The Red Shoes
Kamera:
Jack CardiffHudba:
Brian EasdaleHrají:
Marius Goring, Moira Shearer, Anton Walbrook, Austin Trevor, Esmond Knight, Irene Browne, Ludmila Tchérina, Albert Bassermann, Hay Petrie (více)Obsahy(1)
Nepřístupný Lermontov, arogantní a egocentrický, angažuje Juliana Crastera jako dirigenta pro zkoušky orchestru a Victorii Pageovou jako alternaci primabaleríny Boronské. Ta se však vdá, a proto soubor opustí. Lermontov to považuje za zradu umění a Boronská si stěžuje: "Ten muž nemá srdce." Díky odchodu Boronské dostane Victoria příleřitost - Lermontov z ní udělá novou hvězdu a z Juliana svého skladatele. Produkce bude mít úspěch na celém světě. Lidská přirozenost se nedá změnit, míní baletní mistr, ale lermontov oponuje: "Můžete ji odporovat." Mýlí se - Victoria se zamiluje do Juliana. Vezmou se, ale Lermontov se ji snaží znovu získat pro divadlo. (Krasus)
(více)Recenze (85)
Tak toto treba nadhodnotit, krasny film, najma ta holka - baletka. Tuna sa Michael Powell ako reziser vyslovene predviedol, reziserky brilantne, skoda ze neskor natocil toho Smiraka Toma, jeho kariera sla potom jaxi do hajzlu. Jo, ja nemam problem, ked holky su na balet, holky mozu byt baletky., ne chlap jak v tom jak to precenovanom svinstve Billy Elliot. Jak pise Verbal o tom, ze Birdman film musi byt zniceny, ja tvrdim a myslim si, ze Billy Elliot musi byt zniceny. Ten film nema pravo na existenciu. 95 % ()
Umění je kruté ke svým řemeslníkům, umění si žádá obětí. Proč tedy tolik lidí chce být umělci? Protože umění je schopnost přetvářet, a to umí jen příroda, Bůh a umělec. ___ Volba, před kterou je postavena hlavní hrdinka, je mnohem komplexnější než jen výběr mezi uměleckým a obyčejným životem. Baletka Vicky musí vyřešit v jediný okamžik nerovnici s vícero známými i neznámými proměnnými. Vybírá tak mezi sebevyjádřením a naplněním svých vloh a potřeb v tanci na jedné straně a v ženství na straně druhé, mezi rolí vedoucí tanečnice a úlohou dobré manželky, mezi společenským a osobním, mezi rozdáváním se lidem a věnováním se manželovi, mezi extází v baletu a jihnutím v lásce, mezi kolektivem a rodinou, mezi zničujícím maximem a spokojeným průměrem. A přitom tato volba vůbec nemusela být, kdyby ji před ni nepostavila dvě mužská ega, která sledovala pouze své vlastní zájmy. U emočně studeného impresária Lermontova to nepřekvapuje, ale u vlastního manžela je to jemně řečeno sobecké. ___ Jen při dívání se na nehollywoodský film dochází, jak hollywoodský je Hollywood. ___ Aronofského Černá labuť jednoznačně vychází z tohoto poválečného filmu, ale nemá šanci ho překonat. ___ Zdá se, že západní balet existuje jen díky ruskému baletu. ()
Nuda k posrání #133. Viz Osvícení. 20% ()
6. Zlatý Glóbus za rok 1948 - cena (1) - *Nejlepší hudba - Brian Easdale ()
Zbývá jen poděkovat Martinu Scorsesemu a Thelmě Shoonmakerové za zásluhy na rozsáhlých restauračních pracích, ten rozdíl je opravdu sakra znát : ) ()
Ne, ze by me to dejove uplne zaujalo. Ale vizualni stranka pri vystoupenich je dechberouci, divak ma skoro pocit, jako by na tom predstaveni byl osobne. K tomu neopakovatelna dobova atmosfera a pekna hudba. Myslim, ze tento film urcite stoji za videni... ()
Baletní scéna je bezkonkurenčně za pět hvězd, a vůbec celý film je natočen opravdu precizně, jenže když v závěrečné třetině mají na povrch vystoupit emoce, dokonalý stroj selhává. Vicky totiž není plnokrevná postava, ale jen pasivní nástroj, na který chtějí hrát dva muži najednou. Její role je redukována na pingpongový míček, lítající od chladné dokonalosti baletu k emoční vášni hudby. Červené střevíčky dokázaly zachytit filmovou řečí balet, ale nepodařil se jim krok do reálného života. ()
