Co jsem komu udělala?

Tradiční Pedro, který mi opět vykouzlil úsměv na tváři a byl mi dokonalým společníkem. Panoptikum menších postav jako holčička ovládající telekinezi, partnerský poradce trpící depresemi z rozchodu a alkoholismem, manželské duo ztroskotaných spisovatelů ("Lucasi, jsi hajzl a já jsem mrcha. Co s tím budeme dělat?"), absolutně slizký pedofilní zubař, klient prostitutky exhibicionista či policejní inspektor trpící impotencí je přesně to, co na jeho filmech zbožňuju. A babička Chuz Lampreave tomu jako vždy nasazuje korunu. Jestli si někdy pořídím ještěrku, stoprocentně ji pojmenuji Peníze. A hned teď jdu do lesa poohlédnout se po nějakém pěkném klacku :) (17.02.2009)

Rozhodně nevšední a tím sympatickým způsobem, stojí za to vidět. Jak už to tak u Almodóvara bývá, svojsky zábavné jsou i momenty, kde spíš lítost by přicházela vhod. Tenhle zdánlivě banální příběh o ženě, co je lehce jiná a lidi kolem ní ještě o kus divnější, je natočená s hrozně nakažlivou lehkostí, která (aspoň na mě) působí nenuceně. Není pochyb o tom, že znát inspirační zdroje a vědět o komediální tradici ve Španělsku o něco víc, tak nám to tak neulpí na povrchu. Snímek je totiž poměrně odvážný, erotické pasáže a vůbec celá vizuální stránka se drží realistického pojetí a takové zobrazení paneláků by si chválila určitě i Chytilová. Aby to však bylo o to složitější, tak samotný děj je v jednom běhu vyšinutý, uhozený, pak zase normální a posmutnělý. To všechno za sebou proudí jakoby nic. Vadit Vám to nebude, nebučí to, když nepočítám lehce účelově vloženou linku s autorstvím. Sám film je vtipný, v míře melancholický a příliš z něj necítit zásadně ženský prvek, i když se tak může zdát (námětově podobný Volver je v tomhle ohledu úplně jinde). P.S. - Na takové pití kávy se nedá zapomenout... (29.09.2010)

Jakoby se Pedro Almodóvar nemohl rozhodnout, zdali chce natočit psychologickou studii osudem těžce zkoušené ženy ve středních letech, nebo grotesku či své obvyklé panoptikum více či méně trhlých postav. Faktem je, že to celé asi dělal záměrně a taky je třeba uznat, že jednotlivé ingredience jsou dávkované přesně. Je evidentní, že ve svých pozdějších filmech cituje své časné snímky, škoda jen, že se k divák k snímkům asi obvykle dostaly v opačném pořadí. Carmen Maura je vskutku krásná ženská, Almodóvar má moc dobrý vkus na ženský. Celkově příjemné překvapení. (02.02.2009)

Film spíše pro sběratele Almodóvara než pro toho, kdo má rád filmy. Komedie bez vtipu, nápady padají pod stůl, vyznívají spíše až když si o nich člověk dodatečně přemýšlí, ale scénáristovi ani režisérovi se nepodařilo je skutečně zpracovat tak, aby vyzněly, jakés takés poslání na závěr je spíše násilím přitažené, než by vyplývalo z děje. Těžko se mi to dokoukávalo. (23.11.2014)

Vtipná komedie o ženě, které se nevyvedla rodina a stíhá ji jedna potíž za druhou. Almodóvar sice umí i lepší kousky, především scénář se dal ještě dopilovat, ale v kontextu celkové filmové produkce bezpochyby nadprůměrná záležitost. Celkový dojem: 75 %. Minimálně kvůli vynikající Carmen Maura stojí film za vidění, jde o velkolepý herecký koncert Almodóvarovy oblíbené herečky. (13.01.2009)