Stopař

film rozprávali stopárove oči jeho gestá a nesmierne podmanivé piesne v podani Archie Roacha (mimochodom vďaka za preklad textov piesni, mali naozaj zmysel a hĺbku). Hlavnú postavu hral domorodý Australčan a hral to úžasne. Suchý austrálsky buš pálivé slnko čierny domorodý stopár a traja odporní belosi. Dalo sa tušiť ako to skončí, ale to vôbec nevadí a som rád, že som sa s tým koncom nemýlil. (02.04.2017)

"Stopař" není de Heerovým nejlepším filmem, ale lecos na něm zaslouží ocenění. V první řadě neokázale snímaná krajina a tvář Davida Gulpilila, která jako by byla její zmenšeninou. V druhé prvky přibližující dílo folklóru (v naší tradici by se nabízelo srovnání s kramářskou písní) : režisér nejenže zploštil příběh, postavy i dialogy do symbolické dvojrozměrnosti ; navíc prostřednictvím baladických písní vytvořil další vyprávěcí rovinu a akční výjevy nahradil příjemně expresivními malbami. Divákům se tak přiznaně předvádí nikoli skutečnost, nýbrž její naněkolikrát lomený odraz. Dílo pozoruhodné i přesto, že neříká víc než : rasismus je zlo. (25.12.2014)

Jsem moc ráda za tip na Stopaře, který se ke mně dostal a díky moc za něj, protože jsem tak objevila dalšího neznámého režiséra Rolf de Heera. Když jsem si přečetla jeho biografii, tak je celkem jasné, co chtěl tímto snímkem divákům předložit a co ho trápí zřejmě už hodně dlouhá léta. Téma rasismu je a ještě dlouho bude choulostivou záležitostí nejen v Austrálii, ale v mnoha jiných zemích a přiznejme si to na rovinu i v mnohých z nás. Způsob zpracování se mě asi dotknul nejvíc, protože poslouchat tu podmanivou muziku se zpěvem, který přirozeně zapadal do celého příběhu, mě úplně rozebral na malinké kousíčky, taková to byla balada. Výhrou do loterie byla volba Davida Gulpilila do hlavní role, byl vynikající jen s těma jeho všeříkajícíma očima a já vám doporučuji přečíst si i jeho biografii. Osobně bych ho moc ráda viděla například tancovat, to bylo překvápko, že je to i úspěšný tanečník :-) Ne ne, je škoda nechat Stopaře někde v koutku zapomenutého a já ho v každém případě doporučuji. Hodnocení je na hraně mezi čtyřkou a pětkou, ale ta podmanivá muzika........... Archie Roach zkrátka u mě zabodoval:-) (31.07.2014)

Pravdu má předhodnotitel StaryMech, tenhle film má blízko ke krámářským písničkám, k lidovým morytátům, které měly na konci mravní ponaučení. Hned mne praštily do oka ty naivisticky malované tabule, které jsou zde namísto explicitně krvavých scén. Proto i postavy jsou archetypální a putují vstříc svému osudu pouští, kde musí čelit svým ďáblům, tak jako staří světci čelili ďáblu v poušti (byť většinou s lepším výsledkem). Poněkud z toho vybočuje postava Stopaře, který zde má více nadhledu, poněvadž žije ve světě bílých i černých. Leč on v putování vzdaluje se světu bílých, což je symbolizováno jeho odstrojováním, ale zcela se již oprostit nelze. (04.09.2016)

Hledají a stopují domnělého vraha. Tři běloši a jeden domorodý stopař. V nádherné, nehostinné krajině. Den po dni, hodinu po hodině, minutu po minutě. Dere se to na povrch a nejde to zastavit. Jejich názory, víra i přesvědčení jsou tak rozdílné, že to, co možná nakonec naleznou, budou jen oni, takoví, jací jsou doopravdy. Hluboko zakořenění v rasismu, váhaví, výbušní, ale i nerozhodní, schopní odpouštět a možná najít odpuštění. A tohle vše, prošpikováno opravdu skvělou muzikou, která byla přesně tím malým zobáčkem, která rozhodla o mém bodovém hodnocení. Takže zase za pět, nečekaně. Jednu věc vím ale jistě. S tímhle pánem režisérem jsem ještě zdaleka neskončil. Pokud od něj ještě něco seženu. Bylo by to víc, než dobré, tohle si troufnu tvrdit po jeho prvním filmu. Ps: moc dík uživateli Ambron za link, máš to u mě. (16.07.2015)