Shock Corridor
Shock Corridor
Režie:
Samuel FullerScénář:
Samuel FullerKamera:
Stanley CortezHudba:
Paul DunlapHrají:
Peter Breck, Constance Towers, Gene Evans, James Best, Hari Rhodes, Larry Tucker, Chuck Roberson, Neyle Morrow, Bill Zuckert, Paul Dubov, Philip Ahn (více)Obsahy(1)
Johny Barret se nechá zavřít v psychiatrickém ústavu, aby napsal reportáž o vraždě, k níž zde došlo. V mikrokosmu ústavu se odrážejí nejpalčivější problémy celé Ameriky, od rasismu přes nedostatečné vzdělání až po hrůzu s atomové bomby. Johny Barret najde vraha, ale zahubí ho strašlivě ubíjející všední život psychiatrického ústavu. Tento pozoruhodný psychothriller byl natočen podle námětu Fritze Langa. (Karlos80)
(více)Recenze (34)
Scenár a námet viac než zaujímavý preto ma zaráža že táto originálnosť dostala takto zlé spracovanie. Nezaslúžilo si to obliecť takto vizuálne zlý kabát. Nedá sa prižmúriť oči ani pri pohľade na rok vydania. Celá zápletka stojí na tom ako sa reportér ktorý predstiera psychickú poruchu dostáva do psychiatrickej kliniky pričom jeho cieľom je vyspovedať tu prítomných pacientov ktorý majú čo dočinenia s vraždou ktorú sa on sám snaží objasniť. Je zaujímavé sledovať ako sa popri prehlbovaniu deja a rozhovorov s pacientmi pomaly ale isto začínajú prejavovať známky psychických chorôb aj na samotnom reportérovi ktorému to podstatne sťaží pátranie po skutočnom vrahovi. Ide o nečakaný zvrat ktorý skvelo dotváral atmosféru psychiatrického ústavu. Silnú stránku tvoria hlavne herci. Ich výkony psychicky narušených ľudí boli úchvatné. Mňa osobne najviac bavil černoch ktorý si myslel že je beloch a hral sa na kukluxklan. Nadával tam ľuďom do negrov, mal dosť radikálne názory. Tieto pozitíva však nezachránili celkoví dojem s filmu. Pri sledovaní som ma pocit akoby boli niektoré scénky dotáčané po skončení nakrúcania. Hrozné boli scény ktoré sa nakrúcali už pred na-točeným plátnom. Zo zvukom v dialógoch tiež nebolo všetko v poriadku. Akoby boli tvorcovia v časovej tiesni. škoda mohlo to byť vynikajúce. ()
Možná jeden z Fullerových vrcholů. Naprosto brutální film z blázince. Jednoduchý detektivní příběh upozorňuje možná poněkud okatě na neduhy současné americké společnosti, ale ta humanistická snaha se cení. Opět geniální práce se stylem, brutální násilí, zvrácený humor. Fuller si vyhrál s filmovým vyjádřením postupného šílení hlavního hrdiny. Expresivní formě napomohly i barevné prostřihy. Pokud jste neviděli skvělý dokument "Tigrero: A Film That Was Never Made", tak věřte, že barevné scény vodopádů a indiánů natočil sám Fuller, když se připravoval v Amazonii na svůj film, který se tam měl odehrávat. Velkým plusem pro mě je (podobně jako u Hitchcockova filmu Rozdvojená duše) i ta psychoanalylitická rovina, která možná není stoprocentně věrohodná, ale neuvěřitelně zábavná. btw. Šílenství člověka přesvědčeného, že je důstojník z občanské války si vypůjčil (předpokládám) David Lynch v seriálu Městečko Twin Peaks... ()
21. Zlatý Glóbus za rok 1963 - nominace (1) - Objev roku (herec) - Larry Tucker ()
Výborný a potencionálne zaujímavý začiatok, ktorý vystrieda niečo ako pokus ukázať psychiatrickú liečebňu a zmýšľanie bláznov. Ku koncu sa to lepší, aj keď takto vystavený príbeh pôsobí strašne naivne a dej je ľahko predvídateľný. Celé to ešte zráža televízne spracovanie, ktoré je ako vystrihnuté z niektorej z epizód "Twiligh zone" alebo podobného seriálu. Celkove film pôsobí staršieho dáta a nie je to len čiernobielu kamerou. Navyše ma tie neustále výkriky, revania, híkanie a rôzne spevné árie totálne iritovali, až som mal chuť pretáčať scény. Aspoň že herecké výkony boli vieryhodné a film navzdory mnohým výhradám ubiehal utešene rýchlo. Hodnotenie: 60% ()
Píčovina na entou. Nechápu, proč jsem si tenhle blivajz stáhl. ()
Příběh cesty novináře za reportáží z psychiatrické léčebny je pro Fullera záminkou pro inscenování svých stěžejních témat vlastenectví, komunismu a rasismu. V podání bláznů psychiatrické léčebny dostává realistický příběh podobu fantaskního podobenství o americké společnosti. ()
Samuel Fuller je dnes už legenda, žel v Čechách nepříliš známá a tak poděkujme MFF KV za možnost poznání jeho umění. Chodba šoků v mnoha detailech představuje základní stěžejní body jeho tvorby. Je to poctivý thriller o posedlosti, hledání pravdy, lidské psychice a ukazuje i na neduhy tehdejší společnosti (rasismus a jaderná krize). Fuller byl mistrem černobílých obrazů (škoda, že nebylo možné sehnat lepší kopii), ovládal kinetiku kamery a neměl problém jak s dialogy, tak akcí na plátně. Na filmu je trochu poznat datum výroby, ani tak ne po technické stránce jako na obsahu a vyprávění. Film občas už působí naivně a figurky jsou tu až příliš jednoduché. To ale nic nemění na tom, že se jendá o silný zážitek s možná až příliš jednoduchým, přesto důležitým poselstvím!... 75% ()
