Dekalog
Dekalog, dziesiec
Obsahy(1)
Komediálně laděné zpracování desátého přikázání Aniž požádáš statku jeho, příznačně směřuje k optimistické pointě. Dva bratři, starší Jerzy (Jerzy Stuhr) a mladší Artur (Zbigniew Zamachowski) zdědí po otci, pensionovaném důstojníkovi, filatelistickou sbírku, která má podle odborníků mimořádnou hodnotu. Byla by ještě vyšší, kdyby obsahovala jednu konkrétní známku. Bratři proto rozjedou akci a neváhají hledat ani v kruzích filatelistické mafie. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
Mě to komediální ladění nevadilo, spíš naopak - k tomuhle příběhu se skvěle hodilo :-) Jinak by totiž byl unylý jako předchozí přikázání, zatímco takhle správně předá to, co předat chce a přitom zase nabízí skvěle napsaný a vypointovaný příběh, ve kterém ale není problém akceptovat přehnané chování postav, jelikož do toho prostě patří a vlastně to jen díky nim tak funguje. Jen mě zarazilo, že Kieślowski celý Deklaog zakončil punkovou skladbou - to jsem od něj opravdu nečekal, ale beru to jako součást toho uvolněného ladění. 4* ()
Nemůžu si pomoct, ale i když je desátý díl série "Dekalog" asi nejpozitivnější ze všech, minimálně v tom, jak je to celkově humorně natočeno, stejně se mi tenhle díl líbil ze všech nejméně. Nakonec jsem tedy spíše pro ty depresivní filmy, i pro t, kde se umírá. Tohle je celkem tragické zjištění o sobě samém. ()
Záverečná puzzle časť do "zbierky desiatych známok" série Dekalóg je zároveň aj najmenej typická z celého desatora. Je to síce trochu komediálne ladené, ale predovšetkým ide o podrazácku krimi, kde držíte palce obom bratom, ale Kieslowski im škodoradostne hádže klacky pod nohy. V tomto prípade najviac platí, že ide námet vhodný skôr pre celovečerný film. Rád by som si pozrel ešte polhodinku pozostávajúci z plánu a realizácie pomsty. ()
Nenechte se mýlit, s komedií nemá to nemá nic společného, aniž by Jerzy Stuhr byl komendiantem). Jsou tu dva synové a otec, fyzicky sice už mrtvý, ale jeho vliv působí, snad více než zaživa, kdy se bratři často nevídali mezi sebou a nevídali se ani s ním. Tak jak se manželka v určitém okamžiku stává tchýní, stávají se synové svým otcem. Otec tak přetrvává v nějakém fetiši. Může to být sbírka známek (Kieślowski si vybral fetiš dost typický) nebo cokoli jiného (já jsem se stal 30 let po otcově smrti vášnivým zahradníkem - říct zahrádkářem se mi hnusí -, i když jsem k tomu neměl vůbec žádné předpoklady - tedy přesně tím, co on byl celý život). Otec je také fyzickým zástupcem boha na zemi, jeho smrtí jsou vini jeho synové (viz Sigmund Freud), kteří svou vinu odčiňují zákonem (zde Desatero). ()
Dva bratři zdědí po otci sbírku známek v hodnotě několika desítek miliónů, ale kdyby sehnali ještě růžovou Mercury 1851, kolekce by byla mnohonásobně cennější. Navíc je nutné znovu získat 3 známky, které dal Artur synovi a ten je „výhodně“ vyměnil. Takže je potřeba sbírku doplnit a ochránit. Nikdy by mě nenapadlo, kolik problémů dokáže do života vnést sbírka známek. Příjemné a optimistické rozloučení s Dekalogem. ()
Reklama