Pojďte pane, budeme si hrát - Série 1 (1965) (série)
How They Met at Kolin
Obsahy(1)
Hlavní hrdinové jsou plyšové loutky, konkrétně dva mědvědi. Ten větší a chytřejší si říká Velký Medvěd, a ten menší a roztomilejší se jmenuje Malý Medvěd. Vystupují zde i jiné postavičky a všechny mají tu schopnost, že se dokáží proměnit od auta přes semafor až po míč nebo houkací kačenku. Koho že naši dva plyšoví medvědi na cestě potkali? Například ubrečený klobouk, zakletou princeznu, proradného kozla Breburdu a samozřejmě mnoho dalších. (Džejkop)
(více)Recenze (165)
Vy jste ale vypečenej sprosťák, pane paascho. Že oni vám v dětství brali hračky, viďte..? Jedni se rozplývají nad kultovností a genialitou, druzí mají sto chutí vzít provaz a jít se pověsit na půdu. Mě to až na protivný hlas vypravěče nechává zcela chladným - asi to bude tím, že už jsem dost daleko vod Kolína. Zlatý Krteček.. ()
I já jsem pruhovaná příšera... /moje reakce na komentář "u sousedů"/ Moje milá Latimerie podivná: až budeš zamykat "tyhle dvě o zem mlátící se pruhované příšery měly být zamčené v trezoru a už nikdy nevylézt na světlo boží" tam, co říkáš, byl bych ten nejšťastnější opelichaný medvěd brtník, kdybys mě tam mohla zamknout s nimi. Věř mi, že tam s nimi budu s nadšením skotačit a mlátil sebou o zem a rozhodně už nikdy nepocítím potřebu "vylézat na světlo boží" :-) Tvůj nedočkavý a moc natěšený Auctus. ()
Jako malá jsem tenhle večerníček nesnášela. Ten velkej medvěd tomu malýmu hrozně ubližoval a mně ho bylo desně líto a cejtila jsem takovou bezmoc, no prostě trauma. Optikou dospělýho jedince ale jen zírám, jak propracovanej, dokonalej a hlavně originální na svojí dobu byl. Většinu současnejch animáků strčí hravě do kapsy. ()
Tak tohle je absolutní vrchol. To zkrátka nemá chybu. Je to vtipný, roztomilý, absolutně nadčasový (jak jinak si vysvětlit, že mě to téměř ve 20ti letech baví ještě víc než jako malýho špunta :) ). Hlášky jsou nezapomenutelný a příběhy jsou zkrátka super, má to nápad, jedna příhoda lepší než druhá (výborná je třeba ta s tučňáky nebo.. všechny :)). Na Potkali se u Kolína jse dá koukat stále do kola, nezaslouží si nic jiného než plný počet hvězdiček. ()
Tomu říkám skvěle vytěžené vzpomínky na dětství se starším bratrem. Malej a velkej a jejich hravý svět, kde je možné úplně všechno mě dostali hned napoprvé jako malého kloučka natahujícím krk nad hlavy přede mnou v našem dávno zaniklém kině Svět a fascinují mě stále. Díky pane Pojare za tuhle kouzelnou vzpomínku na dětství. ()
Galerie (2)
Photo © Anifilm 2013
Reklama