Intenzivni zalezitost, ale proc ty barevne vsuvky??? :-) Neomraci, neurazi... ()
Bohorově jsem očekával nějaký další prastarý nudný thriler z blázince a dostal jsem pořádný šok! Chodba šoků má sice thrilerový námět - novinář přichází jako pacient do blázince odhalit vraha, ale je to z 99% drama....a taky naprosto kurevský psycho! Blázni tady nejsou roztomilí excentrici šikanovaní velkou sestrou jako v Přeletu či v jiných filmech, ale naprostí a totální psychopati, z jejichž projevů mě vstávaly chlupy na rukách který ani pořádně nemám. Operní fanatik, komunista přesvědčený že je jižanský generál, černoch nenávidící negry či atomový vědec, který se zbláznil z pokusů. Hlavní hrdina se pod vlivem okolí začíná sám měnit na blázna a čím blíže je k odhalení, tím je jeho stav horší. Finále a pointa jsou brutální, stejně jako triky s černobílou kamerou a prostředím (bouře) a narovinu, takový psycho jsem ve filmu z roku 1963 nečekal. ()
[2,5*] "Do you think they'll let me out of this place now that I'm all right?" Hrozne naivné a protivne melodramatické béčko s béčkovými hercami. Nič viac, hoci tu je snaha maskovať to výbornou kamerou - najmä na tie pôsobivé vidiny (čiernobiele aj farebné) sa veľmi dobre pozerá, veľká škoda, že celkovo je ten film taký prihlúply. Americká psychiatrická liečebňa je podľa komickej predstavy tvorcov poriadny blázinec, v ktorom operuje miestna pobočka KKK na čele s čiernym vodcom, pohybuje sa nebezpečná skupina nýmf a v ktorom tí najväčší blázni náhle zázračne ozdravejú (napr. atómový fyzik s IQ 6-ročneho!) a tí úplne zdraví sa zase totálne zbláznia. Herci v hlavných rolách sú neprirodzení a teatrálni, hlavný hrdina (strojený krásavec Peter Breck) nepríjemne prehráva, jeho priateľka (Constance Towers) je zase nepresvedčivo hysterická. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. "A man can't tamper with the mind by living in a metal hospital and subject himself to all kinds of tests and expect to come out of it sane." ()
Už když jsem si přečetl popis děje a zjistil jsem, z jakého roku film je, zajistila si Chodba Šoků můj respekt. Takový námět mi na šedesátá léta prostě přijde vskutku nadčasový a ani způsob, kterým zde byl zpracován mě nezklamal, i když bych si to samozřejmě dokázal představit i o dost poutavější, stačí si představit něco podobného v rukou nějakého současného thrillerového mistra jako je třeba Fincher... Každopádně ale stejně docela klenot. 8/10 ()
Shock Corridor má zajímavý námět (novinář chce pulitzera a tak předstírá blázna, aby se dostal do cvokhausu a zjistil, kdo zavraždil jistého pacienta), ale průběh příběhu je poměrně nudný. Vyšetřování se sestává z toho, že protagonista přijde za nějakým pacientem, který odprezentuje své šílenství a později podá část informací o oné vraždě. V tomto ohledu je to dost monotónní a trapně vystavěné. Samotní pacienti jsou však skvělý: Jsou jim napsány skvělé dialogy, takže interakce s nimi jsou humoristickými vrcholy filmu a současně se v nich mísí dobová paranoia ze studené války a jižanský rasismus. Filmový blázinec byl metaforou k tehdejší Americe, tudíž filmu nelze upřít jistý přesah a jistou zajímavost, ale uznávám, že moc do hloubky to zase nejde. Protagonista však nebyl dost psychologizován na to, abych jím byl zaujat a zajímalo mě, jak to s ním dopadne. ___REMAKE: Kdybych ho dělal, tak bych buďto vyhodil celou detektivní linku i protagonistu a nechal diváka jen pozorovat pacienty blázince, jak spolu navzájem vedou rozlišné konverzace. Personál by z nich mohl být bezradný a nebo by se na něj přenášelo šílenství těch, které má léčit/vést. Pokud bych měl být věrný tomuto filmu, tak bych prvních 20-30 minut filmu nechával diváky poznávat protagonistu, jeho touhy a obavy, než bych ho poslal vyšetřovat vraždu do psychiatrické léčebny. Na scénáristu by byly kladeny jisté nároky v tom, že by musel učinit celé vyšetřování více poutavé a zdařile si hrát s divákovými očekáváními ohledně toho, jestli se už sám nezbláznil či jestli ten případ stihne vyšetřit dříve, než se sám zcvokne.___ Fuller tyto nutnosti dostatečně nenaplnil a jeho scénář tedy není tak chytrý, poutavý ani komplexní, jak by si látka žádala. Film by si rovněž zasloužil výraznější a ulítlejší styl - on by ostatně sedl k dané látce. Kamera filmu je příliš statická a živý střih film rovněž postrádá. Přitom by si šlo velmi vyhrát s řadou nespolehlivých vypravěčů a pro diváka by celé to odkrývání vraždy mohlo být mnohem zapeklitejší a zajímavější záhadou... ()
FULLER FOR EVER. Líbilo, i když nejmíň ze všech fullerů, co jsem tu viděl. Ale to bude tím, že a) jsem jich viděl moc za sebou b) rozčilují mne přepjaté scény z psychiatrie, kde je jeden záchvat za druhým, což je prostě blbost. Přes to všechno výborný film a vzhledem k roku vzniku dokonce vynikající. ()
#19 The Criterion Collection - http://www.criterion.com/films/534-shock-corridor ()