La Belle Époque
Zažiť to znovu
La Belle Epoque
La Belle Epoque
La Belle Epoque
Režie:
Nicolas BedosScénář:
Nicolas BedosKamera:
Nicolas BolducHrají:
Daniel Auteuil, Guillaume Canet, Doria Tillier, Fanny Ardant, Pierre Arditi, Denis Podalydès, Michaël Cohen, Bertrand Poncet, Bruno Raffaelli (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Jakou dobu byste chtěli zažít, kdybyste měli tu možnost? Před tuto otázku je postaven Victor, když od svého syna dostane dárkový poukaz agentury Time Travelers. Ta s pomocí filmových kulis a herců dokáže zinscenovat jakoukoli epochu a zprostředkovat svým klientům setkání se slavnými osobnostmi dějin dle jejich přání. Zatímco jiní zákazníci se chtějí podívat na dvůr Ludvíka XVI. či povečeřet s Hitlerem, Victor touží vrátit se do nespoutaných sedmdesátých let a ještě jednou prožít první rande se svou ženou – dobu, kdy v něm dokázala vidět víc než jen nudného páprdu v pruhovaném pyžamu. Chytrá a zábavná love story vypráví o tom, co by se mohlo stát, kdybychom si mohli zopakovat ty nejkrásnější okamžiky. Je to potřeba k tomu, abychom se znovu zamilovali? (Aerofilms)
(více)Videa (7)
Recenze (126)
Když vám vyraší šediny a vrásky už nejdou přehlédnout, technologie vám ukradnou obživu a zvítězí pocit, že světu kolem sebe přestáváte rozumět, začnete se v myšlenkách vracet do doby mládí, kdy manželka ještě nespala s vaším přítelem a nedávala najevo, že pro ni představujete zátěž a nejraději by vás vykopla z bytu. Do doby, kdy vás ještě nesužovaly obavy a budoucnost vypadala skvěle. Jaká bude vaše reakce na nabídku stát se někým jiným nebo se vrátít do libovolné minulosti? Ne, nebojte se, nejde o sci-fi a nebudete cestovat časem. Jde jen o šikovný komerční projekt, kde vám filmové studio a parta herců zprostředkuje setkání s vaším oživlým snem. Třeba i s vaší životní láskou (zvládnou přece i mnohem těžší kousky). Snímek disponuje vším, co má divácky úspěšný a obsahově kvalitní film mít. Chytrý neokoukaný nápad, výborný scénář i skvělé obsazení. Stará garda v čele s Auteuilem a Fanny Ardantovou si hraní labužnicky užívá a jejich generačně mladší kolegové se nenechávají zahanbit. Tenkrát podruhé je hravá romantická komedie a zároveň příběh zasazený do filmařského prostředí, kde scénárista a režisér je bůh a jeho přání (málem) zákonem. Doria Tillier dokazuje, že zásoba pohledných, charismatických a talentovaných hereček je ve Francii prakticky nevyčerpatelná. Celkový dojem: 90 %. ()
4* po měsíci od sledování jsem se konečně dokopal k tomu, abych něco napsal k tomuto zajímavému romantickému snímku, který si užijí více spíš starší diváci než puberťáci. Nostalgické vzpomínky mají tu sílu překonat nástrahy krize středního věku a tento film se to snaží dokázat vtipnou formou. Když pominu fakt, že lze tak přesně rekonstruovat události z minula, jak to film předvádí, tak jsem si ho slušně užil. Pomohli k tomu kvalitní herecké osobnosti, beznátlakový nadhled a příjemný feeling. Nezbývá tedy než doporučit dalším. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
„A víš ty co? Odcházím. Marianne, já odcházím! Přísahám ti, že odejdu!“ - „A já na to čekám!“ Jenže aby se opravdu nedočkala…Když nestíháte tuhle dobu, která vás bytostně štve, stejně jako váš úspěšný syn a manželka odmítající zestárnout, už to na moc radosti nevypadá. Ale co když se naskytne možnost zažít znovu dobu, ve které jste byli šťastní? Dlouho (téměř celou první půl hodinu) jsem se na film nedokázal tak úplně správně naladit. Ale od chvíle, kdy jsme se s hlavním hrdinou konečně přesunuli do 70. let, začalo mě to bavit, každou minutou čím dál více. Ne snad proto, že by byl snímek tak vtipný, vlastně těch dialogových výměn, které by mě dokázaly upřímně rozesmát, bylo jak šafránu. Film mi ovšem vytvořil moc příjemnou, uvolněnou a úsměvnou atmosféru, kterou mě bavilo nasávat každým okamžikem, tím spíš, když se zaměřil na sympaťáka Auteuila a okouzlující Tillier. A divákovi je sice jasné, jak to skončí, přesto se mě ta poslední scéna v kavárně, tak smutně krásná a všeříkající, dokázala emocionálně dotknout. Celkově dám slušné 4*. ()
