League of Gods

Podle traileru jsem to čekala horší, nakonec se to ale celkem dalo a i mi to rychle uteklo. Přišlo mi to jako připitomělá pohádka pro děti o putování a hledání Meče světla. Nepřestane mě udivovat, jak se jim do takovýchhle filmů daří přitáhnout takový herecký hvězdy. Nejvíc jsem se těšila po dlouhý době na Jeta, jenže ten se tam vyskytuje dost sporadicky a navíc skoro nic nepředvede. Bavil mě ale Wen Zhang, který sice taky moc prostoru nedostal, ale takovýhle role mu prostě sedí. (20.12.2016)

Ze začátku pěkně rozjetá akce, bohužel postupem času je kvalita filmu snížena. Zcela nesmyslně je děj filmu násilně ukončen, a vypadá to, že zkrátka tvůrci filmu už chtěli jít domů si odpočinout. Nedovedu si představit, že by bylo zrealizováno (chtěno dostatečným množstvím diváků) pokračování, na které lákají tvůrci po-titulkovou scénou. ❌ (05.04.2017)

Neoformalistická analýza se v každém filmu snaží hledat tzv. dominantu, tedy základní prvek, z něhož vychází jeho vypravěčská i stylistická výstavba. V případě League of Gods by neoformalistickou dominantou zřejmě byla přeplácanost. Neustávající divoké kamerové jízdy začnou být otravné tak po deseti minutách a jen pár minut poté se člověku začnou zajídat i všechny další expresivní stylistické postupy, které film neumí použít pro zdůraznění dramatických momentů, ale jednoduše jimi diváky bombarduje horem spodem. A koho neumoří přebujelá snaha o vizuální působivost, ten bude muset čelit překombinovanému vyprávění, které sice stojí na primitivní výchozí situaci, ale je permanentně zahlcované novými postavami, které vysvětlují nové a nové zákonitosti a mýty stojící v pozadí fikčního světa. A může tedy film být působivý alespoň jako audiovizuální spektákl? Inu, velmi těžko, neboť z výtvarného hlediska jde o jakousi kýčovitou kolotočářskou nápodobu barokně zdobných filmů Yimoua Zhanga kříženou s hollywoodkými blockbustery a i méně pozorný divák si snadno všimne řemeslně odfláknutých prvků ve výpravě i kostýmech (postavami hrdě nošené zbroje či různé ozdobné doplňky jsou zcela očividně z papundeklu a laciného plastu) či digitálních pozadí na úrovni předělových videí z Dune 2000. League of Gods je tak jen jedním z dalších dokladů skutečnosti, že v oblasti (rádoby) globální popkultury momentálně čínské ambice výrazně přerůstají tvůrčí schopnosti. (15.07.2017)

Šmrncovní ségra doktora Octopuse, mluvící kytka, větší digitální mimino, menší digitální mimino s ploutvema, vzteklá megastonožka, obrněnej vlk, obří jízdní kočka, vesmírná flotila, která sem zabloudila z předaleký galaxie, klan neviditelnejch albínů, obojživelnej dřevěnej člun plus spousta jinejch šíleností a to všechno je spatlaný do přepálenýho bordelu, ve kterym jde o nějakej světelnej meč, nebo co. Občas jsem moc nerozuměl tomu, na co se vlastně dívam. Pár věcí tu sice za pozornost stojí, ale to stačí sotva na 25%. Jinak pokud vás láká výhradně jméno Jeta Li, tak se do toho ani nepouštějte. (02.04.2017)

Na první pohled tenhle snímek vypadá strašně zajímavě. Jasně, že je to kvůli jeho vizuálu. Ale bohužel je to první pohled, který je hodně rychle rozmetán hlavně dějem a postavami, které jsou prostě prázdné. Postavy jsou karikatury, děj je taková podivná fantastická slátanina, která má něco z legend. Škoda, forma nakonec zase tolik nevítězí. (22.12.2016)