Sunrise
Východ slnka
Režie:
Friedrich Wilhelm MurnauScénář:
Carl MayerHrají:
George O'Brien, Janet Gaynor, Margaret Livingston, Bodil Rosing, J. Farrell MacDonald, Jane Winton, Arthur Housman, Sally Eilers, Gibson Gowland (více)Obsahy(1)
Mistrovské dílo němé filmové éry natočil v Hollywoodu proslulý německý režisér Friedrich Wilhelm Murnau, autor průlomového hororového díla Upír Nosferatu. Přestože Východ slunce vznikal s velkými náklady, studio 20th Century Fox se ve smlouvě zavázalo, že nebude nijak zasahovat do režisérových záměrů. Murnau vypráví milostný příběh o mladém venkovském farmáři, kterého oblouzní městská krasavice. Na její naléhání se muž rozhodne způsobit smrt manželky a odstěhovat se do města. Nedokáže však svůj čin provést do konce. Místo toho prožije se svou ženou krásný den ve městě a uvědomí si, že jeho pouto k životní partnerce je mnohem hlubší a pevnější než pouhé erotické vzplanutí. Nečekaně však dojde k nehodě a mladá farmářka se domněle utopí... S pomocí expresivního hereckého výrazu, ale i nápadité pohyblivé kamery vytváří Murnau emotivně vypjaté situace, ve kterých rozehráva velmi široký rejstřík lidských pohnutek a pocitů, od vášnivého vzplanutí přes drásavé pocity viny až po uvědomění hlubokého a trvalého citu. To vše s mimořádně kultivovaným užitím filmového jazyka - takřka každý záběr v tomto filmu je působivým výtvarným dílem. Východ slunce je historicky jedním z prvních filmů, který získal Oscary. V roce 1929, kdy se ceny Akademie udělovaly poprvé, uspěl Východ slunce ve třech kategoriích: nejlepší herečka v hlavní roli (Janet Gaynorová), nejlepší kamera (Charles Rosher a Karl Struss) a nejlepší film. Nominován byl také za výpravu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (123)
Když člověk umí, příběh pro něj nepředstavuje žádnou překážku. Podmanivá síla obrazu zvýrazňuje bezeslovnou doslovnost a navrch přidává složitý morální propletenec, který by mohl závidět i Woody Allen. Herci v němých filmech vyloženě musí přehrávat, protože člověk bez hlasu není celým člověkem a Východ slunce v tomto ohledu nepředstavuje výjimku, ačkoli oba hlavní představitelé hrají o dušu. Hororový vliv je sice zvlášť v první třetině dobře patrný, lehkost s níž Murnau přechází k romantické komedii, resp. grotesce, však mnohé dost možná vyvede z míry. A téměř shakespearovský závěr? Kam se na něj hrabe Titanic (a to není ironie). I vzhledem k době vzniku před sebou máme bezednou studnici rad a nápadů pro začínající filmaře, malý krok od expresionismu k impresionismu (avšak velký krok k prvojakostnímu umění), film hluboce lidský a dojemný, po technické stránce opět inovátorský (vezměte si kupříkladu práci se zadní projekcí, hru stínů nebo plynulé prolínání jednotlivých scén). 90% Zajímavé komentáře: Dan9K, faced, Persona ()
Přestože Murnauův Sunrise u tehdejších diváků propadl, já se neskutečně bavila celou dobu. I při projekcích v dvacátém prvním století snímek strhne poutavým příběhem, v němž se režisér vyžívá v krutostech lidské naivity, ženských lstí a mužské snaze 'hlavně nic neřešit'. Murnau si až krutě pohrává s detaily, jejichž prostřednictvím si kdesi v dáli pohazuje emocemi diváků a táhne jejich pozornost, kam se mu zlíbí. Zbývá jen užít si ji - společně s geniálně promyšleným filmovým řemeslem a perfektním živým doprovodem skupiny Forma. ()
Konvenční drama, ale vtipné, napínavé a dramatické. Nejúžasnější je pro mě prostřední část, kdy rozhádaní manželé přijedou do města a postupně se usmiřují, dokud svým polibkem nezastaví dopravu. Vynikající práci odvedli herci: Janet Gaynorová a George O'Brien, a především režisér F.W.Murnau, který si mě podmanil úchvatnými obrazy a prací se světlem. Ne nadarmo se film jmenuje Sunrise. ()
Je úplně vedlejší, jestli je film osmdesát let starý, pořád funguje a funguje na sto procent. Tak lehké přechody mezi úplně jinými náladami, emocemi a žánry (v řádu minut i vteřin) neuvidíte ledaskde. Ještě obdivuhodnější pak je, že vše perfektně šlape - když chce film působit dojemně, skoro brečíte, když chce napínat, okousáváte si nehty, etc. ()
Jako už kdyby to bylo úplně o ničem, tak by formální stránka byla na takovejch 10 hvězdiček... ale forma není ani zlomek emocionálního obsahu... ať to klidně vyzní jako onanie, ale tuhle čirou krásu nedokáže plně docenit ani milion hvězdiček... Sunrise se stal mým nejoblíbenějším němým filmem (vystřídal Dreyerovo Utrpení Panny orleánské), ne-li jedním z mých nejoblíbenějších filmů vůbec.. a jestli se tu někdy objeví k*k*t, který bude mít potřebu nějak devalvovat ten happy end, tak ať jde do p***** :) ()
Galerie (32)
Zajímavosti (19)
- Režisér Alfred Hitchcock si pro svůj pořad Alfred Hitchcock Presents vybral znělku právě z tohoto filmu, který považoval za jeden ze svých nejoblíbenějších. Jedná se o skladbu Charlese Gounoda „Funeral March of a Marionette“. (Pavlínka9)
- F. W. Murnau plánoval natočiť film bez použitia titulkov, podobne ako to urobil pri filme Posledná štácia (1924), avšak štúdio mu to nedovolilo, pretože sa domnievalo, že sú potrebné pre amerických divákov. Murnau a kameraman Charles Rosher sa preto usilovali urobiť titulky tak, akoby vizuálne patrili na scénu. Napríklad v scéne, kde zvodkyňa nabáda muža k utopeniu manželky, sa titulok rozpúšťa v čiernom pozadí, akoby sa skvapalňoval a ponáral sa do vody. (Michal74)
- Americký filmový institut označil film v roce 2007 jako 82. největší snímek všech dob. (džanik)
Reklama