Hudobno-tanečný film určený pre ženy - balet, primabalerína, láska. Nebyť predzáverečnej drámy v podobe rozkolu členov baletu a záverečnej tragédie, ostalo by to v iba pri týchto troch atribútoch, ktoré zaujmú asi len nežnejšie pohlavie. Nepridáva tomu aj prepálená stopáž a a bohužiaľ pre mňa veľmi nudné baletné tréningy i vystúpenia, ktoré dej výrazne ukracovali. Inak ale pekná farebná kamera a scénografická pompéznosť. ()
Opäť raz filmové dielo, na ktoré takmer nemám slov a už vonkoncom dostatočný počet hviezdičiek v možnostiach hodnotení, film, ktorý ma absolútne odniesol, najúžasnejší kinematografický zážitok za posledné 2 mesiace... Nečudujem sa, že to bol jeden z filmov, ktoré prelomili ľady v umeleckom využití farebného filmového materiálu, ktorý si reštaurátorskú pozornosť zaslúžil plným právom. Fantastický súlad farieb, hudby, tanca, dekorácie... choreografie, techniky i výkonov ! Neodolateľný pán Lermontov, génius a gentleman s jedinou láskou na svete - baletom, ktorý hrubiánsky uráža s takou zdvorilosťou a eleganciou, akoby skladal ten najpochvalnejší kompliment. A ústredná scéna scénického prevedenia i rýdzo filmového spracovania baletu, ktorá doslova vyrážala dych... a unášala uchvátenú myseľ kamsi do hájemstva číreho umenia a imaginácie. Ťažko by som si dovtedy dokázal predstaviť pohyblivé obrázky, ktoré by dokázali natoľko nadchnúť pre tak podivuhodný výsledok ľudskej tvorivosti, akým je balet. ... Opäť raz filmové dielo, po ktorom som celú noc nedokázal zaspať, lebo sa mi hlavou preháňali neúnavné a kúzelné červené črievičky, snažiace sa premierou krásy umoriť ma k smrti... ()
Jeden z nejlepších britských filmů. Krásně natočené i zahrané. Skvělá hudba a užasné dekorace, hlavně ty baletní kulisy a plátna v pozadí. ()
Nemám rád balet a v když jsem se půl hodiny před filmem dozvěděl, že trvá 133 MINUT zhrozil jsem se! Jenže film uteče jako voda a je radost jej sledovat! Výborní herci - Shearer, Goring a excelentní Walbrook. Hezká hudba - pardon, ale na vážnou hudbu jsem barbar. Výborná režije a kamera. Kamera jemná, důstojná, neupozorňující na sebe až na určité chvíle, kdy její práce vynikla v celé kráse - úvod Červených střevíčků. Práce s efekty, které byly využity velmy málo, ale zato (sakra) vhodně. Na filmu mi vadila jediná věc a to podoba jeho konce. Dějové vyústění lze vytušit, ale to jak bylo zpodoběno mne zklamalo. V momentu kdy končí balet Červené střevíčky a zavírá se opona... zapomněl jsem, že sedím v kině a měl jsem obrovské nutkání tleskat. ()
Tragická pohádka pro dospělé inspirovaná (dvojí expozice v ději) pohádkou Hanse Christiana Andersena o dívce, kterou láska k tanci zabije (Červené střevíčky, které nejsou nikdy unavené). Pro milovníky baletu lahůdka, ale i samo o sobě jde o nádherný příběh o zničující síle vášně k tanci či umění vůbec, která požírá vše ostatní. Krásná hudba, výprava a přesně obsazená hlavní hrdinka, která hraje i tančí. Obsahuje to podobně jako Američan v Paříži extrémně dlouhé a nádherné zcela taneční pasáže. ()
Českou premiéru zrestaurované kopie uvedla na MFF v Karlových Varech neopakovatelným způsobem Thelma Schoonmaker, manželka režiséra Michaela Powella a spolupracovnice Martina Scorseseho, který se o zrestaurování Červených střevíčků zasadil. Staré filmy na festival patří, ukazují, že film se spíš mění, než vyvíjí a staré filmy nám mohou poskytnout zážitek, který ty nové nejsou schopny zprostředkovat. Červené střevíčky působily i v konkurenci současných filmů zcela suverénně. Zásluhu na tom má zcela jistě i stále živé téma smyslu umění a jeho hranic. Předčasným vrcholem filmu se pro mě stala několikaminutová inscenace baletu Červené střevíčky, který dal filmu jméno. Geniální, čistě estetický a extatický zážitek obrazu a hudby beze slov. ()
