Naši kluci

v průběhu prvního dílu sem si říkal,že tohle asi nebude nic pro mě.Roztřesená a divná kamera,spousta postav,hebrejština a našinci neznáme prostředí dohromady úplně nefungovalo.K jeho konci už si ovšem začalo všechno sedat a od druhého dílu nabrali Our boys na obrátkách a začaii servírovat celkem nekompromisní pohled na u nás neznámé události,který chytí a nepustí až do samého konce.Ve finále tu nejde ani tak o samotné vyšetřování (jakkoliv je natočeno dobře),jako spíš o svědectví poměrů v Izraeli, o tom jak to tam (ne)funguje a že máslo na hlavně mají obě strany.Osobně jsem po shlédnutí celé série opravdu rád,že žiju tam kde žiju a najednou se spousta událostí a problémů jeví jako nedůležité...80% (15.10.2019)

Nesmírně silné a aktuální téma vztahu Židů a Palestinců uprostřed Izraele začalo prvním dílem hodně vlažně a zmateně. Dokonce jsem si říkal, že tenhle seriál nebude úplně pro mě a měl jsem sto chutí ho vzdát. Nakonec jsem ale odolal tlakům průměru a pustil se do druhého dílu. Ten už začal být jasnější a přímočařejší. Dokonce musím říct, že druhý díl byl dost možná vrchol seriálu. Strach z neznáma, napětí v každé vteřině. Jenže nastoupená kvalita po čtvrtém díle opět spadla do totálního průměru. Dokázal bych si představit, že seriál má i pět dílů. Vražda je zřejmá, vyšetřování poměrně rychlé a tak jediné, co na seriálu je navíc jsou myšlenky a názory Palestinců a Židů v dost tak problémové zemi, aneb co všechno dokáže jedna (dvě?) víry. Naši kluci nakonec nejsou úplně kriminálkou, ale spíš výpovědí dvou znesvářených táborů v jedné zemi. Dost mě to nebavilo, protože jsem ten extrémismus víry vůbec nechápal. Jsem ale rád, že jsem došel až do desátého dílu, protože zakončení to mělo působivé. (25.07.2021)

Určitě záslužnější tři, nicméně s výhradami, jež mi víc nedovolí. *** Mám silný dojem, že problém série je mj. v nezadržitelném zlomu a rozpadu prvotní vyprávěcí síly a atraktivity tam, kde se původní fabulace volněji popouštějící uzdu fantazii a sledující několik výnosných barvitých obecně kulturních a filosofických motivů, držících diváka v soustředěných úvahách, reflexích, vstřebávání, tázání, znepokojení a napětí, ostře a neplynule, trochu násilně napasovává ke konci na realitu skutečných událostí, a navzdory rozběhnutému širšímu a slibnějšímu potenciálu se odpovědí na ty obecnější otázky u jednotlivých postav nedočkáme. Zatímco zhruba do šestého sedmého dílu víceméně sledujeme Schrödingerův kulturně-detektivní příběh, jenž si drží všechny své vyprávěcí i úvahové potenciality, od sedmého osmého dílu začíná vyprávění strmě a stroze kolabovat do jediné verze zploštělé dokumentární reality, a tohle zadokování se bohužel neobejde bez zbanálnění a změlnění. Konec je tak mnohem plytčí a neuspokojivější, než co navozovala celá první polovina série, scénář trpí zvoleným postupem, kdy se evidentně zpočátku chytalo víc zajíců a tučnějších, než se nakonec mohlo strčit do pytle, aby to bylo košer, a divák jako já je přese všechno poučení, jehož se mu tímhle výletem do blízkovýchodního světa a střetu kultur dostalo, nevyhnutně poněkud zklamaný. Nejvíc se to pro mě zkonkrétnilo v postavě Simona Kohena, do jehož hlavy a srdce bych asi chtěla nahlédnout nejvíce, ale stalo se to více či méně skoro se všemi postavami, jak scénáristé najednou nevěděli, co si s nimi počít a postupně je po vynesení rozsudku zahazovali a opouštěli, aniž by dali divákovi možnost pochopit, co se v nich doopravdy odehrává. Nejkrutěji to odnesla postava Toto, již scénáristé divákovi pravidelně připomínají, aby jí na konci vůbec neumožnili se projevit. *** Kdyby se scénáristé drželi fabulační logiky vlastního započatého vyprávění a dotvořili ho i po dokumentačním závěru u soudu jako smyšlené drama, byl by výsledek zřejmě organičtější a snad by i z reality odzrcadlil víc, kdyby dali příběhům postav osudová vyústění, nechali je vyrovnat se dle svého naturelu s výsledkem soudu i společenskou a politickou atmosférou v zemi a odhalili divákovi své niterné reakce. Takhle jsme po vynesení rozsudků skončili s prázdnou, bez sebemenší katarze, jen proto, že u reálných předobrazů si tvůrci dál nic fabulovat netroufli. Nicméně soudím, že i přes tuhle závěrečnou frustraci to stojí za shlédnutí. *~ (14.06.2020)

Veľmi slabé, nebavilo ma to. Sledovať ako Semiti neznášajú Semitov a jedni aj druhí sú náboženskí fanatici, to nestojí za môj čas. Jedni si bijú hlavú o múr a pri modlitbách sa kymácajú ako pri duševnej poruche, druhí všade kričia Alláhu akbar, a celý dej je z polovice vyplnený ich katastrofálnymi spevmi, ktoré sú vlastne permanentnými výkrikmi v štýle áááááááááááá. Otras. (07.10.2021)

Seriál ve mně zanechal velice rozporuplné pocity; na jednu stranu šlo o skvělý náhled do palestinsko- izraelských vztahů se všemi manipulacemi a politickými tlaky, které ukazují, jak bezcenný je lidský život, na druhou stranu tvůrci zřejmě trpěli Alzheimerem, protože v některých epizodách ztratili přehled o předchozím ději, a výsledek pak působil mírně řečeno podivně. 4*- (16.09.2020)