Film bez sponzorský výrobků, to je u nás nevídané. Pro mě vynikající výchozí nápad. Nostalgický výtvarník si objedná výlet do časů, kdy svou nynější nevěrnou manželku poprvé potkal, kdy nezvonily mobily a všude se smělo kouřit. Jeho žena projde ve filmu docela zábavnou proměnou. Na scéně se vystřídají další klienti agentury, ať si objednali setkání s Hitlerem či s vlastním zemřelým otcem. Trochu lacině vyzní znovunalezení inspirace již rezignovaně vyhaslého umělce. Trochu mi vadilo, že postavy dle tradice francouzské komedie nepřestanou žvanit. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (4)
- Na hippie večírku v roce 1974 je v několika záběrech vidět lahvové pivo Pilsner Urquell. (honza.kuzel)
- Natáčení probíhalo od 25. září do 28. listopadu 2018 v Île-de-France, zejména v Asnières-sur-Seine (Hauts-de-Seine), ve čtvrti La Défense a v Paříži. Interiérové scény vznikaly v kinematografických studiích v Saint-Ouen (Seine-Saint-Denis). (bianci)
- Hrdina filmu Victor (Daniel Auteuil) se ocitne zpět v roce 1974. Když se spolu se svou budoucí ženou (Doria Tillier) v roce 1974 ocitnou na hippie večírku a ona tančí na stole, zazní skladba od dua Baccara „Yes sir, I can boogie“. Tato skladba byla však nahraná až v roce 1976, a na desce vyšla dokonce až v roce 1977. (bubun)
„Dobré časy” sú už nenávratne preč, teda minimálne, čo sa Victora Drumonda týka. Tento starší, prešedivený pánko má už dobre po šesťdesiatke, k tomu je asi pod papučou manželky Marianne, ktorá ho dokonca ešte i z bytu vyhodila, skrátka absolútne im to neklape, a tak vlastne, čo teraz so životom ? Ďalší bonus sa skrýva pod podvádzaním z jej strany, čiže rovno môže ísť skočiť pod TGV, čiže smrť bude strašne rýchla a bezbolestná, či snáď nakoniec vôbec nie... ? Nedovolím si ho považovať za šialeného samovraha, pretože má jednak veľmi veľký talent na kreslenie, ktoré čochvíľa i zúžitkuje, ale trochu netradične, a predsa zaujímavo. Totiž, jestvuje agentúra: „Cestovanie v čase” , ktorá sa priam špecializuje na sprostredkovania "historických večierkov" , doslova na vlastnej koži. Dokážu naprosto realisticky navodiť danú dobu, na akú si snobská myseľ čo by len pomyslí a priplatí si, trebárs povečerať so samotným Adolfom Hitlerom, ak chcete, t. j. v rôznych ateliéroch, či zapožičaných interiéroch, vám typickým, filmovým spôsobom zinscenujú výpravu, kostýmy a samých hercov, či aj komparzistov, bez ktorých by sa to sotva zaobišlo, keď na všetko tiež dohliada bystré oko režiséra zo zvukového štúdia, je to taký mix divadelného javiska a skrytých kamier. Je to väčšinou statická scéna, ktorá je ale dopredu poriadne pripravená a nacvičená, viď poznámky vyššie. Jednoducho celá ožíva. Ok, je načase konečne prejsť ku Victorovi. Áno, aj on si objedná služby tejto dejepisnej agentúry, ale dokážete uhádnuť, kam sa chce ísť pozrieť... ? Menšia pauza... V poriadku, prezradím vám to, lebo nemám ani na výber: Viktor sa rázne rozhodne, že si chce opäť pripomenúť staré, « dobré časy » , keď prvýkrát stretol Marianne, čo bolo 16. mája 1974, čiže presúvame sa do retro obdobia. Už som spomínal, že je vynikajúci kreslič, a tak tým pádom kreslí samé » storyboardy « , ktoré putujú rovno do réžie k režisérovi Antoineovi, ktorý obsadí hlavnú herečku Margot. Na základe toho je úplne každá sekvencia maximálne hodnoverná, každý presne vie, čo má v daný moment urobiť a povedať. Ale čo v takom prípade, ak sa Victor nebodaj zamiluje do herečky, ktorá "stelesňuje" jeho budúcu ženu za mladých liet ? Vykľučkuje z tejto trápnej situácie, pokiaľ sa ešte vôbec dá ? Existuje možnosť návratu do normálu ? / Francúzi sa snažia byť strašne cool, čiže si často vypomáhajú šťavnato-okysličeným, pôvodným, Bedosovým scenárom bez servítky, áno, je ostrý, ako žiletky Astra Platinum ! Taktiež sa trochu vnucujú anglickými pesničkami, čo bolo miestami už otravné. No na druhej strane - vychválim šikovnú výpravu Stéphane Rozenbaum, ocenenú prestížnym Césarom, ktorá je neuveriteľne nápaditá, interesantná a rozmanitá + kostýmy a masky. Hereckí veteráni Daniel Auteuil a Fanny Ardant, sú univerzálni, najmä Danči má o niečo viac priestoru, než kolegyňa, že i ona je na málo hereckej ploche naozaj omračujúca. (Ne)vkusne ich dopĺňajú Guillaume Canet a Doria Tillier. Film mi nesadol tak, ako som sprvoti (naivne) dúfal, možno som tiež staromódny, ale nejako som sa nemohol stotožniť s postavami a s celkovou štruktúrou, inak celkom obstojného filmu. () (méně) (více)