Les lásky

Jak nazvat tenhle film? Les lásky určitě ne! Spíš ojedu ti rodinu a uvidíš, co se stane dál! Všechno ve filmu je bohužel až moc předvídatelné a trošičku si snímek sám sobě na konci sere do huby, ale funguje to, sice překvapivě, ale funguje! Z univerzitního přísného taťky se nám tu vyklube pankáč, co radši hodí šibenicí. Ubrečený kurvičky, které vůbec nemají ani trošku IQ. Holčička co by za 50 jenu vykouřila starýmu na 3 ejakuláče a neodolatelný hnusný plesnivý dědek, kterej má každou frndu, co vidí a to nemluvě o penězích z majetku, který mu ani nepatří. Celkově je to povedené a komediální, nějakej ten gore tam je, takže jsem spokojenej. (16.03.2022)

Sion Shono se může směle rovnat světové režisérské špičce, protože jeho režijní trademark má větší koule než leckterý současný hollywoodský thriller. Je fakt, že v případě svého posledního filmu se občas lehce utrhne ze řetězu, jenže co naplat, když je to pořád tak kurevsky dobře natočené. Kontrast vysoce estetizovaného vizuálu a odporného násilí je tu naprosto nevídaný a ve spojení se zvláštně „jemným“ soundtrackem vytváří dohromady jakýsi kolorovaný film monstrum, který je střídavě pohoršující a zároveň zvráceně fascinující. Některé pasáže by si možná zasloužily trochu prostříhat, nicméně nemůžu říct, že bych se navzdory skutečně poctivé stopáži dvou a půl hodin nějak významněji nudil. The Forest of Love navíc funguje nejen jako rozsáhlá rekonstrukce těch nejhorších kriminálních živlů v Japonsku, ale také jako prvotřídní rodinný thriller o jednostranně vedené, ultrapřísné výchově včetně jejích bolestivých důsledků. (22.03.2020)

Kroužek sebevrahů mám na seznamu už roky,ale jelikož na něj zatím nedošlo,je Les lásky moje první setkání se Šionem Sono a jsem vlastně celkem spokojený.Teda pokud se vůbec dá mluvit o jakékoliv pozitivní emoci u podobného filmu,kde se mučí lidi elektřinou,porcují se v mixéru a jedna z hlavních postav (vlastně ne jen jedna,ale skoro všechny) jsou tak extrémně nesympatické,až mi z toho dobře nebylo.K tomu třeba připočíst klasickou japonskou tendenci všechno přehrávat a ještě umocňovat už tak šílené věci.Snad jen ta stopáž je moc a klidně bych se mohlo o půl hodiny krátit.V tomhle případě věřím,že rozdělení na díly v rámci seriálu může být lepší...60% (03.08.2020)

Viem si živo predstaviť ako Netlfix kontaktoval Šiona Sona a nadviazal s ním spoluprácu. Netflix pristúpil k šialenej dohode ktorá znela tak, že si Sono môže natočiť čo len chce aj budget dostane len nech to je od neho. A Sono povedal: Okej. Samozrejme som si to vymyslel (ale mohlo sa to tak stať) no The Forest of Love mi pripadal ako natočený podľa môjho výmyslu. Sú tu všetky prvky ktoré Sona preslávili, ktoré často používa a jasne poukazujú na jeho rukopis. Ktoré to sú už písali aj ostatný užívatelia, nebudem sa opakovať, iba dodám, že mňa na ňom najviac fascinuje práca zo scenárom. Zdá sa mi, že pri písaní používa inú metódu než Aristotelove štyri základné body drámy na ktoré je západný svet navyknutý. No nie som odborník na film, takže to nemôžem potvrdiť na 100%. Ak mi niekto vysvetlí a odôvodní to, že podľa tejto úplne klasickej štruktúry píše aj Sono, tak mu poďakujem a uznám slovami filozofa, že viem, že nič neviem (Viem, že ide o výrok Sokrata ale nejaký Aristotelov ma teraz nenapadá). Z The Forest of Love som divácky mimo. A byť takýmto spôsobom mimo, to mám rád. (19.11.2020)

PURE !!! Naprosto čistý Japonsko a naprosto čistej EXPLOITATION. A tradiční klasik Sion Sono. Bohužel, jak již zde bylo napsáno, Sono netvoří nic nového, ale vrací se k již zpracovaným látkám. Zejména COLD FISH, Les Lásky je vlastně takovej jeho "remake". Nebo spíš děj a jedna z postav, je totožná s tím majitelem akvaristiky z Cold Fish (s tím zlým). Ale i Suicide Club dostane prostor a další. Má to výbornej vizuál. Je to až lyricky , snově zpracovaný. Což je právě ta nádhera!! Naivní svět čerstvě fyzicky dospívajících studentek se snoubí s těžkým psychickým exploitem, extrémní šikanou a scény krásných dívčích naivních představ střídají scény násilí a ponížení a absolutní dominance agresora nad obětí. Tohle osobně fakt můžu a vrátilo mne to do mých nejlepších filmových explo-období. Ale nemusí to pobrat každý, je to fakt hodně Japonský, hodně ujetý, často WTF a nejdoucí nikam. Výpověď a sdělení filmu si musí divák hledat sám. Sono neříká tak ani tak, jen předkládá scény za a nechává vše na divákovi ... (21.03.2020)