Caddyshack

Před mnoha lety se mi to děsně líbilo, byla to jedna z nejvíc kulervoucích komedií mého mládí. Jistě, humor je z velké části velmi "americký" - trochu toaletní, trochu primitivní a jednoduchý, jenže narozdíl od Prciček a podobných hovadin tenhle film prostupuje něco hlubšího, jakýsi zvláštní duch inteligentní, místy dost jedovaté a rozhodně dobře ukryté satiry. Každopádně Chevy Chase a Bill Murray jsou jedni z nejlepších komiků amerického filmu, protože druh "sellersovkého" humoru, který předvádějí, je skvělý a nesmrtelný. (05.06.2005)

Absolutně bezvadná komedie Harolda Ramise (jo, je to TEN Egon z Krotitelů duchů) s Billem Murrayem a Chevy Chasem. Viděl jsem ji snad stokrát, ale pokaždý se pobavím stejně. Geniální scéna v bazénu nebo Murrayův souboj se syslem... Jenom škoda, že Murray tu není častěji. Rodney Dangerfield mi moc nesedl, ale některý z jeho hlášek se prostě zapomenout nedají. Jestli překousnete, že ten film už má přece jenom něco za sebou, po****te se smíchy. (09.04.2006)

Poctivé dve hviezdičky. (Ani by som neveril, že niečo také sa dá vážne napísať, ale vida, napísal som...;)) Aktualizácia: Po druhom a treťom pozretí musím pridať hviezdičku a to som ešte dumal, či nepridám dve. Asi som na prvý pokus nepochopil, že tento film nemá hlavného hrdinu (resp. že sú hlavní všetci) a príliš sa sústredil na Chevyho... :) (17.12.2014)

Ach bože, ako nerád dávam 2* komédii s mojimi obľúbencami Chevym Chaseom a Billom Murrayom. Hlavne u Chevyho to bolí, keďže má naviac ako pár krát za film sa objaviť a nemať poriadny priestor. Zachraňovať to musí Bill, čo sa nie vždy darí. Vďaka bohu za geniálnu pasáž na kúpalisku s jedným skvelým absurdným vtípkom (synchronizované plávanie) a jedným brutálne úchylným a totálne vtipným joke-om (tyčinka). Zasmial som sa veľmi zriedkavo (napr. dávenie do auta), Rodney Dangerfield bol trápny a chybou bolo aj to, že film takmer nemá hudbu. Nahotinky to zachránili. 5/10 (27.08.2006)

Díval jsem se na ni a dech se mi zrychloval. Zdála se být úzká, ale přesto mě jen pohled na ni vzrušoval. Na chvíli jsem zaváhal. Poklekl jsem a vsunul do té dírky nejprve dva prsty. Uvnitř byla vlhká. Cítil jsem, jak se roztahuje víc a víc. Nejraději bych prozkoumal její tajemství celou rukou, abych věděl jaká překvapení skrývá. Ale na to byla příliš těsná. Pravidelnými pohyby jsem se snažil udělat prostor a vlhkost neustále narůstala, až jsem ji cítil v celé dlani. Mé tělo se chvělo, těžce jsem zalapal po vzduchu. Na kolenou, na čele stékající pot. Popustil jsem kalhoty. Uchopil jsem toho obra, který byl pro ni nachystaný. Ještě jsem po něm párkrát přejel rukou. Byl dlouhý, tvrdý, ale v ruce tak jemný. Přiložil jsem jeho konec k cíli. Ta mokvající bestie se snažila klást odpor, musel jsem několikrát prudce přirazit celým tělem. Nakonec ustoupila pod mým stále rostoucím tlakem a vpustila mé monstrum do sebe. Pomalu jsem do ní pronikal stále hlouběji. Teď už byla krásně poddajná, vyhrál jsem. Měl jsem před očima, jak stříkám dovnitř a vše vytéká zpět sílou gejzíru. Už jsem to zažil tolikrát, přesto je ten pocit stále stejně opojný. Je to jako droga. Z druhé díry asi dvacet metrů ode mě se vynořil sysel. Pozoroval mou marnou lopotu se zahradní hadicí, jak se ho už po tolikáté snažím vyplavit z jeho nory v zemi. Vycenil své veliké bílé zuby a vypadalo to, že se směje. Nenávidím ho. Nejraději bych rozšlapal ten jeho drzý ksicht. (06.07.2012)