poster

Srdce v zajetí

  • Velká Británie

    Captive Heart, The

Drama

Velká Británie, 1946, 104 min

Režie:

Basil Dearden

Komentáře uživatelů k filmu (9)

  • T2
    ****

    Film vyznie ako taký príbehovo skromnejší predchodca Veľkého úteku. Herci fajn, rozohrané príbehové roviny vojakov zaujmú, ale veru nezaškodilo by tu zamiešať o niečo viac napätia. /70%/(6.5.2010)

  • dopitak
    ***

    Kolik jen filmů o nacistických zajateckých táborech pro spojenecké vojáky už jsme viděli, kolik jich bylo natočeno? Tak tenhle byl zřejmě první....___ Syrové, postaveno na silném příběhu ženy, která si po zbytek války dopisuje s "manželem", kterého nikdy neviděla. Diví se, jak moc ho válka změnila, kdysi nenáviděného surovce očekává s vyhlídkou citlivého a chápavého muže, těší se na něj a první její reakcí je tak přirozeně smutek, když se ho dočká.____ Kolega Svejky nemá úplně pravdu, protože konec filmu naznačuje budoucnost kapitána Haska. Ovšem film se může lišit od skutečnosti, protože ani Britové při jeho natáčení nepředpokládali, že se v civilizovaném světě najde národ, který bude své válečné hrdiny soudit a věznit za to, na které straně Evropy za naši svobodu bojovali..(3.11.2008)

  • Big Bear
    ***

    Nevím co přesně má mít tento film společného s naším hrdinou a stíhačem RAF Josefem Bryksem. Jelikož jeho osud znám velmi dobře, těšil jsem se, že se film inspiroval jedním z mnoha jeho legendárních útěků po jeho sestřelení nad Francií. Při jednom z nich štípnul dokonce Němčourům na letišti zaparkovaný Messerschmitt 109 a zatčen byl ve chvíli kdy se kurtoval v kabině a chystal k odletu do Anglie... Nic z toho film neobsahoval a já jsem velmi zklamán. Film má společného s Bryksem pouze to, že se jako Čech vydával za Brita (Němci totiž nehodlali Čechům uznat status válečných zajatců vzhledem k připojení protektorátu k Říši. Pro ně byli zajatí Češi zrádci říše a hrozil jim trest smrti. Každý kdo uměl obstojně anglicky tudíž hbitě odtrhl po sestřelení či zajetí nárameníky Czechoslovakia a vydával se za brita.) Bryks je reprezentován Karlem Haškem. Ten dle jeho vlastních slov není voják a při útěku z koncetračního tábora z Dachau se nějak připlete do bojů ve Francii v roce 1940, kde v zákopu najde mrtvého britského kapitána Mitchella od kterého si vezme uniformu a doklady čímž přijme jeho identitu. Britští vojáci jej v zajateckém táboře brzy odhalí, ale když zjistí, že není Němci nasazený špion přijmou jej mezi sebe. Snímek celkem věrně popisuje poměry v zajateckém táboře. Britové i v zajetí uznávali hodnosti a důstojníci dále veleli mužstvu. Němci se k nim chovali podle Ženevské úmluvy a tak měli nárok na balíčky od Červeného kříže, které neobsahovaly jen jídlo a kuřivo, ale i knihy, hry atd... Dále měli nárok na balíčky z domova a i když si stráže při prohlížení a kontrole obsahu značnou část nechali, vždy zůstalo dost aby si zajatci žili v realtivní pohodě. Se zhoršující se situací v Říši to už tak s balíčky růžové nebylo, ale ve srovnání např. s ruskými zajatci si britové a amíci žili v táborech jak páni. To jen na vysvětlenou těm, kteří se při shlédnutí podiví, že v zajateckém táboře se hrál kriket, či že tam byla knihovna atd.. Ve filmu je pár nesmyslů, např. při akci s pozmněňováním dokumentů se akce účastní i nejvyšší zajatý důstojník !!!! Hlídka na věži po vojácích střílí z kulometu Bren !!!! Trefí hlídacího psa, ale vězni si pobíhají ve světlometech bez škrábnutí!!!! Hašek skrývající se za identitu kapitána Mitchella se po návratu po prošetření od armády dozví, že se má hlásit (ač předtím nevoják) u České jednotky jako ! kapitán ! Hašek !!!!!!!!! O milostné zápletce se ani nemá cenu zmiňovat. Chápu, že v roce 1946 chtěli lidé vidět ve filmu lásku a šťastný konec a ne pouhý snímek o přežívání v zajateckém táboře. Těchto informací měli jistě za celou válku dosti...No, snad se ještě někdo někdy bude inspirovat životem Josefa Brykse.(6.6.2011)

