytvořili sami producenti v preventivní obavě o svoje výdělky. Protože to rozhodně pokazilo kinematografii na všechny roky dodnes i na ty, co teprve přijdou. A teď k filmu. Nejvíc se mi líbilo, jakým způsobem kamera putuje spolu s postavami, zejména tedy na začátku filmu a mimo "město" - tam mi přišly postavy poněkud utopené v mohutnosti těch kulis - ale procházky po polích a lukách v mlze, lodička uprostřed širé vody nebo lucerny ve tmě pobíhajících vesničanů jsou čirá krása. Dějová linka je odzbrojující, až by jeden brečel. Je na ní myslím poznat románová struktura, kterou se často adaptacím nepodaří zakamuflovat/pozměnit, ale tady to hraje harmonicky se stylem vyprávění a nejenže to tedy není na výtku, ale je to na pochválení. Dál se mi líbí, jak se herečky v němých filmech často chovají jako vyplašená zviřátka, Janet Gaynor tady dostala prostor předvést to v celé širé nádheře. Rozkošný byl rozdíl mezi její utrápenou polohou a úsměvem, který se jí postupně dostal na tvář. Hodně se mi taky líbilo sledovat rytmus jejího dechu. Ve zvukovém filmu takovéhle aspekty člověk vnímá spíš sluchem, nicméně tady lze díky pohybu jejího těla získat zcela jiný pocit fyzické existence oné postavy. Na představiteli muže Georgi O'Brienovi se mi zase líbila konfrontace zažité stereotypní představy herce z 20. let (salonní štramák s holou tvářičkou a ulízaným účesem) s jeho reálným vzhledem ve filmu. Taky působil jako zvíře, ale jinak než ženuška. Dohromady tvořili dokonalý pár, kterému ani moje mírně feministické já nemá problém říkat prostě Muž a Žena. -"Ochraňuj svou ženu před zlem!" ♥ ()

viperblade 

všechny recenze uživatele

Dokonalost v každém frameu, povinnost pro všechny začínající filmaře (a nejen proto, že z tohoto filmu může prakticky i začátečník "číst", jako v knize). Hra s barvami (milenka je oblečena v černé, manželka v bílé) hudební podkres, příběh i celkový pocit z filmu prakticky dokonalý. Pro tohle miluju staré filmy - práce s hudbou v každé scéně, to je prostě něco… dneska máme různé (a skvělé!) soundtracky, hudební doprovody a dalších X tisíc věcí, které ovlivní celkový pohled na film, ale takhle podtrhnout scénu hudbou, to už dneska (ať je soundtrack jakkoli dobrý) prostě nemá ten účinek. Tenhle film vypráví svůj (lehce prostinký byť o to více uvěřitelný) příběh všemi svými "součástmi" (kamera, hudba, herci, výprava) a proto se mi líbil. Prostě, když miluješ, není co řešit. 100 %. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (19)

  • Scény ve městě nebyly točeny na reálných lokacích, ale s nákladnými kulisami a rekvizitami vytvořenými speciálně pro tento film. (Kulmon)
  • Film bol natočený v dvoch alternatívnych verziách. Okrem americkej vznikla ešte verzia pre český trh, ktorá je o zhruba 15 minút kratšia. Na rozdiel od americkej sa ale zachoval jej originálny kotúč. Americký 35mm negatív totiž zhorel pri požiari štúdia Fox v roku 1937. Bol síce vytvorený nový negatív zo zachovaných výtlačkov, ale nedosahoval kvalitu originálu. (Šuplík)
  • Originální negativy filmu byl zničeny ohněm v roce 1937. (Kulmon)

Reklama

Reklama