Bezstarostná dívka

Francúzske "herečky" s priezviskami Farid a Dehar pod taktovkou samozvaného režiséra Zlotowskeho. Títo čistokrvní Francúzi, ktorých súkmeňovci zvyknú väčšinou vypaľovať predmestia Paríža sa rozhodli natočiť niečo, čo už vidíme na zadných stranách aj takých denníkov ako Šport. Proste nejakú divnú ódu na ženské telo. Špeciálne Zahia Dehar nerobí nič iné, len sa vyzlieka. Mimochodom, je to tá istá dievčina, ktorá ako sedemnásťročná bola "darčekom" pre futbalistu Riberyho na narodeninovej párty, na ktorej sa nechala vytrtkať oslávencom a jeho kamošom Benzemom, aby ich neskôr žalovala za sexuálne zneužitie. Jedným slovom ludra, ktorá to dokazuje aj svojou ďalšou "kariérou" a rovnako tak týmto film. Nič viac ako odpad si to nezaslúži. Účel tohto filmu je mi naozaj záhadou. Buď sú cieľovou skupinou honibrci alebo je režisér honibrkom sám. (25.06.2020)

Baladický poetický príbeh-nepríbeh. O mužoch, ktorí sa správajú chrapúnsky, ale aj o tých, čo sa chovajú gentlemansky a otcovsky. O mladej žienke so sladkým srdcom, ktorá sa stretla so smrťou blízkej osoby, svet sa jej zrútil a potrebovala by sa s touto traumou vysporiadať. Robí z toho hlúposti - primerané tomu, ako hlúpo sa asi cíti. Ďalej je to aj o dievčinke, ktorá hľadala, čo so životom, odkiaľ-pokiaľ je to ešte OK, kto má byť jej vzorom. O tom, ako ľudia ľahko odsúdia posúdia toho druhého, nevediac, čím si prechádza. O prirodzenej a plastickej kráse. O ženskej dôstojnosti. A vôbec o ľudskej dôstojnosti. Teda celkovo „nič vážne“. Iba také ľahučké témy – ako vlnky na francúzskej riviére. Po skončení filmu som si hneď vyhľadala dáta o režisérke a scénaristke. Mladá baba v mojom veku. Myslím, že sme sa pochopili. Čítajúc komentáre tuná sa mi zazdalo, že čarovné krivky Zahie Deher a jej dámske dobrodružstvá vedia odviesť pozornosť niektorých divákov od pointy tohto filmu. Čo mi je ľúto. Osobne by som posunula vekovú hranicu na 15+ alebo radšej 18+. (28.06.2020)

Tápání dospívajících se dá uchopit všelijak. Někdo jej pojme jako romantické oťukávání pod jasnou noční oblohou, jiný jako koloběh chlastu, výtržnictví, experimentů s drogami a sexem. Tihle Francouzi na to šli tak nějak povrchně až nijace. Režisérka Rebecca Zlotowski totiž nechává své postavy tak nějak přežívat a užívat a je na divákovi, jak si právě viděné uspořádá a pojmenuje. Šestnáctiletá dívka žije na francouzské Riviéře a na prázdniny k ní přijíždí starší sestřenice z (té velké) Paříže. Je to jiná liga, požitkářka, bez emocí, zvyklá na jiný životní styl a do barů chodící zásadně bez peněženky. Sestřenice přijmou pozvání na jachtu bohatého sběratele umění a jeho kamaráda, užívají si výletů, skočí s nimi na večeři, zajedou na návštěvu jejich prachaté přítelkyně. Z každého setkání si mladší z dívek vždy něco (snad dobrého) vezme. Horší je to ovšem s divákem, který si z tohohle sluncem zalitého vyprávění nevezme skoro nic. Sledujeme dva odlišné životní postoje a najednou je jaksi konec. Přitom potenciál byl. PS: přifouknutá Zahia Dehar je zajímavá bulvární postavička a zřejmě velká fotbalová fanynka, viz komentáře ostatních uživatelů. (11.01.2021)

Tahle skladba se jmenuje Naïma. [Jako ty.] Škatulka coming-of-age filmů neskýtá velký prostor variacím, o to důležitější jsou jemné rozdíly a odstíny. Třeba když kozy hlavní hrdinky vypadnou na pláž již ve druhé minutě, nebo když přenese diváka do úplně jiné časové dimenze správně načasovaným použitím Johna Coltranea. Bezstarostná dívka (trefnější je anglický titul An Easy Girl), se nachází někde uprostřed mezi šílenostmi typu Raw a prázdnými talentovými hopsačkami Let's Dance. Syžet jako vykuchaný z Četníka ze San Tropez uvádí diváka o 43 km dál do Cannes, do společnosti dvou dívek na prahu dospělosti, které se snaží uhádnout, co je (pro kterou) v životě podstatné. Zatímco starší Sofie volí rychlejší cestu (šlapkovství představitelky Zahia Dehar je na hraně karikatury, jak neušlo některým hodnotitelům), přemýšlivější coltranovská Naima, která vulgárně vyzývavou sestřenici obdivuje, si není jistá. Zatímco dívky váhají mezi kariérismem a hedonismem (na víc variant není prostor), Rebecca Zlotowski popouští Schuberta, šedesátkový jazz, nechává promlouvat antické filosofy, hlavní mužské představitele mávat zlatým (starožitným) sextantem a plout na jachtě pod vlajku ostrova Man. Výjevy banálního zevlování narušuje zajímavými snovými scénami a při vši sofistikovanosti informuje a bezmála i prezentuje, že mají dívky hladce vyholené stydké pysky. Tento způsob letního dospívání se mi nejeví úplně nešťastným. (03.12.2021)

Hmmm, to mohlo byť také dobré! Mohlo, ale nebolo. Pôsobivý vizuál s potencionálne zaujímavou dvojicou dievčat v hlavných úlohách zostal utopený v chabom deji a vo veľmi nevýraznej konverzácii. Jedinú útechu tak napokon po väčšinu filmu prináša pohľad na Naïmu a Sofiu, hoci musím uznať, že mňa osobne oveľa viac zaujala introvertnejšia postva Naïmy v podaní Miny Farid (krásne oči, aj celkovo pôvabná žena). Mimochodom, pamätáte na toľko prepieraný sexuálny škandál z roku 2009, do ktorého boli zaplatené francúzske futbalové hviezdy Ribéry a Benzema? Kto by to bol povedal, že tou neslávne slávnou "femme fatale" bola práve Zahia Dehar, ktorá hrala vo filme extrovertnú Sofiu. Ďaleko to dotiahla dievčina... (17.07.2020)