Bez státní příslušnosti

je celkem jasné,že tzv.vítače tohle utvrdí v tom jak je všechno strašně špatně,kdežto pro ty co volí spd a o víkendu si s chutí zahajlují s Ortelem to bude jen tupá agitka,nicméně v reálu je to hlavně silná káva,která ukazuje,že se co týká migrace jde o boj,který vlastně nemá vítězů.Možná to místy trochu smrdí klišé,aby to vyvolalo potřebné emoce,ale věřím,že zhruba takhle to opravdu funguje.Moc hezky tu Stateless ukazuje tři tábory.Bezradné úředníky,kteří přes všechna pravidla,nařízení a vlastní (ne)schopnost zapomněli být lidmi.Stráže v uprchlickém táboře,kteří jsou buď hovada,nebo ignoranti a nebo lidé,kteří by snad i chtěli dělat věci správně,ale nemají moc možností.No a pak samotní uprchlíci,kteří jsou degradování na "anonymní" dav,který dozorci oslovují číslem jako ve vězení i když v něm nejsou a většina z nich chce pouze lepší život pro sebe a svoje blízké.(je možná trochu naivní,že jsou zde všichni zobrazeni jako klaďasové,ale byl jsem s tím ok).A ti všichni se pak sejdou na místě,které se jim postupně zadře za nehty a jednoho po druhém je sežere za živa...80% (31.07.2020)

„TOHLE SE MUSÍ ZNIČIT ZEVNITŘ…“ Pravda, čekal jsem víc nějaký útisku, špatnýho zacházení atd. A vono je to spíš o tý události, jak tam ubytovali tu zoufalou australskou občanku. Abych nekecal – ten život a strasti nebo spíš uprchlický problémy jsou tam taky, takže mám (máte) možnost poznat, že život není spravedlivej. Kurva není! Ale já nejsem „sluníčko“, takže spoustu věcí chápu (i když možná po svým…). Víc než o těžkej život imigranta jde o obvinění systému. A taky vo tu jednu šílenou píču. Nakonec je mi líto těch obyčejnejch zaměstnanců…. Jo a prej už je to teďka v pořádku…       /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Děkuji úřednici za odebrání dětí.  /// Thx za titule „Mirka Spudilová“.                   PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (20.12.2022)

Uprchlická krize je jednou z (mnoha) výzev současného světa a bylo jen otázkou času, něž se tomuto fenoménu bude věnovat i nějaký televizní seriál. Mozaika příběhů několika lidí z detenčního centra pro uprchlíky v Austrálii má své reálné předobrazy (jak tvůrci neopomenou před každých z celkem šesti dílů seriálů v úvodu zmínit). Patrně záměrně byly vybrány osudy dost rozdílné, kdy lidé na útěku mají různé motivace, jinak se jim daří ekonomicky, mají jiné rodinné zázemí, apod. Co je však společné, je přímo hmatatelná míra frustrace z jejich osudu. Ta se zejména v prvních dílech přelévá i na diváky a vytváří tak ambivalentní pocit, kdy si na jednu stranu chcete pustit další díl, ale na stranu druhou vám z toho moc dobře není. Zapomeňte na to, že by se zde servírovaly kdovíjaké "happyendy" plné kýčovitého uvědomění typu "jsme přece všichni lidi" a "na kulturních rozdílech nezáleží". Cesta Ameera z Afghánistánu přes Pákistán a Indii do vysněné Austrálie (kde, jak si říká mezi kamarády, přece každý může plnit své sny, že jo...) je plná důležitých životních ztrát, frustrace ze vzájemného nepochopení, kritickou ránu zasazuje zrada (trochu očekávaná) ze strany pašeráků lidí, kteří v konečném účtování vycházejí asi jako nejvíc negativní osoby (i když jejich životní příběh nám v seriálu načrtnut není). Jiné to má Sofie (Yvonne Strahowski), která řeší dlouholeté vztahové problémy s matkou a sestrou (však to znáte, rodič preferuje jednoho z potomků...) a útěk do náruče podivné sekty pak řeší tím, že se vydává za německou občanku a požaduje deportaci do své "země původu" - Německa (tedy přesný opak toho, co žadatelé z detenčního centra dělají). Šílené, kam člověka může dohnat psychická krize. Jsou tu samozřejmě i postavy pracovníků detenčního centra. I na nich můžete vidět, jak je drsná práce postupně mění, z idealistů se stávají nástroje represivního systému až nebezpečně rychle, nicméně rozhodně tu nejsou vykreslení jako "ti špatní". Je jasné, že jejich práce je náročná a často se dostávají do konfliktů, které prostě v daný moment jde jen těžko řešit nějak správně. I oni tak někdy bojují s iluzí podobnou té, která potkává migranty v cestě za "vysněnou zemí, kde už bude jen dobře". Nebo někdy jen podléhají svým dosud snad skrytým sadistickým choutkám v okamžiku, když kamery zrovna nesvítí a "ten čmoud" vás nějak pěkně naštval. Působivé téma a dobrý scénář (který vlastně píše sám život) slibně podbarvuje i velmi dobrá kamera. Díky délce seriálu v podobě šesti dílů se nedostavují pocity "přežvýkávané vaty". Skvělé jsou také herecké výkony. Stoprocentně doporučuji, vzhledem k současné situaci čas na seriály, jak se zdá, opět nastal. (12.10.2020)

Minisérie o uprchlickém táboře, na jednu stranu kvalitně, na té druhé tíživě, ne moc pozitivně natočeno, ve vyprahlém, nehezkém prostředí. Vše je, dá se říct, o schizofreničce v táboře, okolo které se motá vůdce sekty, úřednice, která neví roupama coby, bachaři pod psychickým stresem a všudypřítomnými uprchlíky dožadující se svá práva. Yvonne Strahovski to hraje bravurně, herecký bezkonkurenční. Její proměna je neskutečná. Bohužel až poslední díl dostává trochu spád a napětí. Do té doby to jde od desíti k pěti. Myšlenka podle mého není o hodných nebo zlých migrantech. Jsou obě strany. Jen to ukázalo jak to pravděpodobně vypadá v těch kultivovanějších uprchlických centrech v Austrálii. (20.11.2020)

Ano, bylo to silné a ano bylo to hnusné. Nejsem žádný vítač, ale zasáhlo mě to. Ovšem řekněme si to otevřeně, kdyby tu nebylo té Australanky nezákonně držené v tomto zařízení, tak by tento seroš vůbec nevznikl. Jeden si nemůže dělat názor po tomto shlédnutí, musel by to zažít. Věřím, že se takové věci asi stávají, ale nemůžeme házet všechny do jednoho pytle a každá mince má vždycky dvě strany...Za mě 85% (09.10.2022)