Saló aneb 120 dnů sodomy

Abych uvedl situaci na pravou míru, tak musím konstatovat, že tohle je ten nejzvrácenější film, jaký jsem kdy viděl a vzhledem k povaze současné společnosti už nic podobného, téměř jistě, nikdy neuvidím, protože nikdo v sobě nenajde dostatek odvahy něco podobného stvořit. Přitom se nejedná o nic tak zvráceného, jak se lze dočíst z popisu odpadových komentářů. Tento film a situace, které popisuje jsou nejvyšší formou lidskosti. Přesně takhle si představuji orgie za vlády nejrůznějších císařpánů dob dávno minulých. V paměti mi uvízlo mnoho scének, které jsou velmi orginální a inspirativní, ale do jejich realizace bych se nejspíš pouštět nechtěl. Například upalování pyjů mohlo být poměrně bolestivé a večeření krásně uležených výkalů by mi zřejmě nechutnalo tak skvostně, jako panu prezidentovi a jeho kamarádům. V jistých pasážích už tvůrci zašli příliš daleko a jejich dílo se odklonilo do ryzí zábavy. Pokud si 50 letej frajer vyhrne u večeře kalhoty a ukazuje všem zúčastněným svůj zadek a každého se slovy: ,,To mám ale krásnou prdel, že?" ptá na názor, tak v tom nic jiného než zábavu prostě nevidím. A v podobném duchu se táhne většina stopáže. Za zmínku třeba stojí soutěž o nejlepší zadek, kdy soutěžící maji samozřejmě zakryté obličeje, aby byla celá záležitost naprosto nestranná. A aby se zabránilo preferenci pohlaví, přičemž samozřejmě i pozorovatel - lajk, kterým se v tuto chvíli hrdě prohlašuji, bezpečně rozezná mužský zadek od toho ženského. (Mnoho mu může napovědět třeba šířka pánve a počet vstupních otvorů.) Vítěze této soutěže čekala báječná odměna - samotná smrt. Film zvážní asi pouze ve chvíli, kdy si zúčastnění sdělují, jaké potěšení a zlepšení života jim přineslo zavraždění své matky. Asi tohle nebude film úplně pro každého, ale je jisté, že tento film je dílem génia. Něco takového by se v hlavě debila nikdy zrodit nemohlo. V dnešní době, kdy vznikají veškeré filmy podle naprosto stejného schématu, jsem za film, jako je tenhle neobyčejně rád. A byl bych ještě raději, kdyby dnešní lidé nezapomínali kreativně myslet a mít chuť se odlišovat. K tomu je ale nutné, aby takovým filmům věnovali diváci větší pozornost. Kdy se divákům příště naskytne taková příležitost vidět v nepornografickém filmu 10 pyjů a 12 vulv. Pravděpodobně už nikdy. Nehledě na to, že tento film toho zamýšlel říct mnohem víc. Lepší 3*. (24.02.2013)

Nelibuju si ve zvrácenostech, takže nedokážu tento snímek pořádně ocenit. Pustil jsem si ho hlavně díky nálepce "nejzakazovanější film". Tak jsem byl zvědavý, co se pod tímto už pochybným názvem schovává. Film vás dokáže trochu psychicky zdeptat, díky čemuž si odpad rozhodně nezaslouží. Právě kvůli tomu, že ve vás dokáže vyvolat určité emoce, tak se stojí za to se na tuhle malinkou "zvrácenost" podívat. (08.09.2016)

Těžko se k tomuhle něco píše, toto je v pravém smyslu slova kontroverzní film, jen tedy poddotek pro diváky, co tomuhle dílu dali odpad a dívají se na něj jen v rovině konkrétního vjemu, jistě, jako významově mnohovrstevnaté dílo může být Saló jen řetězec kontroverzních a nechutných obrazů. Už názvem je zjevná inspirace (ne přímo adaptace) pornograficky pokleslým literárním textem markýze de Sade. Součástí onoho názvu je ale i slovo Saló... Měli jste někdy tu snahu zjistit si, co ono tajemné slovo znamená? Jasně nás odkazuje k tomu, že jde o uměleckou alegorii, tedy o skrytí skutečného významu a vytvoření jakéhosi podobenství. Saló je totiž jméno pomístní - název italského městečka, kde sídlila Mussoliniho vláda Italské sociální republiky, jež vznikla po obsazení Itálie vojsky Wehrmachtu a SS v roce 1943. Tahle loutková vláda dosazená na příkaz samého Hitlera měla za cíl zastřít skutečný stav věcí ve fašistické Itálii - Němci obsadili Itálii, popravili kliku vládnoucí v období po Duceho svrhnutí a nastolili v zemi krutý teror, na jehož základě mučili, týrali, popravovali i brutálně zabíjeli nejen partyzány, ale i nevinné lidi z řad široké masy civilního obyvatelstva... Právě kvůli tomu se zohavená těla Duceho i jeho milenky později houpala na traverze jedné milánské benzínové stanice... Stále ještě vám alegorický význam tohoto snímku uniká? (Každopádně i pro mne tenhle snímek jde za hranice toho, co jsem v umění ještě schopen akceptovat...) Podobné filmy: Vepřinec (12.12.2007)

