Verotika

Známý problém filmařské impotence: Neschopnost udržet aktéry v záběru a neschopnost záběr opustit (a když už se tak konečně stane, tak to musí být kombinací prolínačky a zatmívačky). Tommy Wiseau a James Nguyen dostávají nového zásadního konkurenta v boji o trůn žijícího arcikněze drekového neumětelství a nabubřelé nesoudnosti. Sledování o samotě navozuje touhu podřezat si žíly, aby člověk ukončil tu mizérii (takže se vlastně jedná o tuze působivé dílo prostupující svými motivy do reality). Ale ve skupině, či nejlépe v narvaném kině na Festivalu otrlého diváka, se sledování "Verotiky" mění na velkolepý zážitek překypující výbuchy smíchu a bezprostředními živými komentáři. Na "Verotice" je totiž nejkrásnější, jak dokáže člověka překvapit tím, co vše může být na filmu špatně; přičemž tady je špatně opravdu úplně všechno. (01.11.2021)

Třemi povídkami provází Morella, která až tak démonicky nevypadá. Samotné příběhy - Bílý pavouk, Sběratelka tváří a Krvavá hraběnka - sice originální námět nepřinášejí, to by ale myslím vadilo nejméně. Dojde i na nějaké to gore - vypíchnutí očí, stažení kůže a vyrvané srdce, přičemž nejefektnější jsou rudé sprchy z podříznutých hrdel. V prvním příběhu by zajímavostí mohly být oči místo prsních bradavek, kdyby se s nimi divák již nesetkal ve filmu K. Russella Noc hrůzy (1986). V povídce o hraběnce jsem zase marně čekal na železnou pannu. Kromě prkenných herců mi úplně nejvíce vadila otřesná televizní kamera. Takhle vizuálně ošklivý film jsem dlouho neviděl. Nu a teď klady - spousty prsatých děveček, z nichž mnohé byly pohledné a polonahé, a solidní hudba, což nepřekvapí, když za natáčením stál Cleopatra Records. Osobně mne potěšily kapely Ministry, Switchblade Symphony a Vile A Sin. Pěkné byly i latexové a S/M obleky, jen místa pro prezentaci moc nedostaly. Možná měl Danzig pojmout film jako jeden dlouhý videoklip, leč nestalo se tak. (05.05.2021)

Lahůdka pro milovníky zábavně špatných filmů , pro které je vhodné anglické slovo "campy" znamenající něco jako vytříbený špatný vkus. Já se dost nasmál na místech, která měly působit vážně. Tvůrci se nenamáhají děj vysvětlovat, takže je to pěkný chaos jak v amatérském DVD hororu. Herci jsou kožení a scény nesnesitelně dlouhé. Místo bradavek oči je hustý nápad. (02.12.2020)

Verotika nabízí Morellu která představuje tři povídky. Snad nikdy jsem ještě neviděl antologii jejíž povídky by měly stejnou kvalitu. Tady tomu tak je. Všechny povídky jsou vyloženě odpadový. Tím pádem se pro mě Verotika stává nejhorší antologií jakou jsem kdy viděl. Zároveň je horkým adeptem na nejhorší film co jsem tento rok viděl. Závěrem jen dodám, že Glenn Danzig umí dělat možná muziku viz. kapela Misfits ale od filmařiny by se měl držet radši dál. Tohle určitě NEDOPORUČUJU. ZTRÁTA ČASU. (05.11.2021)

Verotika je Danzigův vanity projekt, který je mixem slavného Roomu, těch nejméně kompetentních pinku/J-horrorů a halloweenského speciálu od Bangbros/Brazzers. Každý asi trochu zaváhá zda neskrývavý fanoušek hororu jako Danzing (jeho album s Misfits - Static Age původně nahrané v roce 1978 je nejlepší (nejen) horor-punkové album ever) může být svým vnímáním ještě víc mimo realitu než Tommy Wiseau nebo je to celé jen vychytralý kalkul s úmyslem podojit těžko polapitelný so-bad-it's-good trh. Podle všeho je ale bohužel (bohudík?) skutečně tak clueless. První povídka s takovým jiným Spidermanem je naprosto neskutečná... nepopsatelná... neuvěřitelná... Čím začít? Okaté poprsí ronící slzy? Nízkonákladová "Francie" z lepenky s falešným přízvukem z jiné planety? I když budete tušit do čeho jdete, stejně vás to uzemní. Druhá story s mystery striptérkou je z větší poloviny ukrutně nudná, protože jde jen o čistý filler plný tragického "sexy" tančení u tyče. Jakmile se na scéně objeví holohlavý detektiv imitující drsňácký hlas, spadne vám ale brada. Nebýt tragicky nudné poslední povídky ala Čachtická paní, která kromě dvou "slušných" efektů nemá VŮBEC co nabídnout, šlo by vskutku o solidní konkurenci The Room. Objektivně jde samozřejmě o křišťálově čistý odpad, ale jeden a půl prvních povídek je zářivým příkladem neherectví, amatérismu a lemplovství toho nejvyššího kalibru, který prostě stojí za to vidět. Nebo je to celé vážně jen vtip? Použít totiž větrák místo filmového projektoru v pornokině je naprosto geniální. (07.04.2020)