Režie:
Alain ResnaisHudba:
Hanns EislerHrají:
Michel Bouquet, Reinhard Heydrich (a.z.), Julius Streicher (a.z.), Heinrich Himmler (a.z.), Adolf Hitler (a.z.)VOD (1)
Obsahy(1)
Svědectví o životech vězňů nacistických koncentračních táborů, vybudovaných na různých místech Evropy. Film ukazuje hrůzu těchto míst a dovolává se památky několika milionů umučených, mezi nimiž byly i tisíce dětí. Film získal Cenu za dokumentární film na X. MFF v Karlových Varech v roce 1957. (oficiální text distributora)
Recenze (77)
Velmi sugestivní výpověď, jejíž nadčasové zpracování má silnou imunitu vůči zubu času. Moderního diváka může snad odradit jen lehce podbízivý komentář a hudební doprovod, který tak úplně neladí s daným tématem, což však osobně vnímám jako plus. Autentické záběry, ze kterých mrazí není v tomto případě třeba nijak zvýrazňovat ponurou muzikou. Půl hodina spolehlivě postačí na to, aby divák nejen pochopil na palici postavenou ideologii nacionálního socialismu, ale zároveň si uvědomil, že tyto zrůdné zločiny nesmějí v žádném případě upadnout v zapomnění a je třeba si je neustále připomínat... ()
Resnaisův kámoš F. Truffaut napsal o tomto filmu, že to "není dokument, obžaloba či báseň, ale MEDITACE o nejdůležitějším jevu dvacátého století," a že Resnais nám tím dal "krutou, ale zaslouženou historickou lekci." Pozlatit a opatřit znamenitým štemplem... Jestli po tomto filmu někdo nestráví alespoň hodinu intenzivním přemýšlením, nechť je ztrestán ročním zákazem internetu... Žádné: "Ach to bylo hrozný a teď si jdu dát kafe a mrknu na Big Bang Theory." Netvařme se, že je to záležitost stará 70 let a že se to už rozhodně nemůže opakovat. Může; a čím jsem starší, tím silněji nabývám přesvědčení, že bude... Nuit et brouillard je nejlepší film na dané téma, který jsem dosud viděl. ()
Dokument, který jednoduše říká - podívejte se na to, co jsme udělali, poučte se z toho a už to nikdy nedělejte. Záběry, které jsou zde uvedeny, jsou děsivé samy o sobě, ale v kontrastu s barevnými scénami natočenými pro dokument a v souladu s komentářem, se jedná o skutečně silný zážitek, který nám připomene, co jsme za zrůdy. ()
Poměrně klišoidní dokument s otravně vtíravou hudbou. Co bych ale ocenil jsou dobové syrové záběry bezhlavých těl a dalších legrácek, které mně byly dodnes skryty. A zajímavý byl i návrat do táborů v roce 1955, kdy se očividně o tábory nikdo nestaral, tak jak tomu je v dněšní době. Co mi ale chybí jsou náglovský pornáče. Tak už himmler-herrgott-krucajs-eliminent někdo vyhrabejte Mengeleho tejpy. Vždyt nás přece všechny zajímá, jak polosešitej beznohej jude klátí svý dvojče. Nebo ty kápovský večírky plný nezávaznýho seksu o kus žvance. Však dobrá hospoďine pro jednohubku i přes plot skočí. Teda pokud neni elektrickej. ()
Děsivé, mrazivé, otřesné, depresivní, šokující. To vše v silně sugestivních záběrech od začátku až do úplného konce. Vidět budovy napěchované až po střechu dětskými oblečky nebo lidskými vlasy to je opravdu pro silné nátury. Dokument, který na vaši psychiku útočí tou nejděsivější silou, vás nenechá chladnými. To vše jen tak v jiném i třeba podobném dokumentu nenajdete..Určitě se jedná o jeden z nejsilnějších i když ne čistě a vyloženě informativních dokumentů, zobrazujících nám ve svých vizuálně archivních záběrech všechna ta hrůzná zvěrstva spáchaná v nacistických vyhlazovacích táborech za druhé světové války. A co na to tenkrát samotní nacističtí pohlaváři, vojáci, důstojnící a kápa? Tuším, že se nějaká část z tohoto dokumentu pouštěla i při výsleších v Norimberském procesu. Samozřejmě, že se k tomu nikdo nepřiznal, nikdo o tom nic nevěděl, anebo věděl, ale nevěděl, v jakém kolosálním rozsahu se všechny ty kremace prováděly.. Těch třicet minut mi tady připadalo jako celá hodina! ()
Galerie (17)
Photo © Janus Films
Zajímavosti (5)
- Spisovatel Jean Cayrol se zapojil do francouzského odboje. V roce 1942 byl po udání zatčen a deportován jako politický vězeň N.N. (Nacht und Nebel) do koncentračního tábora Mauthausen-Gusen. Po návratu na základě zkušeností z koncentračního tábora složil básnickou sbírku „Poèmes de la nuit et du brouillard“ („Básně noci a mlhy“, 1946), jejíž text pak v roce 1955 rozšířil a následně upravil do podoby komentáře pro film. (bratr.Milan)
- Režisér Alain Resnais byl proti natočení dokumentu o holokaustu. Přesvědčil jej až Jean Cayrol, který pobyt v koncentračním táboře přežil. (HellFire)
- Film měl být uveden na filmovém festivalu v Cannes v roce 1955. Na naléhání německého velvyslance francouzská vláda tlačila na festival, aby film nebyl promítán, údajně proto, že „utrpení lidí, kteří jsou vězněni, zastrašováni, mučeni a umírají“, by se špatně hodilo ke slavnostnímu duchu takové příležitosti. Poté, co stovky obětí tábora pohrozily, že budou v Cannes pochodovat oblečeni do vězeňských obleků, festival film uvedl mimo soutěž. (bratr.Milan)
Reklama