Tilaï
Tilaï
The Law
Question d'honneur
The Law
The Law
The Law
Obsahy(1)
Tilaï vypráví příběh o zakázané lásce a jejích důsledcích, který se odehrává v předkoloniální Africe. Saga se po dlouhé době vrací do rodné vesnice a zjišťuje, že jeho otec si vzal Nogmu, která byla původně zaslíbena jemu. Saga a Nogma se stále milují a odváží se začít si spolu tajný milostný vztah… (LFŠ 2006) (oficiální text distributora)
Recenze (9)
Kdy se mi ještě poštěstí vidět film z Burkiny Faso? Pro tichou podporu tamní kinematografie hodnotím shovívavě. Rodová čest je zajímavé a silné téma, také se mi velmi líbila optika které postavy byla nakonec převažující, překvapivé zvraty film přinesl, krásná panoramata přírody též. Co bylo minusem, je zkratkovitost, to, co říkali jednotliví strůjci příběhu vyznívalo prázdně a splývalo v jediný monolog, který byl větu po větě přesným opisem dějové linie ze scénáře a většinou ničím víc... P. S. Ani bych neřekla, že to není film z dnešní doby, stačí vygooglit hl. město Ougadougou a rázem víte, že sledujete příběh z jedné z nejchudších zemí světa :( ()
Asi môj prvý africký film, keď opomeniem juhoafrickú kinematografiu. Išiel som do toho s malou dušičkou, predsalen Burkina Faso (s finančnou podporou euróspkych krajín) je nielen totálna exotika, ale papier nepopísaný, možno aj nevylisovaný. Malé očakávania sa naplnili. Jendoduchá téma síce nie je nezaujímavá, ale spracovanie, toporné herecké výkony a slabučká výprava povedali svoje. Do toho agresívna píšťalková hudba a fádne savanské exteriéry kde-tu prerušené nejakou tou chatrčkou, ktoré sa rýchlo opozerali. Napriek kratšej stopáži film nudí. ()
Za zmínku stojí zejména zajímavě pojaté dialogy, které svou strohostí a jednoduchostí bez jakékoliv "vaty" dávají filmu filmu charakter ústně vyprávěných lidových příběhů a zároveň jinak tragický snímek nabývá jistou úsměvnost. Jeden z lepších kousků vlny subsaharských filmů z přelomu 80. a 90. let, které se tématicky vraceli do předkoloniálních dob. ()
Na tu "předkoloniální Afriku" se tam nosily fakt supr hadry, který byly tak supr, že jsem po celou dobu trvání filmu přemýšela, kde se tam vzaly, což je špatně. Jo a jinak to je strašná nuda, asi jediný, co stojí za to byla ta příroda, i když z ní divák viděl pouze to, kam dokázal doběhnout některý z hrdinů, a ono se tam zas tolik neběhalo. Zklamání prostě, a je mi líto, že to sem musim psát, fakt jsem se na to těšila. ()
Nádhera! Zatímco Ouedraogova Babička mě docela nudila, tak Tilai (Otázka cti) mě nadchla. V dramatické milostné zápletce se mladí vesničané se svými city, touhami a pevnými rodinnými pouty dostávají do konfliktu s nepsanými zákony a zvyklostmi obce. Spousta působivých záběrů burkinafaské krajiny, kterou hrdinové často procházejí (jak kdesi řekl pan Blažejovský krajiny naprosto filmově nezajímavé, takže z ní Idrissa Ouedraogo udělal hlavní estetiku svých filmů), hliněných vesnických domů a k tomu přesvědčivé neumělé herectví. Film skoro víc připomíná realitu než umělý film. ()
Galerie (1)
Photo © British Broadcasting Corporation (BBC)
Reklama