  • Homer Simpson
    **

    z infa o filmu: Přesto však u svých spoluzajatců vzbudí podezření, že je nacistickým špionem, pouze jeho chování během útěku (skutečný příběh útěku byl později námětem slavného filmu Velký útěk) je přesvědčí o opaku. Hašek byl chycen a znovu poslán do zajateckého tábora... (Zany) - žádný útěk v tomto filmu není (je zde pouze vidět, že Němci odhalili tunel), ale není vidět že by ho někdo kopal. Spíš než toto bych doporučil Velká útěk z r. 63. Ze začátku se totiž tento snímek strašně vleče.(7.5.2010)

  • d-fens

    ocenenia : MFF Cannes 1946 - Nominácia na 1. cenu(5.1.2013)

  • wosho
    **

    Nejedná se ani o http://www.csfd.cz/film/9795-stalag-17/, ani o http://www.csfd.cz/film/5696-most-pres-reku-kwai/. Filmu silně ublížilo, že se točilo ihned po válce a je v něm ona šablonovitost, který však byla v té době zcela pochopitelná. Navíc, je i na svou dobu trošku zastarale natočen, když si uvědomím, jaká díla v té době již vznikala.(13.6.2011)

  • Kragujevac
    ****

    Komornější a méně nadnesená verze filmu The Great Escape. Ve fimu sice nehrají takové filmové legendy typu Macquen,Bronson,Coburn.... ale i tak zde hrají celkem slušní herci co převádí velmi dobré výkony. První polovina filmu se mi líbila mnohem více než druhá, ale svou atmosféru si film udržel až do konce. Pro mě velmi milé překvapení.(27.3.2013)

  • Petrus1
    ****

    Tak tu máme hned další film ze zajateckého důstojnického tábora. Naštěstí tento byl britský a pro mě teda mnohem záživnější než Hartova válka. Ale jak to tak pozoruju, tak ti důstojníci se zase tak špatně neměli. Dostávali balíky, dopisy z domova (i když někdy i špatné zprávy), měli zahrádku, knihovnu, gramec, klavír a divadelní sbor, ve kterém pořád zpívali Škoda lásky, teda vlastně Roll out the Barrel. Sice neměli čím topit, proto tam musel ten chudák přiložit model plachetnice, kterou bůh ví, jak dlouho vyráběl (ta má asi výhřevnost) a pak všichni utíkali pro balíky a stejně nechali otevřený dveře. To bych jim asi poděkovala. A tak nevím, proč vlastně chtěli někam utíkat a riskovat, že je zabijou. Ale o to tu v tomhle případě až tolik nešlo. Jde o příběh českého pilota, který se vydává za britského důstojníka a aby na to nepřišli basmani, musí odepisovat „své“ ženě, kterou vůbec nezná a aby nepoznala jeho rukopis, rozdrtí si ruku kladivem. Au. Ale jeden z Nácků později má přece jen pochybnosti, ale je tu možnost se dostat domů na základě repatriace. No, a jestli si život zachrání, tak to vám neřeknu, se na to podívejte. „Když máš neomezeně času, neuděláš vůbec nic!“ A s tím já naprosto souhlasím. „Všechno důležité vymyslí zaneprázdnění lidé.“ A taky si nemůžu pomoct, ale hlavní hrdina Michael Redgrave mi (aspoň tady) připomínal Michela Palina. Nebo ne?(10.5.2010)

  • Atia
    **

    Taková britská selanka ze zajateckého tábora...Mnohem raději mám Stalag 17.(11.6.2011)