Stvořeni pro lásku

Tenhle film jsem si hodně dlouho dlužil. Formální stylizací, prací se střihem, záběrováním, tím vším a nejen díky tomu všemu je In the Mood for Love velice často citovaným snímkem ve všech možných filmových rozborech. Nějak jsem měl ale občas problém orientovat se ve významu jednotlivých scén a tak jsem se průběžně ztrácel a nacházel, až mě to celé unavilo. Zážitek se tak u mě zastavil někde v půlce, spíše u té formální stránky. 6/10 (08.06.2016)

Krásny poetický film o citoch a túžbe. Film je o beznádeji, ale zároveň paradoxne dáva nádej... Krásne pomalé tempo trochu ruší zrýchlený záver, ale aj napriek tomu sa jedná o hlboký zážitok. Nádherné zábery kamery, dokonalý herecký minimalizmus a pôsobivý hudobný podklad vytvárajú neopakovateľnú lovestory... (29.03.2006)

Po Kar-waiovom predchádzajúcom filme som sa k tomuto staval s odstupom, no na moje potešenie som zaznamenal mierny posun k lepšiemu. Hlavne čo sa týka hercov. Východné filmy sú často silné po obsahovej stránke, no na hercov a ich výkony si nikdy neviem zvyknúť. No tu musím povedať, že ma dostali. Bezchybné vyjadrovanie citov a života, plné úprimnosti a prirodzenosti. Aj poňatie a spracovanie sentimentálneho príbehu s baladicko-poetickým ladením mi celkom pohodovo sedelo, no to mi zďaleka nestačí. Rozprávanie príbehu znova nemá základný pilier, o ktorý by sa opieral a ktorým by zaujal a záver bol akoby odseknutý a nedopovedaný. Možno som nebol naladený na správnej frekvencii, no čakal som viac. 60%. (24.06.2007)

Stále jsem měl před sebou obrazy filmu 3-iron od Ki-Duka. Zatímco 3-iron ve mě rezonuje mnoho let, tak Stvořeni pro lásku už ve mě nezanechává jediný silný okamžik den po projekci. Až na vizuální práci Kar-wai Wonga, která je jako vždy vybroušená do nejmenšího detailu - doteky rukou stěn, zpomalených záběrů chůze, nebo pomalý pohled do deště. (11.01.2019)

Po formální stránce mě film uhranul a fascinoval,po emocionální docela vytrvale míjel.Líbil se mi způsob,jakým je zachycena tvorba vztahu mezi ústřední dvojicí - nahodile působící změť více či méně důležitých okamžiků je ve skutečnosti velmi pevně uchopeným vypravěčským stylem.Stejně tak velký respekt před charismatem Tonyho Leunga a přirozeností a půvaby Maggie Cheung.O to víc mě mrzí,že jsem se s filmem nedokázal naplno sžít.Možná příště... 80 % (26.10.2012)