hodnotiť tento film je nesmierne ťažké - uvedomujem si to, a určite nie som jediný . . . nemyslím si, že je to dielo geniálne, rozhodne má nezastupiteľnú pozíciu v dejinách svetovej kinematografie; rozhodne bol v čase vzniku kontroverzný - aj dnes je jeho obsah miestami poburujúci, i keď dnešný divák je na nechutnosti zvyknutý . . . nesúhlasím však s názormi, že je to samúčelný pornografia (lebo nie je ani samoúčelná a už vôbec nie pornografia), že je to lacné a efektné šokovanie (lebo nie je ani lacné, ani efektné - so šokovaním musím tentokrát súhlasiť) pretože tento film netočil Fulci, ale Pasolini, tento film nemožno pozerať pre jeho povesť "zvrhlého" filmu, ale sledovať ako Pasoliniho interpretáciu DeSadeových textov, ktorým našiel veľmi krutú analógiu - fašistické besnenie, monštruozita a netvorská tvár režimu a jeho ľudí bola ukázaná mnohými spôsobmi - tento je však rozhodne jedným z najúčinnejších - nikto nemôže autorovi uprieť jeho zámer, pretože ak z Fašizmu jeho rodnej krajiny mal takýto pocit, nikto mu ho nesmie vziať (pretože si myslím, že z neho takýto pocit v reálnom čase mohol plynúť); takže ak nesúdime to, či mal etické právo voči divákovi ukazovať zverstvá režimu (so všeobecným presahom na akýkoľvek režim či dokonca ešte intímnejším presahom na akékoľvek politicko-nábožensko-spoločensko-mocenské usporiadanie kdekoľvek na svete a kedykoľvek v dejinách) musíme mu uznať právo na pravdivosť výpovednej hodnoty; Po tejto skoro až alibistickej obhajobe však musím upozorniť na svoje rozhodnutie troch hviezdičiek - nie, nie je to dielo geniálne a zastávam názor (a nepokladám ho za konzervatívny), že istú autocenzúru vzhľadom na etiku voči divákovi pasolini mohol dodržať . . . každopádne oceňujem dekorácie a architektúru (tu vyšiel zámer hnusného spojenia pompéznej krásy kaštieľa s hnusom odohrávajúcim sa v ňom, ligotavosti okrasnej striebornej misy s kontrastným odporom výkalov, ktorými je naplnená) ako aj záver filmu (myslím konkrétne záverečný obraz, posledný záber); (23.06.2007)

(1001) Byla jsem ochotna přistoupit na režisérovu hru. Říkala jsem si, že bych hodnotila výš, kdyby to nebylo tak strašně zdlouhavé. Jenže ta zdlouhavost k tomu asi patří, pokud to má být zobrazení a kritika konzumu, jak jsem to pochopila, takže to tomu vyčíst nemůžu. K srdci mi to nepřirostlo, emoce moc nevzbudilo [očekávala jsem něco daleko horšího + (vložená poznámka: přála bych si tenhle film vidět, aniž bych o něm cokoliv věděla předem)], postavy byly dost ploché (hahaha), zahrané přesně v této intenci, myšlenka tam nějaká byla nebo jsem si ji částečně domyslela, určitě si myslím, že jsem narazila na ironii, ta by se ostatně při mírném posunutí úhlu pohledu dala přehrabovat lopatou (scéna, kdy všichni lžou, aby si zachránili zadek, otočení dalekohledu při závěrečné kochačce). Líbila se mi kamera a kulisy. Jinak už nemám co dodat, kromě toho, že mi prostě jako bestiální přijdou jiné věci než pobuřující filmy. V tomhle směru je docela zajímavé sledovat reakce lidí víc než samotný film, ale bez filmu by to nešlo. Potrefená husa nejvíc kejhá nebo jak to bylo. --- A taky si nemůžu odpustit reakci pana Letce: "Tenhle film je o hovně. Doslova." (10.08.2009)