"Je horší mít potřebu krást, než být okraden" ()
Moira Shearer zari v jednom z nejkrasnejsich filmu, ktere jsem kdy videl... ()
Bylo by to lepší, kdyby to trochu zkrátili a herci méně přehrávali. Takhle je to jenom drama ve stylu Dostojevského, v kterém jde o odvěký spor kariéra versus láska. Efekty nadprůměrné, atmosféra průměr, příběh podprůměr. ()
Melodrama z prostředí vážné hudby a baletu? Inu trnitou cestou občas procházím při sledování klasických filmů. Vážnou hudbu nesnesu, balet už tím tuplem ne a ubulený melodramata taky rád nemám. Přesto mě Červené střevíčky nakonec celkem dostaly. Především kamera a výprava je úchvatná, barvy vyniknou jak v divadle, tak při exkurzích do různých měst.. Pak je tu celkem zajímavý pohled do útrob baletního souboru se všemi figurkami (hlavně teatrální Griška). A nakonec ten netradiční trojúhelník má taky něco do sebe - mladý skladatel Julian a mladá tanečnice Vicky se zamilují. Oba pracují pro impresária Lermontova a ten jejich lásce nepřeje. A Vicky je tlačena stále více do osudového rozhodnutí - láska k tanci nebo láska k Julianovi? Ač mi mohla napovědět inspirace v Andersenově pohádce, konec mě přesto šokoval. V roce 1948 musel u žen, slečen a dam způsobit hodně probrečených kapesníků. PS: Balet a hudba nakonec celkem ušly na to že mi to nic neříká. ()
Necakal som ze to poviem - pozeral som operu a nenudil som sa! Najma kvoli tomu, ze dej bol vyborne vyvazeny (samotna opera vs. neoperove casti). Melodramaticky koniec, dal tomuto filmu krasnu bodku. 8/10 ()
Na 133 minut jsem přestal žít svůj pragmatický, šedivý život obyčejného člověka a zúčastnil se dramatické volby velkých umělců - obětovat život tvorbě, nebo tvorbu životu? Přepohádkovatělý konec příběhu, který byl dostatečně pohádkový i tak, spolu se závěrečným patetickým proslovem, jsou jen drobnými uhříky na tomto ušlechtilém, zábavném a neskutečně krásném filmovém díle. (Poznámka: 5 lidí v jediném kině okresního města...wtf?...ostatní nejspíš potí svá trička z Moiry ve fitcentrech. Jak říká Miroslav Petříček: „Prázdné kino není od toho, aby uklidňovalo, ale posilovalo."). ()
"You can't alter the human nature." "No, I think you can do even better than that. You can ignore it." Vizuálne príťažlivý film s krásne vyfarbičkovaným obrazom, s príbehom, ktorý už ale taký oslnivý nie je, z prostredia pre mňa nie príliš zaujímavého baletu. Hudba (ak samozrejme nepočítam skvelého Čajkovského) je iba obstojná, silná je akurát choreografia a výtvarné stvárnenie, čo je na celkový výsledný dojem trochu málo. Celý film tak nejak smeruje k predčasnému vyvrcholeniu v strede filmu, k povestnej baletnej scéne "Červené črievičky". Tá je síce ohromujúca a nesmierne nápaditá, lenže mimo nej sa už toho veľa zaujímavého neudeje. Záverečný zvrat je vyslovene nasilu a je umožnený len nezmyselným konaním všetkých troch zúčastnených postáv. U arogantného Lermontova so srdcom z kameňa sa to ešte pochopiť dá, u dvoch zvyšných postáv už ale nie. Napokon, tá osudová voľba z dvoch možností, tak ako je podaná vo filme, veľký zmysel nedáva (a ešte menší zmysel dáva tá tretia, vybratá možnosť). Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()