Režie:
George StevensScénář:
Allan ScottKamera:
David AbelHrají:
Fred Astaire, Ginger Rogers, Victor Moore, Helen Broderick, Eric Blore, Betty Furness, Georges Metaxa, Dennis O'Keefe, Alan Curtis, Ralph Byrd, Frank Jenks (více)Obsahy(1)
Kabaretní hvězda Lucky (Fred Astaire) se stane v den své svatby obětí nemístného žertu kolegů v divadle a raději odjíždí s přítelem do New Yorku, aby se vyhnul veřejné ostudě. Poté, co jeho vykutálený kamarád okrade neznámou dívku na ulici, pokouší se Lucky jeho chování napravit. Sleduje dívku až ke dveřím taneční školy, aby ji našel a omluvil se. Neváhá se kvůli tomu zapsat do kurzů tance. Krásná neznámá (Ginger Rogersová) však není žačkou, jak se domníval, ale velmi dovednou a trpělivou učitelkou tance. Nezbývá než předstírat, že naléhavě potřebuje doučování. Ve filmu Svět valčíků je třeba ocenit jeho gradující hudebně taneční výstavbu, kdy jednotlivá menší čísla jsou podřízena velkolepému finále, impozantnímu číslu Bojangles of Harlem, které svou stylizací připomíná broadwayské jevištní show. Režisérem snímku byl tentokráte George Stevens, se kterým o rok později natočil Astaire ještě snímek Nevěsta v rozpacích (1937). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (49)
Trapně humorné, naivně romantické, okázale mainstreamové, dokonale zchoreografované, s pěknými tanečními čísly...zkrátka čistokrevný produkt z Továrny na sny... V podstatě se to ale neliší od špičkové československé produkce těch let...jen Fred Astaire je lepší tanečník... (Oldřich Nový ale zas lepší milovník a Vlasta Burian lepší komik) Byly to krásné černobílé časy...žádný nostalgický orgasmus u toho však nezažívám... ()
Tento film sa mi páčil o poznanie menej ako Páni v cylindroch (1935). Pritom začal veľmi sľubne, tie scény v tanečnej škole boli super. Potom už ale vyšli na povrch slabiny filmu - slabý scenár a dialógy, hlúpy humor (aký to rozdiel oproti spomínanému filmu, kde som smial v kuse). No a nakoniec piesne, ktoré síce neboli zlé, ale žiadna Cheek to cheek sa tu nekonala. ()
Ginger a Fred potřetí a opět stejně. Opět je tu láska jak hrom, která musí překonat prvotní nesnášenlivost, ideálně společným tancem a poté nějakou překážku. Tentokrát je to jednodušší - Fred má totiž doma snoubenku a neví jak to vyřešit. Samozřejmě nechybí i nějaký ten humor (záložky na kalhotech!) a vynikající taneční čísla. Kouká se na to pěkně, ale je to pokaždý to stejné. PS: Oscar za nejlepší písničku jsem moc nepochopil, protože nejde ani o ústřední motiv a písnička je dost nezajímavá. ()
Dosud jsem viděla Astaira pouze jako starého pána ve Skleněném pekle. Konečně jsem se dopracovala k filmu z doby jeho slávy. A jak tak koukám, již tehdy vypadal jetě. V banální romantické komedii jsem neočekávala žádné velké herecké výkony, takže jsem byla celkem příjemně překvapena civilním hraním zúčastněných. Výjimku tvoří Astair, který hrát neuměl, vynahrazuje to extrémním kroucením zadnicí, které by mu mohla závidět leckterá barová tanečnice. Celkem se divím, že se pohledná a při tanci ladná Rogersová zahazovala s nepohledným a při tanci velmi neladným Astairem, pravda Kellyho hvězda vyšla až o pár let později, ale to raději tančit sama, než s Astairem. Nerada bych však zapomněla na jedno pozitivum filmu, tím je taneční stínohra, to je velice povedená scéna. ()
Fred Astaire natocil najlepsie muzikaly hlavne v 40. rokoch. V 50-tych rokoch potom prijimal aj civilnejsie roly - a mimochodom, dozil sa 88 rokov, coz je nadherny vek. Ako mam rad 30. roky, nejestvoval CGI bordel vo filme, zelene platno bolo sci-fi a PC nejestvovali - ani triky. Ale nemozem sa ubranit dojmu, ze film jede na primitivnej, zjednodusujucej sablone : dialogy -tanecky -hudba , dialogy -tanecky hudba ..... bez deja, s vatovo planym plkanim, a s kopou nudy . 58 % ()
Galerie (43)
Zajímavosti (10)
- Vo filme je použité slovné prepojenie z rozhovoru ústrednej dvojice, "I'm never going to dance again.", ktoré zakončuje dialóg dvojice, ktorá si asi nie je súdená, aby sa v zapätí objavilo v piesni "Never Gonna Dance". Pieseň prechádza do tanečného duetu, ktorý ich naopak spája. (Biopler)
- Drsnější slova se dříve zahlazovala jiným zvukem, například ostřejší dialog slavné dvojice Astair a Rogersová ve filmu přehlušil automobilový klakson. (shimik77)
- Náročné taneční číslo „Never Gonna Dance“ se točilo 47krát, než byl Fred Astaire spokojený. Ginger Rogers už tou dobou tančila s krvácejícími chodidly. (Cimr)
Reklama