Letní sen

Velmi působivý film, který, i když černobílý, je tak zajímavý, že ho můžeme (pokud se podíváme pořádně) vidět v barvách. V barvách života, který je někdy velmi těžký, někdy je vtipný, jindy zase smutný, ale vždy je melancholický. Pokud budeme dávat pozor, natrefíme na maniodepresivní lidi a na smutné tváře, jež se dívají zpod vrstvy make-upu. Mají přitom velmi zasněný výraz, mají rádi léto, když přichází podzim, poznají jej po čichu. Ano, jsem naprosto normální, ale je pravda, že bych mohla přestat s těmito hloupými řečmi, které postrádají smysl, přestat! Tákže, co se mi ve filmu líbilo? Postavy, které jsou důležité, jsou nastrkány v záběrech dopředu, voda, která je velmi, velmi čistá a některá popostrčení k hororovým prvků. Ještě vrátný. Co se mi nelíbilo? Vyhublý muž a jeho plavky, tlusté a divné baletky, které nebyly ladné ani kdyby je někdo vhodil do pampelišek. Nesnažte se přirovnání pochopit! Dále pak Bergmanova představa, jak se chovají a jak vypadají klasické ženy. Chybějící kulisy u baletu, pedofilní strýček a pár maličkostí, které nemusejí být nutně vyzrazeny. Kromě toho, bylo zcela zřejmé, že ona dotyčná herečka není baletka, to se nemohla alespoň trochu snažit vypadat, jako tanečnice? Prosím? (20.01.2012)

Život jako roční období. Rozjařené mládí plné energie a nadšení ze života samotného. To je ono jaro a léto, kdy se nic nezdá nemožné, skoro každá chvíle je spontánní...člověk může milovat a být milován, stačí roztáhnout ruce a s úsměvem letět. Poté ale přijde sychravý podzim a následně mrazivá zima, jež připomene krutou realitu života plného marnosti, vše je najednou pouze chladné...tak chladné, že ani Bůh, určité synonymum lásky, už nemá v našem srdci místo. Bergmanova klasika, tentokrát obohacená skvělými baletními scénami, opět plná výborných monologů a celkového zpracování, které ve své době zřejmě nemělo konkurenci. (16.04.2022)

Zajímavě nastíněný příběh ženy, která byla v minulosti hluboce zraněna, nedokázala se vyrovnat se ztrátou milovaného člověka, uzavřela se před emocemi za zeď a upnula se ke své práci, k baletu. Henrikův deníček ji přiměje navštívit stará, důvěrně známá místa, vrátit se v čase, otevřít dveře vzpomínkám a z plných plic se znovu nadechnout… (21.11.2016)

Leckdo by řekl, že se Bergman ještě hledá, ale já myslím, že i z tohoto filmu je patrné, že svůj směr už našel a už jen piluje a obrušuje k dokonalosti, která příjde o pár let později. Film vypráví tragický příběh baletky Marie, jež jednoho dne dostane omšelý deník, který ji připomene krásné ale také smutné události z dob před mnoha lety, kdy se jako mladičká začínající tanečnice jednoho léta zamilovala do studenta Henrika. Tyto události naprosto změnily celý její následný život a jako temný stín ji pronásledují do současnosti a znemožňují vést šťastný vztah po boku nějaké milované osoby. Bergman jako budoucí režisérský génius skvělým způsobem v dlouhých flashbacích zachycuje počáteční vzplanutí mladého páru i onen náhlý zvrat, navíc tak jako ve všech svých filmech, i zde dokonale vybral hlavní ženskou představitelku - Maj-Britt Nilsson v roli Marie je úžasná, stejně jako v předcházejícím snímku Na radost... (14.10.2007)

Bergmanov Sommarlek funguje ako perfektný súzvuk dvoch vo filme striktne oddelených žánrových zložiek - romantiky a drámy. Úvod ma odľahčenou formou príjemne romanticky naladil aby sa potom v druhej polovici náhle prehupol do smútku a tragiky zbytočne zmarenej lásky. A to je niečo, čo tomuto velikánovi ide majstrovsky. Strata, smútok a nešťastie hlavnej hrdinky ako aj celá tá nešťastná situácia ohľadom tak zbytočnej smrti ma na pomerne dlhý čas celkom slušne zasiahla. Jednoducho, perfektná réžia, hlavne druhej polovice. 80/100 Videné v rámci -5x5 tour : Po stopách režisérov. (14.06.2016)