Lovec krokodýlů

Mám ráda dokumenty o zvířatech. Neurazí, v televizi to může běžet pořád a nikdy to není vtíravé téma, prostě se na to dá koukat stále. Ovšem pokud se objeví "tyran" Irwin, okamžitě mi naběhne žíla na čele, udělaj se mi mžitky před očima, a když do 30 vteřin nenajdu ovladač vypínám televizi kladivem! Tohle není zoolog, biolog ani antropolog, tohle je ichtilskej debil, kterej akorát provokuje zvířata a pak se diví, že po něm jdou! Málokdy se mi stane, že bych k někomu na obrazovce cítila upřímnou nenávist. Tady to bylo nezvratné. Ten pitomec si o nenávist přímo koleduje, svou trapností, ubohostí, krutostí, důležitostí jak sáňky v létě a hlavně svou pointou! Jinak to ani skončit nemohlo. Rejnok hrdina! (12.10.2008)

Steve Irwin dokáže zaujmout, vysvětlit a udělat konečně pořádnou show, to už tady dlouho nebylo (( ::..... 4.9. bohužel ale už nás nebude zabavovat jak doposud, protože už ho budeme brát neživě, ale snad ho z televize jen tak rychle nestáhnou a my budeme vzpomínat :( ještě jednou díky za jeho odvahu a trošku i ztřeštěnost (08.01.2006)

Tak... a teď se k němu přiblížím a strčím mu palec rovnou... do prdele. Je pěkně nasranej, takže mu ho tam musím strčit. Tak tuhle scénu ze South Parku jsem dříve vážně nechápal, ale když jsem to viděl tak už vím kdo to ten Steve Irwin je. A skutečně tam pořád všem různým potvorám strká palec do..... a nejen to! (08.02.2004)

Stevu Irwinovi se povedlo něco, co se předtím nikomu nepovedlo. Totiž, jen díky němu jsem se začal koukat na pořady o přírodě. Byl to skvělý člověk, který to s ochranou přírody myslel zcela vážně. Ne jednou se stalo, že přímo v pořadu odsuzoval lidi, kteří nosí kožichy ze zvířat a podobně. Je opravdu škoda, že už nikdy nic nenatočí. (14.07.2007)

9 / 10 Je tomu už zopár dní, čo svetom preletela správa, že jeden z najaktívnejších, najznámejších a divácky najobľúbenejších popularizátorov a ochrancov prírody je mŕtvy, ale tá nepríjemná zmes smútku a hnevu mnou aj naďalej preteká ako jed. Priznám sa, Steve Irwin mal od počiatku moje veľké sympatie, miloval som ten entuziazmus a zápal, ktorý sa zrkadlil v jeho usmiatej tvári vždy, keď mohol pred svojimi divákmi odhaliť ďalšiu z krás prírody a živočíšnej ríše. Nikdy som si však neuvedomil, ako veľmi potrebujem vedieť, že ešte aj dnes, v dobe nekonečných bojov o moc, vplyv a peniaze, v dobe, kedy sa viac ako veľkosť charakteru cení veľkosť bankového konta, existuje človek spájajúci v sebe odvahu, múdrosť, vôľu a silu niečo dokázať - všetky vlastnosti, ktoré som si vážil a ctil ako malý chlapec. Aj preto je krutou iróniou osudu, že až jeho smrť kdesi uprostred chladného a mĺkveho oceánu mi opäť pripomenula, čo je v živote skutočne dôležité: pocit, že ho žijete naplno, že každý váš nádych a výdych je ďakovnou rečou za možnosť okúsiť všetky jeho skryté krásy, pocit, že svojim konaním vtláčate svoju pečať do plynutia histórie, nie však zbraňami a úradníckymi pečiatkami, ale rozumom a snahou niečo po sebe zanechať - niečo, kvôli čomu sa oplatí pretrpieť všetky tie momenty, kedy by sme to najradšej vzdali. (06.09.2006)