Utrpení Gabriela Fernandeze

Hrôza nad hrôzy, nedalo sa to skoro ani dopozerať lebo to človeku zasadí vážnu psychickú ujmu a niet ani k tomu čo veľa povedať. Neľudské beštie ktoré to urobili nemá cenu komentovať je len škoda,že aj tá vypasená a vyšinutá vulva nedostala trest smrti ! ? Systém v USA je na samom kraji funkčnosti a aj dávam aj nedávam im za vinu,že im utekajú tieto prípady. Ako tam zaznelo jeden sociálny pracovník má cca 280 detí ! ! ! na starostí a štandard by mal byť cca 30. To je veľký rozdiel. Nechcem sa ich zastávať ale niet financie na nič a USA sa rozpadajú takže toto a nielen toto čaká veľký úpadok. Kto neverí nech si pozrie toto a pochopí prečo USA končia. Môžu si za to sami : https://www.usdebtclock.org/ (26.08.2020)

Jaké okolnosti předcházely usmrcení Gabriela Fernandeze? Jak je možné, že k vraždě vůbec došlo? Došlo ze strany sociálních pracovníků k pochybením ve vyšetřování? Jedná se pouze o selhání jedinců, nebo celého systému? Je vůbec možné, že takovéto zlo může existovat za zavřenými dveřmi bytu, aniž by ho nikdo nezaregistroval? Dokument si pokládá všechny zásadní otázky vázající se ke kauze umučení a vraždy Gabriela Fernandeze a odpovědi servíruje divákovi na stůl tak, že mu vysychá v ústech. Bohužel na tom však má zásadnější podíl příběh jako takový než forma jeho předkládání. Po dokumentární sérii Making a Murderer se s podobnými kriminálními tématy roztrhnul pytel a další zpracování prakticky stále dokola kopírují její šablonu. Ani Utrpení Gabriela Fernandeze není výjimkou. Rozhovory s vyretušovanými odborníky, kteří mnohdy dávají na odiv spíše své osobní názory než expertní analýzu, působí uměle a mnohdy nevěrohodně. Jednotliví rodinní příslušníci mnohdy nemají moc co říct a tak „mlátí prázdnou slámu“, ovšem záběry vytržené z kontextu a hudební podkres se snaží zuby nehty v člověku vzbudit nějaké emoce. Reportéři a scénáristi často kladou triviální a bezduché otázky, aby celkový příběh pochopil i ten poslední redneck odněkud z Idaho, kteří sice vyšel jenom základní školu, neumí moc číst a trpí morbidní obezitou, ale za to je schopný jednou za měsíc zaplatit pár babek za Netflix. Právníci jsou zas naopak jednou z nejautentičtějších věcí z celého dokumentu – i přes zářivé vzezření a rádoby emoční kecy je na první pohled vidět, že by poslali na elektrické křeslo klidně svoji matku, kdyby z toho koukalo renomé nebo karierní postup. Ovšem i přes tuto formu zpracování tvůrci vynáší na světlo příběh, který by neměl být zapomenut, který se zaryje hluboko do podvědomí jedince a to nejpodstatnější, který udrží odkaz Gabriela Fernandeze naživu. (01.11.2020)

Klasicky velmi kvalitně natočený dokument od Netflixu. Jenomže je to vážně sakramensky dlouhé. I když chápu, že se nemají týrat děti, tak by stejně podle mě bohatě stačil dokumentární film. Tady se dokumentaristi snaží vyzpovídat úplně všechny, co znali Gabriela. Od rodičů, kamarádů, učitelů, rodinný příbuzní až po sociálce atd. Vlastně těch reálných záznamů ani není tolik vidět. Sice se všechna týrání vysvětluje do detailu, ale fotek těla je málo. 69/100 (10.11.2021)

Plusy: Výběr případu, který se nejen týkal týrání dětí, ale i selhání státu v ochraně oběti. Přestože svědčila pro násilníka, musím vyzdvihnout svědkyni, která se nenechala ovlivnit tím, u čeho nebyla, ale svědčila o tom, u čeho byla. Někde mezi: Houževnatost oběti, prezentované často usměvavými fotkami. (Případ nezpochybňuju, vím, že děti rychle odpouštějí, zvláště, když se k rodičům upínají jako k jedinému domovu. Nemluvě o horších případech, kdy si nechají namluvit, že chyba je u nich. Což byl ostatně i Gabrielův případ.) Mínusy: Samozřejmě případ a exemplární příklad homofobie (řešit budoucí sexuální orientaci u 8iletého dítěte!). Hodnocení: 85%. (04.03.2021)

100%. Je úplně jedno, jestli jste žena, muž, mladý, starý, heterosexuál, homosexuál, běloch, černoch... u tohoto seriálu bude všem tuhnout krev v žilách. A to je ta nejúctyhodnější žurnalistika - když tak silné a autentické emoce dokáže dokument vyvolat i v cynikovi jako jsem já. Protože jedině pak se může něco skutečně změnit. Ne povaha vrahů, ale systém a hierarchie, která to všechno umožnila. A představa, jak vysoko to sahá, je snad děsivější, než čin samotný. Nemám k dětem nijak silný ani osobní vztah, ale u Gabriela Fernandeze jsem vysloveně trpěl. Jeden z nejemočnějších a pro mě osobně nejdůležitějších dokumentů vůbec, který mě trvale ovlivnil a výrazně přispěl k mojí chuti věnovat drahocenný čas, energii a finance prospěšné práci pro společnost. Obsah tohoto seriálu je tak strašidelný, že si u mě Netflix (vedle dalších skvělých dokumentárních seriálů) vysloužil nálepku dokumentárního génia. Gabrielovu tvář budu mít před očima ještě hodně bezesných nocí. (04.05.2020)