Město bohů

FIlm, který podává neuvěřitelně drsným způsobem život v jedné z nejnebezpečnějších čtvrtí Rio de Janeira. Snímek je seskládán z mozaiky několika menších příběhů, které spolu nemají zdánlivě až tolik společného, ale dokonale se prolínají. Největším problémem Města bohů je, že z dětí se chtějí stát muži velmi brzy, ale ono se není co divit, když vyrůstají v prostředí svých "vzorů", kteří jsou vrazi, drogový dealeři a myslí si, že si můžou dělat co chtějí. Celým příběhem nás provází chlapec jménem Buscapé alias Racketa, který se také chtěl stát gangsterem, ale když viděl umírat nevinné, lidi co miloval a z jeho pokusu o přepadení vždy zůstali jen pokusy, tak se jeho jediným vysvobozím stal fotoaparát. Snímek byl nominován na čtyři Oscary včetně těch za nejlepší režii...... (18.12.2007)

Prostředí Rio de Janeira je proslulý svojí drsností a tenhle film to myslim vystihl skvěle. Už od dětství všichni kardou, zabíjej, berou drogy a připadá jim to normální, snad je ani nenapadne, že by to mohlo být jinak. Film je docela pěkně vyprávěný jednou postavou z filmu a postupně představí celý město a i když jsou v ději občasný posuny v čase, tak se divák vůbec neztratí, tady odvedl velký kus práce režisér nebo vlastně režiséři. Občas to sice bylo vyprávěný takovým vláčným tempem, ale tak dobře natočený, že to ani moc nevadilo. Ale to co se mi líbilo nejvíc, byla kamera, ta prostě neměla chybu, záběry ze všech možných i nemožných stran, různý rozostření atd, César Charlone je prostě machr a ani jeden záběr nevypustil. Hned za vynikající kamerou musim vyzdvihnout realisticky zahraný postavy a bylo úplně jednou jestli to je nějakej sedmiletej prcek nebo někdo o 40 let straší, prostě všichni do města dokonale zapadali a skoro to vypadalo, jak kdyby to byl dokument. Ale přesto všechno jsem po skončení filmu neměl úplně pětihvězdičkový pocit, takže "jenom" slabšich 5* (16.02.2006)

Syrový až brutální náhled ani ne tak do latinskoamerického podsvětí, jako běžného "nadsvětí" - do ulic, po kterých pobíhají děti... S pistolemi, s jejichž pomocí řeší všechny problémy. Děti, jejichž charaktery jsou až neuvěřitelné, ale přesto prý "based on true story"! Na zpracování je nejzajímavější mozaikovost vyprávění, film je složen ze spousty odboček, flashbacků a vedlejších linek, které ovšem nejsou vůbec vedlejší, naopak po složení dávají krásně celistvý obraz Města bohů. Tempo vyprávění je neúprosné a neúnavné, informace se z bohatého scénáře sypou jak na běžícím páse a člověk, ani kdyby chtěl, nemá čas se nudit... Jen je zvláštní, že jakkoliv působivě to všechno zní, Město bohů vám takovou díru do srdce neudělá. PS: Slepice přežila! 9/10 (18.04.2009)

„Ak si utiekol, dobehli ťa. Ak si zostal, dostali ťa.“ Komplikovaný, ale úžasne energický brazílsky kúsok, ktorý je každým ďalším pozretím pôsobivejší. Množstvo scén sa vryje do spomienok (Beného odchod zo scény, sliepka), scenár ani na okamih nenudí, neznáme herecké tváre podávajú presvedčivé výkony, atmosféra je dynamicky horúca a... a asi milión ďalších vecí. (14.09.2006)

Nevím, do jaké míry tento film odpovídá skutečnosti, každopádně jeho děj stojí za hluboké zamyšlení, byť je nám zobrazená problematika poměrně dost vzdálená. Je až skoro děsivé pomyšlení, že někde skutečně mohou existovat děti, které berou denně do ruky zbraň s jedinou myšlenkou - urvat co se dá, a to za každou cenu. Natočeno je toto dílo velice řemeslně, s až nečekaným dopadem na diváka. Mladí herci vypadají, jako by si toto skutečně prožili, o to je pak vyznění děsivější. Bezesporu jde o skutečně mimořádně pozoruhodné filmové dílo a nejlepší brazilský film, co jsem měl možnost vidět. (18.03.2005)