Žena roku

Je sympatické, že svojim spôsobom feministický film po väčšinu času ukazuje muža a ženu vo všeobecnosti ako niečo, čo k sebe prirodzene patrí, avšak vo svojej progresivite prestane pokračovať v momentoch, kedy zobrazuje ženu snažiacu sa o kariéru ako niekoho, kto nevie ani zapnúť sporák. Komediálne síce podobné scény fungujú, avšak pôsobia ako vytrhnuté z reality a to aj dobovej. Medzi Katharine a Spencerom to parádne iskrí a nie som si istý, či by takto spracovaná látka fungovala aj s inou dvojicou hercov. Dej pôsobí pomerne riedko, vzťahovú linku by určite oživili napríklad problémy v práci, či snaha o dosiahnutie nejakého kariérneho výsledku, prípadne konflikt s členmi rodiny. 70% (13.11.2023)

Celková nálada filmu pekne ladí s vývojom príbehu. Keď sa na začiatku ústredná dvojica navzájom doberá a flirtuje, je to konverzačná komédia. Neskôr zase romantika. A keď príde prvá vážna kríza, žáner stemnie na drámu tak rýchlo, ako keby ste zatiahli rolety. Keď sme pri tých okenných metaforách, zadarí sa zatiaľ vo vzťahu aspoň vedľajším postavám, ktorých svadbu sprevádza poetický sneh dopadajúci na parapetu. Sentiment sa razom roztopí, aby sme sa na záver ocitli v roztomilej screwball komédii. (22.03.2024)

Chémia medzi novinárom a novinárkou, ktorí po sebe štekajú v stĺpčekoch toho istého denníka, bez toho, aby sa osobne videli, je zrejmá a jasná od prvého osobného stretnutia. Ak existuje vo svete filmu ikonická scéna, ktorá by mala charakterizovať úslovie "preskočila medzi nimi iskra", tak je to práve scéna prvého zahľadenia sa do očí Katherine Hepburnovej a Spencera Tracyho vo filme Žena roku. Márne nie je ani vyobrazenie snaženia hyperambicióznych žien, úplne potierajúcich, či zjavne potláčajúcich v mene práce svoje biologično. Kajúcna scéna náhleho návratu manželky od hektickej kariéry k sporáku je nezabudnuteľná. A predsa je výsledný apel dosť problematický, nielen z dnešného pohľadu. Jednoznačne totiž nasmerúva každú ženu k plienke, rúre a do postele. Milé manželky, panie a milenky - zabudnite na kariérny rast (hoci ste často schopnejšie, jazykovo oveľa lepšie vybavenejšie a výkonnejšie ako muži) - odkedy sa stanete manželkami, prioritou nech je Vám len starostlivosť o dieťa, kuchyňu pre celú rodinu, upratovanie a finálne nočné obslúženie manželových libidóznych potrieb. Pretože on je, po celodennej drine v mene zaopatrenia rodiny, tak nesmierne unavený. (16.02.2021)

Hm, pěkné – film o emancipované ženě. Ale k jakému konci směřuje? Je to jen o Zkrocení zlé ženy. Aby manželství fungovalo, klečí Tess před Samem na kolenou a slibuje seknout se svojí kariérou a býti mu oddanou hospodyňkou. Jsou tam dobré screwball momenty a oddělování žloutků od bílků je boží, ale nahlížet ženu, která má ambice a chce se věnovat něčemu jinému než přípravě vaflí, luxování a rození dětí, jakožto automaticky sobeckou a bezohlednou osobu je tak zkreslující, jednostranný a ideologicky závadný pohled, že je celý ten příběh o ženské pseudoemancipovanosti jedině kontraproduktivní a k naštvání. Zpětně je dojem z celého filmu o to trpčejší, když víme, jak se Hepburn v osobním životě o Tracyho starala, jak se pro něj obětovala, kariéru odsunula do pozadí, aby mu mohla být oporou ve chvílích jeho konstantní krize, a ve finále s ohledem na jeho manželku, se kterou se nikdy nerozvedl, a z úcty k pozůstalým rodinným příslušníkům ani nešla na jeho pohřeb. Veřejnost se aktuálně pohoršuje nad údajně rasistickým Jihem proti Severu a kvůli vlně nevoli se k němu povinně volitelně dotáčí kontextové úvody, tak by bylo fajn, kdyby taky přišla řada na stejně tak důležité úvody o problematických genderových otázkách v klasické hollywoodské kinematografii. Tehdy byl prostě každý film v určitém ohledu ideologicky závadný, ať už chcete nebo ne. Amen. (24.07.2020)

Nenechte se zmást. Víc než k romantické komedii má Woman of the Year blíž ke vztahovému dramatu. A nebýt těch občasných, o samotě stojících gagů, bylo by to drama čistokrevné. Zároveň jsem se nemohl zbavit pocitu, že se dívám na prequel k Adamovu žebru, jen místo dvou právníků a manželské krize, sleduji dva novináře a krizi předmanželskou. Obojí hodnotím dost podobně. Na Hepburn se skvěle dívá, ale nějak nemůžu přijít na chuť tomu kombu s Tracym. Podobně jako v Adamovu žebru i tady to v mých očích moc nejiskří, film postrádá tempo a vlastně nějaký zajímavější scénář, který by hlavně nebyl tak mdle zrežírovaný. Jelikož mám hollywoodské komedie 30. a 40. let opravdu rád, jsem v hodnocení ještě celkem shovívavý. 5/10 (25.01.2018)