Don Šajn

Švankmajerův hold jeho celoživotní lásce - loutkovému divadlu a starým loutkářským tvůrcům, jako byl například Matěj Kopecký. Text vychází z původní stejnojmenné loutkové hry uváděné v 1. polovině 19. století v Čechách. Intonace vynikajícího Františka Filipovského jako vypravěče i hudba, ve které se objevují motivy ze starých kramářských písní se snaží o co nejautentičtější napodobení staré divadelní produkce s mírně parodickou nadsázkou ("teď jsem mrtvej"), kdy snímek zvýrazňuje úlitby divadelníků jejich lidovému publiku a roztomile pokleslý text divadelní hry. Spíš než Švankmajerovou celoživotní láskou surrealismem, je výtvarné pojetí ovlivněné expresionismem (detaily tváří loutek). Působivé nápady (z "probodnuté" hrudi prýští krev, meč odsekne loutce obličejovou část jako symbol smrti) v kombinaci s hudbou a nasvícením vytváří nezapomenutelnou atmosféru. Celkový dojem: 95 %. (19.08.2008)

Originální loutkový film s marionetami v životní velikosti podle donšajnovských her českých loutkářů ve svébytném podání Jana Švankmajera. Výborná práce se střihem, filmařskou zkratkou i typicky švankmajerovské výtvarné ozdůbky. Za zvukovou složkou stojí pánové Liška a Filipovský, to je také záruka kvality. Ale stejně mi připadá, že tenhle film měl být po vzoru ostatních mistrových filmů té doby kratší. (06.09.2014)

Naše loutkové divadlo přináší strašlivý a poučný příbeh o zvrhlém proutníku a mordýři "donu Šajnovi". Uvidíte, jak "don Šajn" napřed svého otce zahubil, pak otce své milenky a nakonec ani bratrovraždy se nezalekl. Příběh ten pak má mravoučná závěr, v němž "don Šajn" treztu neujde. - Tento film obsahuje: poctu lidovému loutkařství, míchání animovaných a hraných postupů, trochu děsu a surreálna (Je to samozřejmě uchylárna) - zkrátka vše, co byste od Švankmajera čekali. (25.04.2004)

+4* Když už mám Švankmajera mezi mými oblíbenými režiséry, tak jsem si dal za úkol ohodnotit a okomentovat všechna dostupná dílka. Touto důstojně převedl na filmový pás klasickou loutkářskou hru, kterou kdysi hrávali kočovníci na trzích a jarmarcích a bavili jejich návštěvníky. Samozřejmě přidal do ní kus své invence, správnou atmosféru dotváří hudba Zdeňka Lišky a v neposlední řadě vypravěčský um Františka Filipovského. Nedokážu si to představit ještě lepší, ale přece jen se jedná o dokonalé ztvárnění pouťové balady a tak budu přísný a dám jen silné 4 hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (04.02.2020)

[2,5*]     "Done Šajne, co to děláš, že mé dítě nahým kordem po zahradě sháníš?"     Bizarná šaškáreň s nepríjemne vyzerajúcimi bábkami (vrcholne otravný gašpar, sťaby komická figúrka), odohrávajúca sa v nevábnom prostredí (ošarpané divadelné kulisy, rozvaliny). A do toho všetkého ešte protivne strojený hovorený prejav (obzvlášť v prípade spomínaného gašpara, a to mám Františka Filipovského veľmi rád) a prihlúplo pôsobiace textové vložky. Nechápem presne, o čo tu tvorcom išlo (o paródiu?) - nevidím tu takmer nič zaujímavého, či nápaditého a vtipného už vonkoncom nie, zvyčajnú Švankmajerovú genialitu som tu proste hľadal márne. Pripadá mi to skôr ako nepodarený žartík nejakého študentíka (po niekoľkých prehýrených nociach). Hádam len o hudbe Zdeňka Lišku a ešte o technickom spracovaní môžem vyhlásiť, že obstáli. (03.06.2023)