Přepadení

Komedií o lupiči - smolaři je spousta. Tahle si sice vystačí jen s trojicí postav, ale je vystavěna na dobrém scénáři s vtipnými dialogy. Herecké výkony ústředního tria jsou brilantní a humor správně černý. (12.07.2003)

Až na hodně blbé vyústění, jaké naštve a v komedii (ani černé) mi svou krutostí osudu nesedlo, vzešla z tohoto Přepadení ucházející napínavá i notně odlehčená jednohubka o zpackané amatérské loupeži. Zajímavé bylo sledovat, jak se jednání trojice lidí (lupič se zbraní, přepadený obchodník a jeho později objevený pomocník) pohupovalo během plynoucí existenciální situace na sinusoidě včetně postupného přenášení záchvatů zoufalství a vyhrocené agresivity v kruhu mezi oběma stranami. Roland Düringer dokázal ze sebe po většinu času vydávat dostatečně poutavý výkon, přestože mi byl od první chvíle značně nesympatický až protivný a příliš se můj vztah k jeho postavě lupiče během filmu nezměnil. Josef Hader v protikladu k Düringerovi si často coby vylekaný pomocníček zachovává až „ňoumovský“ minimalismus a delší část na scéně s nasazenou čepicí až pod nos a zároveň připoután na místě je nucen bavit diváka jen spodnou částí obličeje s ústama a hlasovým projevem, ale s vtipem se mu to úspěšně daří. Až do onoho zvratu před koncem bych sáhl po 4 hvězdičkách, nakolik však jedním dechem dodávám, že tento naturalistický rakouský černý humor, který střídá zábavně komické momenty s vyvolávaným pocitem nevolnosti nad detaily tekoucí krví, potu násilí či zvracení, není pořád úplně mým šálkem kávy. I když jistou osobitost tomu nemůžu popřít. [70%] (29.12.2023)