Stvořeni pro lásku

Paráda. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se do toho filmu dostal, ale když se mi to podařilo, vznášel jsem se na vlně spokojenosti. To, co tento snímek povyšuje na vyjímečný, je nádherná hudba. Něco takového se ve filmu jen tak neslyší. Pokaždé, když Wong nahodil zpomalené záběry a zazněly první tóny té překrásné ústřední melodie, měl jsem pocit, že lepší filmovou hudbu už snad nikdo nikdy nesloží. (25.01.2010)

Ešte som nevidel film, ktorý by bol taký krásny, emocionálny a jemný. Aj keď je vo filme minimum slov, všetko nahrádza reč obrazov - prekrásne intímne zábery na gestá tvárí, postavenie tiel, či prostredie v tichu. Pohyby sú veľmi prsne sprevádzané hudbou, ktorá tvorí akoby ďalšiu postavu. Kar-wai Wong majstrovsky ukázal, že láska má vlastný nevyspytateľný jazyk. Divák je doslova vyzvaný do snového, poetického a hypnoticky krásneho vesmíru. Tento film je veľká lyrická báseň. (29.09.2012)

Zjevně nejsem cílový divák díla Kar-wai Wonga - další vizuálně brilantní snímek u kterého jsem se dost nudila. Příběh je křehký, melancholický, zranitelný a vyžaduje spoustu soustředění a hodně lyrického diváka, kterým já bohužel nejsem, resp. možná někdy i jsem, ale musím mít určitou náladu a i tak preferuji lyriku trochu jiného druhu. (10.09.2007)

Něžně krutý film o pastech, ve kterých se lidé udržují, jimiž si ničí životy, maří vzrušení. Napodruhé teprve vynikne krutost, přesnost vyprávění příběhu, strukturace. Maniakální dekorativnost scén má obrovský význam - preciznost provedení, do nějž se přelije energie, zástupná nenaplňované opravdovosti života. Jako maniakální leštění mříží. Stačí sledovat všechny ty látkové vzory na šatech stále stejného střihu. Zoufalá energičnost, s níž se hrají stolní hry. Ale opravdu. Napodruhé. Ten střih, ten tvar, to origamí poskládání příběhu. A ta strašlivá naivní důstojnost, disciplinovaná odtažitost, s níž se přijímá a vykonává rozsudek nad vlastním životem. *~ (08.09.2012)

Já bych tak chtěl tomuto filmu dát lepší hodnocení, opravdu. Jenže to nejde. Tenhle film jsem si pustil bez nějakého očekávání, nevěděl jsem, o čem přesně je, prostě jsem se chtěl nechat překvapit. Jediné, co mi po pár týdnech od té doby, co jsem jej viděl, utkvělo v hlavě byla parádní kamera. Toť vše, bohužel, protože na zbytek (herci, soundtrack) jsem se nemohl soustředit kvůli té neskutečné nudě. Mám rád pomalé filmy, ale co je moc, toho je příliš. Opravdu mi přišlo, že tenhle film prostě musí mít přes tři hodiny, jak se vlekl a když jsem se pak podíval na hodiny, tak jsem nevěřil, že to bylo sotva hodina a čtyřicet minut. Nevím, kde se stala chyba, když všichni kolem mě tady dávají nejvyšší hodnocení. Já se upřímně přiznám, že jsem málem párkrát usnul. Objektivně musím uznat, že mě film překvapil, bohužel to nebylo pozitivní překvapení. 40 %. (29.07.2014)