Pád nebes

Psychiatrická léčebna a v ní blázni. Blázni, kteří touží, přemýšlí, milují, fantazírují, jednají přímočaře pod vlivem svých stavů. A pak jsou tu ještě ti na druhé straně, ti "normální". Taky touží, přemýšlí, milují .... ale i podvádějí, lžou, opouštějí. Dva světy sami pro sebe se někdy řízeně někdy náhodně proplétají .... jako míček, který podle Reidara může za určitých okolností proletět zdí. Laskavé, křehké a odzbrojující norské překvapení a možná jím ani není, možná záleží jen na míře divácké deformace "popcornem" a ochotě nechat se okouzlit něčím novým. Maria Bonnevie (pacientka Juni) mi byla strašně povědomá a teprve po nahlédnutí do její filmografie, jsem si vzpomněla, jak mě kdysi zaujala její fatální Dina (v Dině) a vím, že půjdu po dalších filmech s touto skvělou herečkou. (05.05.2006)

Celkem prijemny film v poklidnem ( skandinavskem ) tempu. Filmy tohoto typu mam moc rad, cerny humor, absurdni situace, kvalitni herecke vykony. Komu se tento snimek libil, at se podiva na dansky film Adamova jablka ( nekolikanasobne lepsi ). Trosku mi zde vadila az prilisna predvidavost deje, co se stat melo, stalo se ( vyhorela benzinka, Juni se nekoho dotkne-koho asi?, micek proleti skrz zed... ). Nebyt vynikajici postavy pani Ruud a nemit slabost pro seversky film, hvezdicku uberu. (21.03.2009)

HIMMELFALL? To jsou (v nejlepším slova smyslu míněné) civilní výkony hlavních představitelů. Film, který by se v určitém ohledu dal atmosférou přirovnat k české tvorbě 90. let (viz s prominutím "inťošský feeling", důraz na psychologickou stránku snímku, mozaika lidských osudů atd.), netrpěl přehráváním a afektovaným pobíháním po place. Kvalitní herecké výkony tomuto snímku nesmírně slušely a byly jeho nezbytnou součástí. A další charakteristiky snímku? Pomalu se linoucí děj, který pravděpodobně odradí zaryté závisláky blokbasterové produkce ;o), ale potěší ty, kterým nevadí pomalejší tempo. Shrnuto a podtrženo: Pokud chcete u snímku přemýšlet a nenudí Vás "tak_trochu_hlemýždí_tempo", pak HIMMELFALL vřele doporučuji. Pokud máte rádi více akce, tak tento norský opus pro Vás asi nebude to pravé ořechové. Poznámka: Vím, že mně asi ukamenujete, ale já si nemohu pomoct. Vedle toho, že mi připomíná již zmiňovanou českou tvorbu 90. let, tak jsem si při jeho sledování párkrát vzpomněl na Andersonovu MAGNOLII. Promiňte, ale pro mně je to taková norská MAGNOLIE. (01.10.2004)

„Už tu nemůžu zůstat. Neuvědomil jsem si, jak těžké je být šílený.“ Zůstat při plném vědomí u téhle šílenosti je tedy výkon. Rádoby vánoční film, rádoby rodinná komedie z prostředí psychiatrie během svátků nemá prakticky jedinou sympatickou postavu, zato pocitem trapnosti a zoufalými hereckými výkony přebývá téměř neustále. Jediný relativně normální zůstal tady Kim Bodnia, který bohužel taky hraje o dvě až tři třídy níž oproti slavným dánským filmům 90. let a nechtěně se tu přidává ke šmíře kolem. Proti absurdnímu humoru a komediím se sešlostí různě svérázných postav vůbec nic nemám, naopak si v nich docela i libuji (viz. třeba Mockyho filmy), ale tohle mi připadalo jen nudné, zoufalé, těžkopádné a kýžená scéna se stařenou a psem až jako vrchol nevkusu. Asi jednou jsem se zasmál u hlášky o úderu lampou a ještě dvakrát nevýrazně pousmál, jinak ten humor na mě nefungoval. A nefungoval na mě Pád nebes ani jako drama. Opravdu zlatý Poiré se svým Ježíškem, co je neřád! :o) Nikdy více. [20%] (22.12.2022)

Vánoce v blázinci. Dostatečně depresívní snímek. Kdyby ho pustili o Vánocích, myslím, že značné procento obyvatel této planety si to "hodí". Jelikož jde o severské drama, tvůci nepropadají žádné naději. To je v tomto případě trochu tristní, protože jiskřičku by to vykřesat chtělo. Nakonec snad jen ta láska...70% (29.08.2013)