Volání divočiny

Na filmy o zvířatech se moc nemůžu koukat. Buď jsou příšerně kýčovité, trapné a přeslazené, anebo mě bezvýhradně dojmou a vyhrocené scény ve mně dokážou vyvolat pocit absolutního zoufalství (a chodit po zbytek dne s opuchlýma očima není nic moc). Volání divočiny je překrásný film, který zasáhnul moje srdce. Neukazuje jen jednu stranu mince - buď roztomilou lvici, kterou by každý uňuňal, nebo naopak jen divokou přírodu - ale předkládá to celé tak, jak tomu ve skutečnosti je, s respektem k divoké přírodě i k lidem, kteří tuhle přírodu tolik milovali. Svět se zase na chvilku zastavil. (09.08.2017)

Nadhodnotený film, aj keď vizuálom určite pekný, ľubezný. Levy sú k zožratiu, ešte viac ich majiteľka. Divočina je taká, aká má byť, dýcha z toho africká romantika a záver je pekne dojímavý. Oceňujem tiež naozaj skvelú prácu so zvieratami, určite nie bežná záležitosť. Škoda len, že dramatických prvkov je ako šafránu...tu je niekto chorý, tam sme rozliali mliečko, tu si ideme zaplávať a tam zasa komicky obťažuje levíča nášho šéfa. Domorodí černosi sú zasa samé...áno, pane...áno, pani. Príbeh je tvorený samostatnými mikropríbehmi a celok tvorí až k záveru. Aj kvôli tomu o chlp, ale predsa nemôžem ísť v hodnotení vyššie. Nezvyknem komentovať dabingy, ale tu si nemôžem odpustiť...český dabing používa v britskom filme mená ako Jiŕí, Jan alebo Cvalík...prišlo mi to trápne a do konca filmu som si na mená nedokázal zvyknúť. Ešteže Elsu nepremenovali na Eliška. (26.04.2020)

Jen co vysuším a vyčistím polštář od nudlí, napíšu toho více :o) Takže po probrečené a probdělé noci je tady: Někdo chová křečky, papoušky, kočky, psy, nebo králíky, prasata, koně, hady nebo dokonce opice a někdo si za domácího mazlíčka pořídí lva. A jak už bývá zvykem najde se někdo, komu se to nelíbí, sousedům. Jenže normální domácí zvířátko nepůsobí takové pohromy jako lvice, naše milovná lvice Elsa. Co tedy dál? Život v kleci, nebo smrt v divočině? Ale každý milující chovatel pro svého miláčka chce to nejlepší, tak najde řešení. A tak se kočička Elsa začala učit býti šelmou :o) Příběh věru zajímavý a pro mě silně emotivní, který mi i teď vhání slzy do očí. Nejenže nám Volání divočiny nabídne sympatické postavy, krásou a kouzlem celého filmu je příroda s nádhernými zvířaty (až na tu kobru, brrr) a samozřejmě životní příběh Elsy. Nezapomenutelné :o) PS: SPOILER Sebemenší vzpomínka na scénu, kdy Elsu vysadili a odjeli, mi trhá srdce na tisíce kousků. Představovala jsem si, jaké by to bylo, kdybych tahle vysadila tu svoji lvici a opustila ji. Infarktové! (23.06.2010)

Dvojice hloupých pokrytců s neskutečně velkým srdcem, kteří střílí všechny lvy, kromě té jedné jediné milované Elsy, si vás získá i přes to, že byste jim za ty jejich nápady rádi omlátili o hlavu svazek všech spisů od Davida Attenborougha. A jako vrchol všeho jim to všechno vyjde. Boooooorn free, tjá dá dá dá dí dá... (03.01.2013)

Legendární film o lvici Elza a jejích lidských přátelích ve story inspirovaný skutečností, Je to sice z pravěku kinematografie roku 1966, ale musím konstatovat, že ten film v mnoha ohledech a scénách zůstává do dnešních dnů nepřekonaný i přes technologický pokrok a zvýšení zájmu o vymírající africkou divočinu. Vlastně se takových filmů s velkými kočkovitými šelmami moc netočí, přičemž si myslím, že zdejší pejskařský národ, který se dojímá nad kdejakým kulhavým jezevčíkem by uvítal nějaké drama z divočiny s opravdu divokými zvířátky. Poslední velkou věcí na toto téma byl snad animovaný Lví král. (04.07.2022)